Josef Böhm (geodet): Porovnání verzí

'''Prof. Ing. dr. Josef Böhm, DrSc.''' ([[21. srpen|21. srpna]] [[1907]] – [[19. srpen|19. srpna ]][[1993]]) byl významný český geodet a kartograf.

 

 

 

 

 

Ing. Böhm neprováděl měření v terénu mechanicky. Bedlivě si všímal vlivu terénu a atmosférických poměrů jako systematických faktorů působících na výsledky měření. Již tehdy došel k názoru, v té době velmi modernímu, že podstata měření je především fyzikální a statistická. Uvědomoval si, že nestačí pouze mechanické matematické zpracování výsledků měření, ale že jsou nutné i teoretické rozbory a praktické zkušenosti k vypracování optimální metody měření a k jejímu dalšímu zpracování pro dosažení nejvyšší možné přesnosti.

 

 

Na [[VŠT Brno|VŠT v Brně]] působil šest let jako vedoucí katedry geodézie, kartografie a [[topografie]]. V letech 1947-1948 uskutečnil řadu studijních cest do [[Itálie]], [[Francie]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], skandinávských zemí a [[Polsko|Polska]]. Získal mnoho poznatků, studijního materiálu a literatury, navázal cenné osobní kontakty s předními evropskými i světovými geodety. V následujícím období věnoval mnoho úsilí psaní učebních textů. Např. jeho „Vyrovnávací počet“ z roku [[1948]], snad jako první na světě, obsahoval již korelační analýzu. Velký vědecký i praktický zájem vzbudily jeho další práce ''„Vyšší geodézie“'', ''„Matematická kartografie“'' a monografie o přesné nivelaci, o transformaci souřadnic, o [[metronomie|metronomii]] a další.

 

Personální a technické vybavení geodetického oboru na VŠT v Brně vedlo nakonec k rozhodnutí ministerstva školství zrušit geodetické studium v Praze a soustředit je pro české země v [[Brno|Brně]]. K realizaci tohoto rozhodnutí však nedošlo, naopak v roce [[1951]] byla - s vyjímkou stavební fakulty - zrušena VŠT v Brně a její pracoviště bylo základem pro vybudování Vojenské technické akademie ([[VTA]]). Na osobní žádost gen. Lomského, tehdejšího velitele VTA se ujal prof. Böhm organizace a vedení katedry geodézie, kartografie a topografie, ve které byl celý obor soustředěn. Byla to největší [[katedra]] na VTA, zahrnovala i astronomickou [[observatoř]], fotogrammetrickou [[laboratoř]] a kartoreprodukční oddělení se 60 učiteli a zaměstnanci.

 

Po dvou letech působení na VTA byl prof. Böhm vyžádán ministerstvem školství od ministerstva národní obrany a ustanoven děkanem nově zřízené zeměměřické fakulty na ČVUT v Praze. Zde byl současně pověřen vedením katedry kartografie, později pak i vyšší geodézie. Funkce [[děkan]]a si vyžadovala mnoho úsilí a [[čas]]u. Pro tehdejší potřeby praxe bylo nutno zřídit čtyři specializace studia a vybavit je potřebnými laboratořemi, zejména vybudovat laboratoř [[kartoreprodukce]]. Došlo k většímu a oboustranně užitečnému sepětí školy a praxe. Zeměměřická fakulta pořádala pro potřeby praxe semináře o nových přístrojích a metodách měření, praxe naopak vypomáhala v přístrojovém vybavení školy. Na seminářích bylo mnohdy až 400 účastníků. V roce 1957 - v rámci jubilea 250 let [[ČVUT]] - byla uspořádána mezinárodní geodetická konference. Funkci děkana prof. Böhm vykonával nepřetržitě šest let - do roku [[1959]], kdy došlo ke sloučení oborových fakult v komplexní fakultu inženýrského stavitelství.

 

Zhodnocení jeho vědecké činnosti vyústilo v roce [[1955]] dosažením hodnosti doktora věd. Obdržel státní vyznamenání ''„Za vynikající práci“'', zlatou Felberovu medaili a další čestná uznání od různých vysokých škol a vědeckých institucí.

 

 

 

Osobní profil a popis veřejné činnosti prof. Böhma by nebyl úplný bez zmínky o jeho sportovní a tělovýchovné aktivitě. On sám pokládal tuto část svého života za velmi významnou. Pomáhala mu rychle nabývat nové duševní síly po pracovním přepětí a zbavovala jej [[stres]]ů vznikajících zejména při vysilující a nevděčné funkci děkana i při jiných životních potížích.

 

Prof. Böhm byl od mládí výkonným všestranným sportovcem. Na gymnáziu byl oporou lehkoatletického a plaveckého družstva. Jako student založil v [[Opava|Opavě]] první plavecký klub a po létech mu ''SK Slezan Opava'' udělil čestné uznání ''„Zakladatel českého plevectví na Opavsku“''. Při studijních cestách v cizině neopomenul si odskočit na vrchol Mont Blanku, Matterhornu, proběhnout norské [[ledovec|ledovce]], sestoupit do kráteru [[Etna|Etny]] apod. V pětapadesáti letech obdržel od ''Federace alpinismu v Moskvě'' diplom a odznak ''„Alpinista SSSR“'' za výstup na [[Kazbek (5040 m)]]. Své 68 narozeniny oslavil druhým výstupem na vrchol Mont Blanku. Jako děkan zeměměřické fakulty byl iniciátorem sportovního dění na fakultě. Vedl [[kanoistika|kanoistický]] oddíl, přičemž jako padesátiletý stál na třetím stupni vítězů kanoistického maratonu Budějovice - Praha. Pravidelně navštěvoval lyžařský a plavecký výcvik studentů a dělalo mu potěšení změřit s nimi své síly v běžeckém závodě na [[lyže|lyžích]] nebo předvádět uplavání 50 m pod [[voda|vodou]]. Při vedení zájezdu na orientační závod do [[NDR]] si zaběhl v kategorii mužů starších 50 let a získal pro rok [[1965]] mistrovstvi NDR. Výčet jeho sportovních úspěchů by byl dlouhý a za tělovýchovnou práci se mu dostalo čestných uznání.

 

Prof. Böhm vykonal mnoho úsilovné a záslužné práce pro rozvoj československé geodézie a kartografie. Cenné jsou jeho vědecké práce, vysoká úroveň učebnic a jeho poctivý přístup k výchově mladé zeměměřické generace. Dovedl si získat oblibu u studentů a vděčnost za ochotně poskytovanou pomoc začínajícím mladým vědeckým pracovníkům.