Kosmos: Porovnání verzí

 

 

 

V pozdějším běžném užití (například v [[Nový zákon|Novém zákoně]]) znamená ''kosmos'' prostě (viditelný) svět, případně [[vesmír]]. I ten se totiž ve starověkých představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky ovšem zahrnoval ''kosmos'' nejen lidi, ale také bohy. Slovo ''kosmos'' pak použili překladatelé [[Bible]] jako označení pro stvořený svět, "tento svět", oddělený od svého Stvořitele, který sám součástí ''kosmu'' není.<ref>R. Brague, ''La sagesse du monde. Histoire de l'expérience humaine de l'univers''. Paris: Fayard 1999.</ref>

 

V pojmu ''kosmos'' jako uspořádání byla zahrnuta i představa, že svět a vesmír je v prostoru omezený a konečný, že má určitý tvar. To umožnilo představu "onoho světa", který si pak mnozí představovali také jako jakýsi prostor, i když mimo tento svět. Starověkou představu, že ''kosmos'' je v prostoru omezený a v čase neomezený ([[Aristotelés]]), už pozdější [[židovství]] nahradilo představou světa, který stvořením začal, a tedy jednou také skončí. To je hlavní téma starověké i středověké [[apokalyptika|apokalyptiky]], očekávání konce světa.

 

Někteří myslitelé 20. století (např. [[Max Scheler]]) si uvědomili původní význam slova ''kosmos'' a užívali je ve snaze zdůraznit, že člověk v něm má své místo, že není "sám v nekonečném a lhostejném Vesmíru" ([[Jacques Monod]]). Slovo ''kosmos'' (s odvozeninami kosmický a [[kosmonaut]]) zažilo jistou renesanci ve druhé polovině 20. století, kdy mělo - zejména v sovětské propagandě - zveličit význam letů do prostoru s překonáním [[gravitace]].

 

=== Literatura ===

* A. Koyré, ''Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru''. Praha: Vyšehrad, 2004.

* J. Grygar, ''Vesmír jaký je''. Praha: Mladá fronta 1997

* J. Grygar - L. Kalašová, ''Země ve Vesmíru''. Praha 1983

 

__NOTOC__