Smil ze Zbraslavi a Střílek: Porovnání verzí

Jeho otec byl [[Gerhard ze Zbraslavi]]. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku [[1237]]. Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte a pozdějšího českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Roku [[1251]] se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku [[1255]] jako kastelán přerovský a purkrabí na hradě [[Brumov (hrad)|Brumov]], po kterém se také někdy psal, i když nebyl jeho majetkem. V zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova a zlepšení obrany. Smil vyvíjel činnost, která k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů. Roku [[1258]] si mohl dovolit jako jeden z prvních šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly [[Střílky (hrad)|Střílky]]. Smil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu v moravském pohraničí, významně se podílel na zformování královského města [[Uherský Brod|Uherského Brodu]]. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protože stále neměl žádného potomka, vystavěl se souhlasem krále roku [[1261]] cisterciácký klášter[[Klášter Smilheim]] u [[Vizovice|Vizovic]], který vybavil velkým dílem svých statků. Naposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II. 14. října [[1273]]. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.