Radioizotopový termoelektrický generátor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Řádek 7:
Jako zdroj tepelné energie se nejčastěni používá izotopu [[Plutonium|plutonia-238]] ve formě [[oxid plutoničitý|oxidu plutoničitého]] <sup>238</sup>PuO<sub>2</sub>. Tento materiál je slisován do tvaru velkých tablet tvaru nízkého válce, které jsou zahřátím na vysokou teplotu slinuty do keramice podobných bloků. Následně jsou z bezpečnostních důvodů jednotlivé tablety uzavřeny do kovových pouzder z velice houževnatého a pevného kovu (obvykle [[Iridium|iridia]]) a ta jsou ještě opatřena tepelnou ochranou z uhlíkového laminátu. Tyto tzv. ''topné elementy'' jsou sestaveny do trubice, obvykle z nerezové [[ocel]]i, k jejímuž vnějšímu povrchu jsou přitisknuty jedny konce (tzv. ''teplé'') [[polovodič]]ových [[termočlánek|termočlánků]]. Opačné konce (''studené'') jsou přitisknuty k vnějšímu obalu, který je vybaven obvykle chlazením kapalinou cirkulující pod vlivem kapilárních sil. Vnější obal je opět mnohovrstvý, tvořený protinárazovou vrstvou a vrstvou tepelné ochrany. Vnější konstrukční povrch, obvykle vyrobený z [[hliník]]ových slitin, je opatřen lopatkovými radiátory, odvádějícími odpadní teplo do okolního prostoru.
 
Izotop <sup>238</sup>Pu je používán zejména proto, že má přiměřeně dlouhý poločas rozpadu (87,7 roku) a rozpadá se &alpha;α-rozpadem. Vznikající částice &alpha;α jsou snadno zachyceny již poměrně tenkou vrstvou kovu, přičemž se jejich kinetická energie zcela přemění v tepelnou. V důsledku toho nemá radioaktivní záření plutonia nežádoucí degradační vliv na polovodičové termočlánky, ani nevystavuje lidskou obsluhu zdravotním rizikům.
 
== Použití ==
 
Radioizotopové termoelektrické generátory jsou užívány jako dlouhodobé zdroje elektrického proudu např. pro automatické monitorovací stanice v odlehlých oblastech a na moři pro potřeby [[meteorologie]] a [[oceánografie]], ale především v kosmických aplikacích. Byly použity např. u prvních amerických navigačních družic typu Transit, ve vědeckých stanicích ALSEP, umístěných na povrchu [[Měsíc]]e posádkami lunárních expedic projektu [[Program Apollo|Apollo]]. Jsou nenahraditelným zdrojem proudu pro [[kosmická sonda|kosmické sondy]] vyslané do velkých vzdáleností od [[Slunce]], kde použití [[fotovoltaický článek|fotovoltaických (slunečních) baterií]] nepřichází v úvahu.
 
== Bezpečnostní opatření ==
 
V pozemních aplikacích musí být zajištěno, aby nedošlo k poškození ochranných pouzder, zejména činností nepovolaných osob. Zneužití radioaktivního materiálu prakticky nepřichází v úvahu, protože izotop <sup>238</sup>Pu nelze použít jako štěpný materiál pro výrobu nukleárních náloží (plutoniových bomb).
Řádek 26:
* [http://www.its.caltech.edu/~jsnyder/thermoelectrics/ Radioizotopový termoelektrický generátor na stránkách its.caltech.edu (anglicky)]
* [http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=1975 Radioizotopový termoelektrický generátor v misi Cassini Huygens (německy)]
 
 
[[Kategorie:Jaderná energetika]]
[[Kategorie:Zdroje energie]]
 
[[ar:المولدات الكهروحرارية التي تعمل بالنظائر المشعة]]
[[ca:Generador termoelèctric per radioisòtops]]
[[da:Radioisotopgenerator]]
Řádek 38:
[[es:Generador termoeléctrico de radioisótopos]]
[[fr:Générateur thermoélectrique à radioisotope]]
[[hu:RádióizotóposRadioizotópos termoelektromos generátor]]
[[it:Generatore termoelettrico a radioisotopi]]
[[ko:방사성동위원소 열전기 발전기]]