Atomismus: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 10 lety
m
př. n. l.
m (robot přidal: id:Atomisme)
m (př. n. l.)
'''Atomismus''' je filosofický směr, který chápe [[vesmír]] jako složený z nedělitelných (řecky ''a-tomos''), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.
 
Atomismus vznikl ve [[Starověké Řecko|Starověkém Řecku]], patrně v 5. století př. Krn. l., jeho hlavními představiteli byli [[Leukippos]] a [[Démokritos]]. Atomisté se snažili o [[materialismus|materialistický]] a [[determinismus|deterministický]] výklad světa, popírali spojitost látky, ale na rozdíl od [[Eleaté|Eleatů]] připouštěli vznik, změnu a zánik, které vysvětlovali jako projevy spojení nebo rozpojení atomů. Jejich nauku dále rozvinul [[Epikúros]] a [[Lucretius]] ve své básni „O povaze věcí“ (''De rerum natura'', asi 60 př. Krn. l.) podává soustavný výklad atomismu.
 
Atomistická nauka zjevně odporovala běžné lidské zkušenosti o spojitosti a dělitelnosti látky, takže později upadla v zapomenutí. Znovu se objevila v novověké filosofii: [[Descartes]] vykládá rozmanité vlastnosti látek vlastnostmi nepatrných částeček, z nichž jsou složeny. Atomistická představa se hodila jako výkladová hypotéza chemikům 18. století, kterou jejich následovníci rozvinuli až do podoby Mendělejevovy [[periodická tabulka|periodické tabulky]] [[chemický prvek|prvků]] a koncem [[19. století]] už byla atomická povaha hmoty prokázána. [[Jaderná fyzika]] a štěpení atomu ovšem ukázaly, že atomy nejsou neměnné ani nezničitelné, nýbrž naopak se rozpadají (samovolně i zásahem člověka) a mohou také vznikat. Současná představa [[atom]]u je nesmírně složitá a také se vymyká běžné představivosti.