Verze z 7. 5. 2010, 21:29 editovat Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací nové heslo		Verze z 9. 5. 2010, 15:03 editovat zrušit editaci Cmelak770 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 23 485 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 5: ==Historie== O stavbě [[železnice]] mezi [[~~polabí\|polabím~~Polabí]]m a [[Turnov~~\|Turnovem~~]]em se poprvé vážně uvažovalo na jednání významných osobností pojizerského regionu v [[Sedmihorky\|Sedmihorkách]] v roce [[1856]]. O výchozím bodě dráhy bylo jasno už na počátku jednání, protože Turnov ležel na trati právě budované trati [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha\|Jihoseveroněmecké spojovací dráhy]] mezi [[Pardubice]]mi a [[Liberec\|Libercem]]. Trať měla vést do [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]]. Jedni pak navrhovali pokračování směrem k [[Mělník]]u, jiní pak do [[Praha\|Prahy]]. Zájemci o železnici si nakonec vybrali tehdejšího provozního [[ředitel]]e [[Buštěhradská dráha\|Buštěhradské dráhy]], inženýra Kresse, aby jim novou trať navrhl. Ten si vybral trasu přes [[Neratovice]] do [[Kralupy nad Vltavou\|Kralup]], kde se stýkaly koleje [[Rakouská společnost státní dráhy\|Společnosti státní dráhy]] z Prahy do [[Drážďany\|Drážďan]], a zmíněné dráhy Buštěhradské, která sem dovážela [[uhlí]] z [[Kladno\|kladenských]] dolů. Tím by se zajistilo spojení regionu s Prahou a zároveň i přísun kladenského uhlí do regionu i Liberce. Inženýr Kress sice původně navrhoval, že by železnici postavila Buštěhradská dráha, ale její akcionáři tuto investici zamítli. Nakonec o [[koncese\|koncesi]] zažádali přímo účastníci sedmihorského jednání. Ta jim byla udělena v roce [[1863]], a to včetně odbočky z Neratovic do Prahy. V roce [[1864]] ustanovili akciovou společnost. 8 tisíc dělníků pak za více než rok postavilo 87 kilometrů dlouhou trať z Kralup do Turnova, na které byl v roce [[1865]] zahájen provoz, který zpočátku obstarávala dvojice osobních vlaků a několik vlaků nákladních.<ref>{{Citace monografie Řádek 18: \| kapitola = Železnice soukromá \| strany = 123 \| jazyk = Čeština}}</ref><ref>[http://www.dialog.stred.org/clanky/vznik-turnovsko-kralupsko-prazske-drahy/ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]</ref>▼ ~~\| jazyk = Čeština}}</ref>~~ ▲<ref>[http://www.dialog.stred.org/clanky/vznik-turnovsko-kralupsko-prazske-drahy/ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]</ref> Rozvoj společnosti přerušila [[Prusko-rakouská válka]], během níž nejprve vojska po železnici nastupovala na bojiště, později před postupující Pruskou armádou byla trať částečně demontována a její vybavení odváženo do bezpečí, aby pak byl provoz na trati zastaven celé dva měsíce. Po válce stát škody firmě nahradil a ta mohla pokračovat v činnosti. Stavěla se též odbočka do Prahy. 34 km dlouhá trať z Neratovic na nové pražské [[Praha hlavní nádraží\|nádraží Františka Josefa]] byla otevřena v roce [[1872]]. Firma byla majetkově i personálně provázána s dalším podnikem - [[Česká severní dráha\|Českou severní dráhou]]. Kromě stejného zakladatele, Ernsta hraběte Waldstein-Wartenberga, měly obě společnosti spojený lokomotivní i vozový park, stejně jako sjednocené tarify. Nakonec firmy zažádaly stát o souhlas k vzájemnému sloučení, ke kterému došlo k 31. 12. [[1882]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Schreier \| jméno = Pavel

Turnovsko-kralupsko-pražská dráha: Porovnání verzí