Antonín Pittner: Porovnání verzí

V roce [[1834]] se vrátil do rodného města, kde si otevřen krám s vinárnou. Navázal styky s českými vlastenci z širokého okolí. Díky svým konexím získal a dále rozšiřoval českou literaturu. Znal se mimo jiné s [[Karel Havlíček Borovský|Karlem Havlíčkem Borovským]], [[Josef Kajetán Tyl|J. K. Tylem]], [[Vojta Náprstek|V. Náprstkem]], [[František Ladislav Rieger|F. L. Riegrem]]. Během pobytu v Polné v letech [[1840]] – [[1842]] [[Božena Němcová]] dostala do ruky poprvé českou knihu.<ref name="Polná">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-38-8985-0 begin_of_the_skype_highlighting              80-38-8985-0      end_of_the_skype_highlighting | kapitola = Pittner Antonín | strany = 120-121 | jazyk = }}</ref> V roce [[1844]] jej jmenovali čestným členem [[Matice česká|Matice české]], protože dokázal získat 200 nových odběratelů tisku.<ref name="Polná"/>

Roku [[1838]] založil v Polné obrozeneckou [[Knihovnaknihovna (instituce)|knihovnu]], který již o pět let později vlastnila přes 230 svazků. Od roku [[1845]] se angažoval v ochotnickém divadle a o jeho místní činnosti psal do časopisu [[Květy (časopis)|Květy]]. Po vzoru J. K. Tyla zavedl v roce [[1843]] tzv. České besedy. Během revoluce v roce [[1848]] byl členem Národní gardy, stál u zrodu Slovanské Lípy.