Dějiny Řecka: Porovnání verzí

Odebráno 6 bajtů ,  před 11 lety
m
m (→‎První světová válka: Mikuláš II. Alexandrovič)
{{legenda|#85AB54|[[Řecká kolonizace|Řecké západní osady]]}}]]
 
Nejrozsáhlejšímu území vládli [[Seleukovci]]. Během dalšího vývoje se ale v říši začaly prosazovat decentralizační tendence, na východě se osamostatnilo [[řecko-baktrijské království]], v Malé Asii zase proti vlivu Seleukovců vystupovali vládci města Pergam. Pozice státu také oslabovala nově vzniklá [[parthská říše]] rozkládající se na jihovýchod od [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Poslední část původního území nyní říše, Sýrii, dobyli roku 63 př. n. l. [[Římané]].
 
V Řecku a Makedonii se k moci dostala dynastie [[Antigonovci|Antigonovců]]. Vůči řeckým obcím i spolkům se její vládci snažili prosadit svůj politický vliv. Během druhé punské války se ale dostal do konfliktu s [[římská republika|římskou republikou]], válku prohrál a byl nucen spálit svou flotilu, vzdát se maloasijského území i výbojů v Řecku a zaplatit značné reparace. Roku [[196 př. n. l.]] poté vyhlásil římský velitel [[Titus Quinctius Flamininus]] svobodu všech Řeků, avšak Řím si nadále v řecké oblasti udržoval svůj vliv.<ref name="hrad57">Hradečný, str. 57</ref> Následovaly další porážky – roku [[168 př. n. l.]] prohrál makedonský král Perseus proti římskému vojsku v bitvě u Pidny. Římané poté rozdělili makedonské území na několik republik pod svojí kontrolou. Ty roku [[148 př. n. l.]] ovládly úplně a sjednotili je do provincie ''[[Macedonia]]''. O dva roky později Římané porazili spojená vojska [[Achajský svaz|Achajského svazu]] a na rozkaz senátu konzul Lucius Mummius srovnal ze zemí [[Korint]]. Více než 250&nbsp;000 Korinťanů bylo prodáno do otroctví.<ref name="zamarovský">{{Citace monografie
3 556

editací