Edita Gruberová: Porovnání verzí

Studovala na bratislavské [[konzervatoř]]i, kde byla její pedagožkou [[Mária Medvecká]], a na [[Vysoká škola múzických umění v Bratislavě|Vysoké škole múzických umění v Bratislavě]]. V roce [[1968]] debutovala ve [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] v úloze Rosiny v opeře ''[[Lazebník sevilskýsevillský]]''. Po ukončení studia ale na bratislavské scéně stálé [[angažmá]] nezískala a ze studií v Sovětském svazu sešlo kvůli [[Pražské jaro 1968#srpen 1968|okupaci]] Československa vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref name="biografie"/> Zpívala tedy v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]].

Královnu noci s úspěchem zpívala v roce [[1973]] i na [[festival]]u v [[Anglie|anglickém]] [[Glyndebourne]] a rok později také v [[Salzburg]]u pod taktovkou [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajana]], ve Vídni ale dostávala spíš menší role. Průlomem pro její mezinárodní kariéru tak byla nová vídeňská inscenace opery [[Richard Strauss|Richarda Strausse]] ''[[Ariadna na Naxu]]'' v roce [[1976]], v níž pod vedením dirigenta [[Karl Böhm|Karla Böhma]] zazářila v roli Zerbinetty (již před tím roli nastudovala pro starší vídeňskou inscenaci).<ref name="viden"/> Následovala vystoupení v newyorské [[MetropolitníMetropolitan operaOpera|Metropolitní opeře]], [[milán]]ské [[La Scala|La Scale]], v [[Královská opera (Londýn)|Královské opeře]] v [[Londýn]]ě, v [[Pařížská opera|Pařížské opeře]], [[Bavorská státní opera|Bavorské státní opeře]] a v řadě dalších. Její první vystoupení v [[Praha|Praze]] se uskutečnilo již v roce [[1979]] na festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]]. K příjezdu původně nedostala vstupní [[vízum]], ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení, a tak mohla Zerbinettu předvést i před českým publikem.

Ke svému původu se hlásila i v době, kdy o ni [[ČSSR|československý]] stát zájem nejevil. Při jednom [[31. prosinec|silvestrovském]] uvedení [[opereta|operety]] ''[[Netopýr (opereta)|Netopýr]]'' [[Johann Strauss ml.|Johanna Strausse ml.mladší]]ho, vysílaném v 70. letech televizí, přednášely Gruberová a další pěvkyně slovenského původu [[Lucia Poppová]] dialogy nikoli německy, ale v „bratislavském dialektu“.<ref>{{citace webu|příjmení=Blaho|jméno=Vladimír|titul= Unikátna operná hviezda jubiluje|datum vydání = 2006|vydavatel = Slovo|url= http://www.noveslovo.sk/clanok.asp?id=14785|datum přístupu= 19.10.2007|jazyk=sk|curly= ano}}</ref> Po pádu komunistického režimu opakovaně koncertovala v Československu a po jeho rozpadu i v obou nově vzniklých státech.