Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 072 bajtů ,  před 9 lety
wikifikace, rozčlenění, erb, literautra, - šablony upravit, wikifikovat
'''Leskovcové z Leskovce''' byl český [[šlechtický rod]], který pocházelpovýšil zdo tvrzepanského a vsi Leskovce u Počátekstavu.
{{Upravit}}
Pocházel z tvrze a vsi [[Leskovec|Leskovce]] u [[Počátky|Počátek]] na [[Okres Pelhřimov|Pelhřimovsku]]. Rod vymřel po meči roku 1680.
{{Wikifikovat}}
'''Leskovcové z Leskovce''' byl český [[šlechtický rod]], který pocházel z tvrze a vsi Leskovce u Počátek.
 
== Historie ==
V erbu měli dvě stříbrné vidle křížem přeložené na červeném štítě. Rod vymřel po meči roku 1680.
Jejich předek Jan (1400 atd.) držel [[Horní Cerekvice|Horní Cerekvici]], [[Štoky]] a [[Střítež (okres Jihlava)|Střítež]]. Padl prý 19. srpna [[1424]] za [[husitské vválky|husitských bojiválek]]. Měl dva syny.
 
Mladší Václav držel až do roku 1473 Cerekvici, k níž od Jiřího z Poděbrad roku 1466 dostal Dolní Cerekvici, a měl syna Albrechta (1473), purkrabíkterý krajepůsobil jako [[purkrabí]] hradeckého kraje, v letech 1486-1505 jako podkomoří, 1493 hejtmanjako zemský hejtman). UmřelZemřel bez mužských potomků. Měl dceru Lidmilu, jejimjejímž manželem byl Mikuláš purkrabí [[Páni z Donína|z Donína]]. Starší syn Arnošt sloužil [[Páni z Hradce|pánům Hradeckýmz Hradce]], držel [[Humpolec]] a nějaký čas drželvlastnil jako hejtman [[Znojmo|znojemský]] hrad (1442). Před svou smrtí (†1457asi 1457-58) bylvykonával nejvyššímposty písařemnejvyššího písaře (1454) a vrchnímvrchního poručníkemporučníka mladých pánů Hradeckých. Jeho synové byli Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně), kteří r. 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Poslední dva s Janem, synem Jetřichovým (1496), prodali Humpolec. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan, Jetřichův se, oddělil se s Kamenicí a s manželkou Annou Boryňovou ze Lhoty (†1544) vyženil Mezný, kromě toho získal Božejov a Proseč. Jemu jakožto muži vzdělanému připsal Konáč jedno své dílo(†27. srp. 1545). Statky zdědily jeho dcery Dorota, manžel byl Ladislav Ostrovec, a Mandaléna byla manželkou Zdenka Malovce. Bohuslav měl s manželkou Zdinou z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovičku Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Neměl žádné mužské potomky. Jeho manželkou byla Dorota Trčková z Lípy. Mikuláš (1510-36) držel Loutkov a s manželkou Eliškou z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt držel Řečici s Dolní Cerekvicí a zemřel r. 1535. Zůstali po něm synové, Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratry přežil. Držel Řečici a k ní zdědil Horní hrad. Roku 1558 získal Řečici dosud zápisnou dědičně. Byl královským radou a býval hejtmanem Bechyňského kraje. Zemřel r. 1582 bezdětný, své jmění odkázal manželce Žofce Benedové z Nečtin do konce života a potom strýci Kryštofovi.
 
