Lanškroun (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Obsah stránky nahrazen textem „si upat“ |
m Editace uživatele „109.108.108.54“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Mercy“ |
||
Řádek 1:
[[Soubor:LanskrounZamek.jpg|thumb|Vstup do zámku]]
[[Soubor:LanskrounZamekErby.jpg|thumb|Erby nad vstupem do zámku]]
'''Lanškrounský zámek''' je kulturní památka v [[Lanškroun|Lanškrouně]]. Nachází se náměstí [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] čp. 1. Německý název je ''Schloss Landskron''.
== Historie ==
=== Augustiniánský klášter ===
[[Litomyšl]]ský [[biskup]] [[Petr Jelito]] založil v roce [[1371]] v [[Lanškroun]]ě [[Řád augustiniánů|augustiniánský]] [[klášter]]. Ten původně stával před městskými [[hradby|hradbami]] v místě dnešního [[kostel]]a [[Máří Magdaléna|sv. Máří Magdaleny]] a přilehlého [[park|parčíku]]. Avšak už v roce [[1393]] se začalo se stavbou nového [[konvent]]u ve středu města k [[fara|farnímu]] [[kostel]]u [[Svatý Václav|sv. Václava]] (tehdy [[Panna Maria|Panny Marie]]).
[[Klášter]] tehdy zabíral téměř celé dnešní [[Alois Jirásek|Jiráskovo]] [[náměstí]]. Na [[sever|severní]] stěnu kvadratury navazoval [[kostel]], do vnitřního nádvoří se křídla [[klášter]]ní [[budova|budovy]]
otvírala [[gotika|gotickou]] [[křížová chodba|křížovou chodbou]]. Ve východním [[Křídlo (architektura)|křídle]] [[klášter]]a (dnes západní křídlo zámku) se nacházela [[gotika|goticky]] zaklenutá kapitulní síň, vystupující tehdy [[presbyterium|presbyteriem]] ze zbytku stavby (částečně se zachovala až do dneška). Hlavní vchod byl pravděpodobně v již zcela zaniklém západním křídle. V tomto stavu však [[klášter]] nestál dlouho. Po dobytí [[Litomyšl]]e se [[husiti|husitská]] vojska roku [[1421]] přiblížila k [[Lanškroun]]u, augustiniánští mniši uprchli do [[Olomouc]]e a samotná [[budova]] při útoku zřejmě shořela. Poté 11 let [[Lanškroun]]u střídavě vládli [[husité|husit]]ští [[hejtman|hejtmané]].
=== Přestavba na zámek ===
V roce [[1432]] [[Lanškroun]] získal [[Vilém Kostka]] z [[Postupice|Postupic]]. Jeho syn Zdeněk Kostka v roce [[1451]] znovu obnovil [[lanšpersko-lanškrounské panství]]. Po Zdeňkově smrti († [[1468]]) převzal [[panství]] jeho bratr Jan, po něm jeho synové Jan II. a Bohuš, posledními držiteli [[Lanškroun]]a z tohoto rodu byly od r.[[1505]] Bohušovy dcery Anna a Markéta. V 2.polovině [[15. století]] za [[Kostkové z Postupic|Kostků z Postupic]] bylo východní křídlo zbořeného [[klášter]]a [[augustiniáni|augustinián]]ů s kapitulní síní a částí křížové chodby upraveno pro občasný pobyt majitelů a pravděpodobně i jako sídlo správního úředníka, pravděpodobně v té době byl také vybourán [[presbytář]] kapitulní síně. K roku [[1507]] je již stavba připomínána jako [[zámek (stavba)|zámek]], ve stejném roce přechází sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z [[Pernštejnové|Pernštejna]] lanšpersko-[[lanškroun]]ské [[panství]] pod rod [[Pernštejn]]ů. Nejdříve zde vládl sám Vojtěch, po jeho smrti v roce [[1534]] jeho bratr Jan z [[Pernštejn]]a, který byl nucen pro dluhy prodat v r.[[1544]] téměř celé [[panství]] Petrovi Bohdaneckému z Hodkova. Ponechal si pouze [[Lanškroun]] s 12 vesnicemi, příliš dlouho mu však ani to nepatřilo. ([[Zámek (stavba)|Zámek]] se v té době stal správním [[centrum|centrem]] zbytku [[panství]].) V letech [[1548]]-[[1561]] [[Lanškroun]]sko zástavně patřilo Boskovickým, v roce [[1561]] bylo synem Jana z [[Pernštejn]]a – Vratislavem vyplaceno a za tři roky opět spojeno s [[Lanšperk (hrad)|Lanšperkem]]. Sídlem državy se však již definitivně stal [[lanškroun]]ský [[zámek (stavba)|zámek]], využívaný při občasných návštěvách vrchnosti. V roce [[1588]] [[panství]] se zámkem opět měnilo majitele, Vratislavův syn Jan z [[Pernštejn]]a ho prodal Adamu Hrzánu z Harasova.
