Nidaroský dóm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m vnitřní odkazy |
||
Řádek 4:
== Dějiny a stavba ==
[[Soubor:Nidarosdomen i høstsol.jpg|thumb|Nidaroský dóm]]
Když bylo podle pověsti neporušené tělo [[Olaf II. Svatý|Olafa II.]] převezeno ze Stiklestadu do Nidarosu a pohřbeno v [[kostel]]e svatého Klimenta, vyrazil údajně vedle kostela [[pramen]], jehož voda byla zázračným lékem na všechny nemoci. A když se [[Olaf Kyrre]] roku [[1066]] vrátil do Nidarosu s mrtvolou svého otce, který padl v [[Anglie|Anglii]], s jeho doprovodem přišli do Norska i šlechtici anglosaského původu. Kyrre dal svého otce, [[Harald Hardråde|Haralda Hardrådeho]], pohřbít v mariánském kostele, chrám svatého Klimenta dal strhnout a započal se stavbou nového velkého kostela svatého Olafa, který byl za pozemského života vlastně jeho strýcem.
Plán stavby je pravděpodobně dílem některého z členů anglického doprovodu, protože velmi dlouhá chrámová [[loď]] svědčí o anglosaském vlivu. Stavba zřejmě nebyla podle záměru Olafa Kyrreho dokončena, protože základy dlouhé chrámové lodě jsou na západní straně náhle přerušeny. Ve [[12. století]] byla tato loď nově vybudována a byla k ní připojena ještě příčná loď v románském stylu.
Řádek 10:
Teprve [[Øystein Erlandson]], druhý arcibiskup z Nidarosu, přinesl ze svého pobytu v [[Řím|Římě]] poznatky o novém architektonickém stylu, který si osvojili cisterciáci. V tomto přechodném slohu mezi stylem románským a gotickým byly postaveny horní části příčné lodě a mariánská kaple, dnešní sakristie. Po ostrém sporu s králem Sverrem musel arcibiskup Øystein na dva roky odejít do Anglie. V [[Canterbury]] poznával anglickou gotiku a velice si jí cenil. Z toho pak vznikla myšlenka dokončit právě v tomto stylu chrám, který vznikal nad hrobem svatého Olafa. Když se arcibiskup zase smířil s králem Sverrem, vrátil se k pracím na chrámu a zahájil stavbu kruchty. Dal vystavět vysoký chór ve formě osmistěnu s ochozem v křehké gotice, jaká se v této podobě nikde jinde na severu nevyskytuje. Po Øysteinově smrti v roce [[1188]] přerušily další spory arcibiskupství s králem práce na dómu až do roku [[1250]]. Teprve pak byl dokončen osmistěn a klenba nad ochozem a dlouhým chórem. Vedení stavby se ujali nejspíš mistři z Lincolnu, kteří dobře znali způsob výstavby gotické klenby s křížovým žebrovím. V letech [[1235]] až [[1250]] byla věž s křížením a k hlavní lodi byly přistavěny boční lodě. Věže na západním průčelí ještě nebyly dokončeny.
Po prvním [[požár]]u ve [[14. století]] následovaly další, které chrám velmi poškodily. V době [[reformace]] byla hlavní [[loď]] v troskách. Tehdy se začalo s úpravami [[chór]]u a příčné lodě ve stylu protestantského farního [[kostel]]a, ale [[Dánové]] tehdy odvezli celý chrámový poklad do [[Dánsko|Dánska]] a větší jeho část roztavili - to se stalo i se stříbrnou [[rakev|rakví]] [[
[[Soubor:Nidarosdom 1857.jpg|thumb|Nidaroský dóm v roce 1857.]]
Obnova
[[Architekt]] [[Christian Christie]], pod jehož vedením renovace probíhala, povolal roku [[1897]] do Trondheimu [[sochař]]e [[Gustav Vigeland|Gustava Vigelanda]]. Ten ale nebyl zakázkou právě nadšen. "Vydělávám velmi mnoho peněz, ale prodávám svou duši", napsal tehdy jednomu ze svých přátel. Celý dóm mu připadal až příliš "protestantský". Přesto však trvalo deset let, než se s touto zakázkou vypořádal. Později byla vyhlášena soutěž, v níž roku [[1928]] zvítězil teprve třicetiletý [[Helge Thiis]]: ten se pak ujal i uměleckého vedení stavby. Průčelí ještě nebylo úplně hotovo, když byl dóm roku [[1930]] na svátek svatého Olafa nově vysvěcen. Přesto mohly při této příležitosti poprvé zaznít [[varhany]], které byly postaveny v [[Německo|Německu]].
Teprve roku [[1946]] se začalo s definitivní dostavbou západního průčelí. Uměleckého vedení dostavby chrámu se ujal [[Stinius Fredriksen]], který zakomponoval i sochy na průčelí chrámu. Celá veliká skupina [[Socha|skulptur]] se stala jakousi přehlídkou osobností křesťanské víry. Od [[Adam a Eva|Adama a Evy]] přes starozákonní proroky až po [[archanděl]]y a světce, včetně [[
Sochy vytvořili různí umělci zcela novým způsobem, což se dá dobře rozeznat; jedinou výjimkou je bronzový archanděl na průčelí severní věže. Některé nádherné [[vitráž]]e v okenních rámech jsou dílem Gabriela Kiellanda. Zvlášť působivá je [[Rozeta (architektura)|rozeta]] nad západním portálem.
== Externí odkazy ==
| |||