Jeho synové Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně) roku 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Bohuslav, Vlachem a Jetřichův syn Janem roku [[1496]] Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan se oddělil s Kamenicí. S manželkou Annou [[Boryňové ze Lhoty|Boryňovou ze Lhoty]] (†1544) vyženil [[Mezný]], kromě toho získal [[Božejov]] a [[Proseč]]. Na svou dobu byl poměrně vzdělaný, Konáč mu připsal jedno své dílo, zemřel [[27. srpen|27. srpna]] [[1545]]). Statky zdědily jeho dcery Dorota s manželem Ladislavem Ostrovcem, a Mandaléna s chotěm Zdenkem Malovcem.
Trvalé potomstvo měl pouze Kryštof, třetí Bohuslavův syn , jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před r. 1521, zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Jeho synové byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) neměl žádné potomky (†1574). Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší Kryštofův syn vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil sám. Jeho druhá manželka byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, svým synům zůstavil statek ¨a to Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně (†svobodný) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řečený starší, zdědil Řečici (1586), získal roku 1587 dědičně Rychnov, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel okolo roku 1595, přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová. B) Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl královským radou, býval zemským soudcem, r. 1554 defenzorem konsistoře pod obojí, byl potřebný v rozličných komisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 byl přijat do panského stavu. Byl přítelem učenců a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď roku 1583 nebo roku 1584. Jeho synové se rozdělili roku 1584 tak, že Bohuslav si vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl císařským kraječem a zemřel na jaře roku 1603. Jeho 1. manželkou byla Marketa z Hazemburka, 2. manželkou byla Anna Maří z Lobkovic. Zanechal syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r. 1583 s Johankou rozenou Dašickou z Barchova Běrunice a Veltruby a zemřel roku 1584 asi ve stejnou dobu s otcem. Zůstavil syna Albrechta Šebestiana, který prodal roku 1607 Běrunice a Veltruby a držel Horní Cerekvici, koupil r. 1615 Bukovou, avšak zase ji prodal. Pro svou věrnost k císaři byl za zpronevěřilého syna všeho statku zbaven a ze země vypověděn. Zemřel ok. r. 1627. S manželkou Dorotou Slavatovou z Košumberka (†1614)neměl žádné potomky. Arnošt si vystavěl tvrz Novou Bukovou a zemřel v roce 1617, se svou manželkou Mandalénou Španovskou z Lisova nezanechal žádné potomky. Kryštof, řečený mladší, druhý syn Janův, byl ženatý nejdříve s Annou z Vartemberka a pak (1598) s Eliškou Krolovou z Kynšteina a konečně (1604) s Annou z Hochauzu. Zemřel v roce 1608, zůstavil jediného syna Jana Kryštofa. Ten byl šestkrát ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzánovou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. Zůstal z tohoto vzácného rodu posledním žijícím členem, měl dvě dcery, Dorotu Elišku, (její manžel byl Václav Dvořecký) a Lidmilu Veroniku, (manžel byl Jan Ilburk Voračický z Paběnic), přičemžž se jeho jmění dostalo většinou do rodu Voračickych. Byl přijat roku 1668 do bratrstva Želivského kláštera, přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem kláštéra rozšířil. Zemřel 29. července 1680 a byl pohřben v klášteře v Želivy.
 
Bohuslav zplodil s manželkou Zdinou z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovičku Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Neměl žádné mužské potomky. Oženil se s Dorotou [[Trčkové z Lípy|Trčkovou z Lípy]]. Mikuláš (1510-36) držel [[Loutkov]] a s manželkou Eliškou z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt vlastnil [[Řečice|Řečici]] s [[Dolní Cerekvice|Dolní Cerekvicí]] a zemřel roku [[1535]]. Zůstali po něm synové, Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratry přežil. Držel Řečici a k ní zdědil Horní hrad. Roku [[1558]] získal Řečici dosud zápisnou dědičně. Vykonával funkci královského rady a hejtmana bechyňského kraje. Zemřel v roce [[1582]] bezdětný, své jmění odkázal manželce Žofce [[Benedové z Nečtin]] do konce života a potom strýci Kryštofovi.
==Externí zdroj==
 
*encyklopedie.seznam.cz
Trvalé potomstvo měl pouze třetí Bohuslavův syn, Kryštof, jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před rokem [[1521]], zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Zplodil syny Jana, Vlachynu a Václava ([[1538]] atd). Vlachyně držel [[Nový Rychnov]], dvakrát se oženil (1. s Žofkou z Lukavce †[[1555]], 2. s Barborou ze Skuhrova), ani z jednoho manželství neměl žádné potomky, zemřel v roce [[1574]]. Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti:
 
* Václav, nejmladší Kryštofův syn, vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou roku 1546 koupil sám. Podruhé se oženil s Kateřinou z Kokořova. Zemřel roku 1573, svým synům zůstavil statek a to Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně, který zemřel svobodný, Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof starší zdědil Řečici v roce [[1586]], získal roku [[1587]] dědičně Rychnov, okolo roku [[1590]] zdědilpo bratru Dub, zemřel okolo roku [[1595]], přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová.
 
* Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil roku [[1550]] [[Myslov]], získal roku [[1575]] Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku [[1579]] [[Božejov]] a držel také [[Léštno]] (na Moravě). Zastával funkce královského rady a zemského soudce, od roku [[1554]] defenzora konsistoře [[podobojí]], věnoval se činnosti v rozličných komisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmu roku [[1583]] jej přijali do [[Panský stav|panského stavu]]. Přátelil se s učenci a přispěl na vydání [[Mattiolliho herbář]], který přeložil do češtiny [[Tadeáš Hájek z Hájku]]. Zemřel roku [[1583]].
 
Trvalé potomstvo měl pouze Kryštof, třetí Bohuslavův syn , jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před r. 1521, zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Jeho synové byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) neměl žádné potomky (†1574). Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší Kryštofův syn vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil sám. Jeho druhá manželka byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, svým synům zůstavil statek ¨a to Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně (†svobodný) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řečený starší, zdědil Řečici (1586), získal roku 1587 dědičně Rychnov, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel okolo roku 1595, přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová. B) Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl královským radou, býval zemským soudcem, r. 1554 defenzorem konsistoře pod obojí, byl potřebný v rozličných komisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 byl přijat do panského stavu. Byl přítelem učenců a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď roku 1583 nebo roku 1584. Jeho synové sesi rozdělili roku 1584 tak,otcův žemajetek. Bohuslav si vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl císařským kraječem a zemřel na jaře roku 1603. JehoPoprvé 1.se manželkouoženil bylas MarketaMarketou z Hazemburka, 2.podruhé manželkous byla AnnaAnnou Maří z Lobkovic. Zanechal syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r.roku 1583 s Johankou rozenou Dašickou z Barchova [[Běrunice]] a [[Veltruby]] a zemřel roku 1584 asi ve stejnou dobu s otcem. ZůstavilAlbrechtův synasyn AlbrechtaŠebestián Šebestiana,zdědil kterýotcovy prodalstatky, roku [[1607]] Běrunice a Veltruby a držel Horní Cerekvici, koupil r.roku [[1615]] Bukovou, avšak zase ji prodal. ProKvůli svousynovi věrnostAlbrechtu kŠebestiánovi, císařikterý bylbrojil zaproti zpronevěřilého[[české synastavovské všehopovstání|stavovskému statkupovstání]], zbavenmu byl zkonfiskován majetek a zevypověděli zemějej vypověděn.z vlasti, Zemřelpo ok[[Ferdinand II. rŠtýrský|Ferdinandově]] vítězství se mohl vrátil zpět do země. Zemřel okolo roku [[1627]]. S manželkou Dorotou Slavatovou z Košumberka (†1614†[[1614]]) neměl žádné potomky. Arnošt si vystavěl tvrz Novou Bukovou a zemřel v roce [[1617]], se svous manželkou Mandalénou Španovskou z Lisova nezanechal žádné potomky. Kryštof, řečený mladší, druhý Janův syn Janův, byl ženatýse nejdříve oženil s Annou z [[Vartenberkové|Vartemberka]] a pak (v roce [[1598)]] s Eliškou Krolovou z Kynšteina a konečně (roku [[1604)]] s Annou z Hochauzu. Zemřel v  roce [[1608]], zůstavil jediného syna Jana Kryštofa. Ten byl šestkrát ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzánovou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. ZůstalMěl z tohoto vzácného rodu posledním žijícím členem, mělpouze dvě dcery, Dorotu Elišku, (její manžel byl Václav Dvořecký) a Lidmilu Veroniku, (manžel byl Jan Ilburk Voračický z Paběnic), přičemžžpřičemž se jeho jmění dostalo většinou do majetku rodu VoračickychVoračických. BylRoku přijat[[1668]] rokujej 1668přijali do bratrstva [[Želivský klášter|Želivského kláštera, přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem kláštéra rozšířil]]. Zemřel [[29. červenec|29. července]] [[1680]], ajím vymřel bylrod po meči, pohřben byl v klášteře v Želivy.
 
== Erb ==
V erbu měli dvě stříbrné vidle křížem přeložené na červeném štítě. Rod vymřel po meči roku 1680.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Leskovcové z Leskovce| strany = 87-88| isbn = 80-901020-3-4}}
 
[[Kategorie:České šlechtické rody]]