=== Renesanční přestavba ===
Při koupi je [[zámek (stavba)|zámek]] popisován jako zčásti kamenná, zčásti dřevěná [[stavba]] s mnoha pokoji, při zámku stála štěpnice a poblíž dvůr. Za nového majitele se [[zámek (stavba)|zámek]] velmi změnil. Sloužil nejenom jako sídlo správy, ale i poprvé jako sídlo majitele. Proto Adam Hrzán přistoupil k [[renesance|renesan]]ční přestavbě. Západní jednopatrové křídlo bylo opraveno, byl zřízen i vstupní portál a průjezd do nevelkého dvora za zámkem. Zcela nově se vybudovalo jižní křídlo, které mělo již čistě [[renesance|renesan]]ční ráz. V té době se obě křídla výškou i zastřešením lišila. Zděné hospodářské [[stavba|stavby]], které byly postaveny ze starších [[klášter]]ních [[budova|budov]], spolu s nově založenou [[zahrada|zahradou]] utvořily první zámecké nádvoří, oddělující [[zámek (stavba)|zámek]] od ostatní městské zástavby. Celý tento prostor byl uzavřen zdí a vstup byl v místě dnešní Školní ulice. Hrzánovskou přestavbu připomíná především vstupní portál s letopočtem dokončení [[stavba|stavby]] [[1601]] a s [[erb]]em Adama Hrzána a jeho manželky Anny ze Sulevic. Z této doby pocházejí i zachovalá [[renesance|renesan]]ční dveřní ostění.
Adam Hrzán zemřel roku [[1619]], o rok později si [[panství]] rozdělili jeho 3 synové a [[Lanškroun]] s 12 vesnicemi připadl Vilémovi. Rok po jeho smrti se stal pánem [[Lanškroun]]a jeho bratr Zdeslav, avšak už roku [[1622]] ho kvůli sporům s měšťany prodal Karlovi I. z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]] ([[1569]]-[[1627]]). Po smrti svého otce o 5 let později državu převzal Karel Eusebius ([[1611]]-[[1684]]), za něhož [[Lanškroun]]sko poznalo hrůzy [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. První obléhání v roce [[1639]] bylo neúspěšné, v roce [[1643]] se už [[Švédové|Švéd]]ům město podařilo dobýt. Oba útoky [[město]] se zámkem velmi poškodily. Dílo zkázy dokonal velký požár v r. [[1645]], který velmi poničil [[zámek (stavba)|zámek]] i s [[kostel]]em. Obnova zámku s [[chrám]]em začala v 50. letech [[17. století]]. [[Zámek (stavba)|Zámek]] byl dokončen až v roce [[1716]]. Při těchto opravách byly odstraněny rozdíly mezi západním a jižním křídlem, ke konci jižního křídla byla přistavěna nová jednopatrová [[budova]], vybudovány byly přízemní hospodářské [[budova|budovy]], bývalé západní křídlo [[klášter]]ní budovy bylo [[baroko|barokn]]ě přestavěno. Nástupce Karla Eusebia († [[1684]]), Jan Adam Ondřej z [[Lichtenštejn]]a ([[1657]]-[[1712]]) chtěl opět v [[Lanškroun]]ě sídlit, ale [[lanškroun]]ský [[zámek (stavba)|zámek]] mu již nevyhovoval. Započal s nešťastnou [[stavba|stavbou]] [[Nový zámek|Nového zámku]] u [[Rudoltice|Rudoltic]].
=== 19.století až současnost ===
Posledním feudálním majitelem města byl Alois I Josef z [[Lichtenštejn]]a ([[1759]]-[[1805]]. V roce [[1858]] postoupil [[kníže]] hospodářské [[budova|budovy]] na prvním nádvoří [[město|městu]]. Většina [[budova|budov]] i zeď uzavírající první nádvoří byly po roce [[1858]] zbořeny a zbývající [[areál]] upraven jako druhé městské [[náměstí]] (dnešní Jiráskovo náměstí). Interiéry zámku sloužily až do počátku [[20.století]] jako kanceláře správy [[lanškroun]]ského [[lichtenštejn]]ského velkostatku.
