Josef Jaroslav Langer: Porovnání verzí

Vystudoval gymnázium v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], poté ([[1826]]) studoval [[filosofie|filosofii]] v [[Praha|Praze]], ale studia nedokončil. Roku [[1830]] mu bylo policejně nařízeno, aby opustil Prahu. Tím skončila i jeho nadějná novinářská kariéra – časopis [[Čechoslav]], jehož byl duší, je v dějinách českénčeské žurnalistiky označován za první český pokus o moderní časopis s politickou tendencí.

Byl několikrát nešťastně zamilován, naposledy asi do své sestřenice Eleonory Pábíčkové, která dělala hospodyni svému bratru, chotěbořskému faráři. Langer za ní do Chotěboře[[Chotěboř]]e jezdil. Ozvuky tohoto vztahu nalezneme v Langrových Krakováčcích:

<poem class="odsad">
Och, vy hory, hory, /
hory vůkol Chotěboře, /
jak na vás pomyslím, /
sladkém cítím hoře." Její předčasnou smrt (měla tuberkulozu) Langer velmi těžce nesl. To spolu s odtržením od centra dění v Praze (byl důchodním na bohdanečském magistrátu) způsobilo ztrátu jeho tvořivé a i životní energie a jeho postupné fyzické i duševní chátrání.

Psal články a básně do novin (''[[Čechoslav'']], ''Kwěty''[[Květy a(časopis)|Květy]], ''Musejní časopis''). V básni "''České lesy"'' jinotajně kritizoval útlak českého národa. V ovzduší nesvobody vytvořil jinotajnou poetiku, v níž bylo estetickou hodnotou čtenářovo odhalování zakuklené pravdy. V pamfletické[[pamflet]]ické skladbě "''Bohdenecký rukopis"'' satiricky napadl RKZ[[Rukopis královédvorský]] a [[Rukopis zelenohorský|zelenohorský]] a spory ypsilonistů a iotistů o český pravopis, za což si vysloužil odsudek obrozeneckých špiček ([[František Palacký|Palacký]], [[František Ladislav Čelakovský|Čelakovský]]). Studoval lidovou slovesnost a dospěl k názoru, že RKZRukopisy neodpovídají duchu [[Lidová slovesnost|lidové slovesnosti]].

Jeho článek v Čechoslavu, který redigoval, je hlavním důkazem o tom, že vynálezci ruchadla jsou [[bratranci Veverkové]].