[[Litomyšl]]ský [[biskup]] [[Petr Jelito]] založil v roce [[1371]] v [[Lanškroun]]ě [[Řád augustiniánů|augustiniánský]] [[klášter]]. Ten původně stával před městskými [[hradby|hradbami]] v místě dnešního [[kostel]]a [[Máří Magdaléna|sv. Máří Magdaleny]] a přilehlého [[park|parčíku]]. Avšak už v roce [[1393]] se začalo se stavbou nového [[konvent]]u ve středu města k [[fara|farnímu]] [[kostel]]u [[Svatý Václav|sv. Václava]] (tehdy [[Panna Maria|Panny Marie]]).
[[Klášter]] tehdy zabíral téměř celé dnešní [[Alois Jirásek|Jiráskovo]] [[náměstí]]. Na [[sever|severní]] stěnu kvadratury navazoval [[kostel]], do vnitřního nádvoří se křídla [[klášter]]ní [[budova|budovy]]
otvírala [[gotika|gotickou]] [[křížová chodba|křížovou chodbou]]. Ve východním [[Křídlo (architektura)|křídle]] [[klášter]]a (dnes západní křídlo zámku) se nacházela [[gotika|goticky]] zaklenutá kapitulní síň, vystupující tehdy [[presbyterium|presbyteriem]] ze zbytku stavby (částečně se zachovala až do dneška). Hlavní vchod byl pravděpodobně v již zcela zaniklém západním křídle. V tomto stavu však [[klášter]] nestál dlouho. Po dobytí [[Litomyšl]]e se [[husiti|husitská]] vojska roku [[1421]] přiblížila k [[Lanškroun]]u, augustiniánští mniši uprchli do [[Olomouc]]e a samotná [[budova]] při útoku zřejmě shořela. Poté 11 let [[Lanškroun]]u střídavě vládli [[husité|husit]]ští [[hejtman|hejtmané]].