V roce [[1928]] od Jana II. z [[Lichtenštejn]]a ([[1840]]-[[1929]]) díky [[pozemková reforma|pozemkové reformě]] [[zámek (stavba)|zámek]] získalo [[město]] [[Lanškroun]], kterému [[objekt]] náleží dodnes. V roce [[1934]] byl v části zámku instalován [[archiv]] a sbírky městského [[muzeum|muzea]], které byly v roce [[1951]] zpřístupněny veřejnosti. V r.[[1940]] [[archeologie|archeologov]]é ze slezské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] provedli stavebně - [[archeologie|archeologick]]ý průzkum zámku a okolí s odkrytím [[gotika|gotick]]ých pozůstatků [[klášter]]a. V letech [[1958]]-[[1971]] se uskutečnila generální oprava západního zámeckého křídla, v bývalé kapitulní síni byla zřízena obřadní síň, rozsáhlý [[interiér]] prvního patra slouží jako výstavní a [[koncert]]ní místnosti. Rekonstrukce jižního křídla skončila v roce [[1992]]. [[Budova|Budovy]] na nádvoří, především tzv. „Konírna“, byly také zrestaurovány. Od dubna do července [[2002]] proběhla úplná rekonstrukce Jiráskova [[náměstí]]. Ve stavebním plánu se počítalo s barevným odlišením dlažebních kostek na místě, kde kdysi dávno mniši [[augustiniáni]] chodili křížovou chodbou.
== Popis místa a současná podoba stavby ==
Zámek stojí na Jiráskově náměstí. Samotná stavba je dvoukřídlá jednopatrová budova krytá nízkou [[valbová střecha|valbovou střechou]]. Zámek má hladkou bílou [[fasádu]], v níž jsou zvýrazněny gotické a renesanční stavební prvky. Mezi tyto zachované pozůstatky patří renesanční vstupní portál (s erby [[Hrzánové|Hrzánů]] a rodu [[ze Sulevic]]) a gotické oblouky klášterních původních nádvorních [[Arkáda (architektura)|arkád]], obojí v hlavním západním křídle. Na jižní křídlo je z východu přistavěn jednopatrový přístavek. V tomto křídle se zachovala pouze renesanční ostění. Z interiéru jsou nejdůležitější dvě zachovalé místnosti v přízemí hlavního křídla s lomenými oblouky: bývalá kapitulní síň přiléhá na jižní stranu kostelního presbytáře, nyní je sklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby a dvěma poli [[klenba|klenby]] křížové žebrové obkročmé, druhá místnost přiléhá na bývalou kapitulní síň. Její klenby tvoří dvě pole křížové klenby. Některé pokoje v prvních patrech obou křídel mají strop s valenou klenbou a výsečemi, ostatní se stropem vodorovným. Všechny jsou vesměs architektonicky nezajímavé. K zámku ještě patří dvojí brána z Jiráskova náměstí a bývalé hospodářské budovy. Dlouhá úzká chodba bývalé [[konírna|konírny]] je využívána jako výstavní prostor. Na severní stranu hlavního křídla navazuje farní [[baroko|barokní]] chrám sv.Václava se zachovaným gotickým presbytářem. Mezi zdí z Jiráskova náměstí a přístavkem jižního křídla stojí mohutný [[buk]], vysázený v [[19. století]], o něco menší [[topol]] a [[smrk]], navíc ještě barokní sochy [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a [[Jan Sarkander|sv.Jana Sarkandera]].
== Zmínky o stavební památce v literatuře ==
=== Práce německých historiků ===
* Benoni, Josef : Alt – Landskroner Geschichten, Landskron 1923
* Gauglitz, Franz : Heimat Kreis Landskron, Bietigheim, 1985
* Korkisch, Gustav : Geschichte des Schönhengstgaues, München 1966
* Lehmann, Emil : Landskroner Heimatbuch, Landskron 1918
* Lehmann, Emil : Landskroner Urkundenbuch, Landskron 1920
* Riess, Norbert : Die Urkunden, Begabnisse und Privilegien der Stadt Landskron in Böhmen. Landskron 1911
* Riess, Norbert : Kurzgefasste Geschichte der Stadt Landskron in Böhmen. Landskron 1912
* Riess, Norbert : Geschichte des Augustinerchorherrenstiftes in Landskron und nachherigen Klosters zu Allerheiligen in Olmütz. Landskron 1919
=== České encyklopedie historických památek ===
* ABC kulturních památek Československa, Praha 1985
* Kolektiv autorů : Umělecké památky Čech K/O svazek druhý, Praha 1978
== Odkazy ==
=== Použitá literatura ===
* Cibulka, Josef; Sokol, Jan: Soupis památek historických v okrese lanškrounském, Praha 1935
* Kol. autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. - vých. Čechy, Praha 1989
* Musil, František: Hrady, tvrze a zámku okresu Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí 1995
=== Externí odkazy ===
{{Geo cz|49|54|47|16|36|36}}
* [http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/historie/pamatky/zamky-a-hradiste/zamek-lanskroun.html Informace na oficiálních stránkách města Lanškrouna a přínosná fotogalerie]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=2063 Informace pro turisty (zejména o muzeu)]
* [http://www.czecot.com/cz/results/turobjekty-info.php?id=4773 Informace pro turisty a přínosná rozsáhlá fotogalerie]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
| |||