Zrádné srdce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Hlavním hrdinou je neznámý mladík, sluha svého pána, se kterým žije v polorozpadlém domě v tmavé [[londýn]]ské ulici. Jeho pán je stařec, jenž se vyhýbá lidské společnosti, snad ze strachu, snad z lakomství. Mladík jej ukrutně nenávidí. Ne však kvůli jeho zlovůli, ne kvůli jeho záši, ne kvůli jeho skutkům, nýbrž kvůli jeho oku podobnému oku [[sup]]a. Toto [[oko]] mladíka neustále popouzí a vede jej k záchvatům zuřivosti. Chce starce zabít. Vždy v noci vchází do starcovy ložnice, stařec má však vždy oko zavřené. Jedné noci však mladík našlapoval neopatrně a zavadil zakrytou lucernou, jež nevyluzovala ani paprsek čirého světla, o zárubně starcovy ložnice. Stařec se probudil a ze strachu zakřičel: „Kdo je to?“ Mladík však vyčkává a po celou dobu, kdy je stařec vzhůru, nepohne jediným svalem, nevydechne velké souusto vzduchu, aby se neprozradil. Poté stařec znovu ulehne a mladík vklouzne do [[ložnice]]. Posvítí starci do tváře. Jeho oko je otevřené. Mladík starce zabije a převalí na něj pohovku, stařec přesto stačí vykřiknout. [[Dílo]] je dokonáno. Mladík slyší hřmot z vedlejšího [[byt]]u – je to žřejmě soused, který zaslechl výkřik ze starcova hrdla.
 
Mladík uchopí [[tělo]] a zatluče jej hluboko do podlahy.Přikryje parkety kobercem.Náhle se ozvou ťukoty na dveře domu.Mladík otvírá a uvidí policejní strážníky.Strážníci vejdou s oznámením,že soused slyšel z mladíkova bytu výkřik.Mladík souhlasí,vždyť to byl výkřik z jeho plic,z jeho srdce.Zdál se mu totiž sen,který ihned začíná vyprávět.Policisté ani v nejmenším netuší co se stalo a nemají podezření.Mladík jim však nevěří.Je upocený a chová se zvláštně.Jeho mysl a jeho svědomí pukají.Nemůže vydržet svou vinu.Začne jim tedy povídat obsah snu,který je totožný s vraždou,kterou vykonal před chvílí.Jakmile se však dostane k pasáži kdy zabíjí starce, uslyší ve své mysli tlukot srdce.Je to však výplod jeho váhání, tím pádem strážníci nic podobného neslyší.On v domnění,že jej chtějí obelstít stává se nerudným a neklidným. Když tlukot srdce sílí,on své nervy nemůže zkrotit,vrhne se ke koberci,vytrhá ze země parkety a zakřičí: "Zde,zde tluče to jeho ohavné [[srdce]]!"
{{endspoiler}}
 
== Kompozice ==
Dílo je stavěno do [[ich]] formy a je velmi důkladně a detailně zpracováno. Autor se snaží navodit pocit zoufalství a úzkosti. Proti nadpřirozenu staví raději složitou lidskou myšlenku pocitu viny.
 
== Odkazy ==