Verze z 7. 5. 2010, 02:34 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 889 editací {{Pracuje se}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 5. 2010, 04:26 editovat zrušit editaci ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 889 editací vytvořeno zčásti na základě článku Povýšení svatého Kříže a pár populárních textů. Zdroje nutno doplnit. Aspoň pahýl. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=[[kříž]]i, na němž byl [[ukřižování\|ukřižován]] [[Ježíš Kristus]]}} {{~~Pracuje~~Bez sezdrojů}} '''Svatý Kříž''' je tradiční označení pro [[kříž]], na němž byl [[ukřižování\|ukřižován]] [[Ježíš Kristus]]. Tento kříž byla a je v křesťanství tradičním předmětem úcty, jeho skutečné či údajné zlomky jsou uchovávány a uctívány jako [[relikvie]], svatému Kříži je rovněž [[patrocinium\|zasvěcena]] řada [[kostel]]ů a [[kaple\|kaplí]]. Kříž byl nalezen roku [[325]] při vykopávkách prováděných na příkaz císaře Konstantina, jejichž cílem bylo najít Boží hrob. Konstantin zamýšlel vybudovat na jeho místě honosnou baziliku. V téže době se na pouť do [[Svatá země\|Svaté země]] vydala i jeho matka, císařovna [[Flavia Iulia Helena\|Helena]], která se chtěla modlit na svatých místech, nechat tu vybudovat další stavby a zároveň zkontrolovat hospodaření s penězi určenými na stavbu baziliky. Podle podání [[svatý Ambrož\|svatého Ambrože]] nalezla zbytky křížů a další relikvie císařovna Helena roku 326.<ref name=broumov>[http://www.klaster-broumov.cz/relikviar-sv-krize.htm Relikviář sv. kříže], Benetiktinské opatství sv. Václava, Broumov</ref> Na jedné straně kopce [[Golgota]] byla nalezena jednomístná jeskyňová hrobka sestávající z komory a předsíně, na jiné straně Golgoty v jiné jeskyni byly nalezeny tři příčné trámy, odpovídající tomu, že s Ježíšem byli (Lk 23,32-33) ukřižování dva zločinci, tři hřeby a dřevěná tabulka s trojjazyčným nápisem „Ježíš Nazaretský, král židovský“.{{chybí zdroj}} Ježíšův trám byl poté určen na základě zázraku, uzdravení těžce nemocné ženy.<ref name=broumov /> Za den nalezení se udávalo [[13. září]].{{chybí zdroj}} Po návratu do Říma uložila Helena několik částí Kristova kříže, několik trnů z Kristovy koruny, dva hřeby, tabulku s nápisem „Ježíš Nazaretský, král židovský“ a příčný trám jednoho ze zločinců (polepšeného, kterého tradice nazývá Dismas<ref name=sahnout />) ve svém paláci, který císař Konstantin na přání své matky roku 328 věnoval římskému biskupovi<ref name=sahnout /> a nechal ho přestavět na [[chrám Svatého Kříže]].<ref name=broumov /> K slavnostnímu vyvýšení kříže v [[Bazilika Svatého hrobu\|Konstantinově bazilice]] nad Božím hrobem došlo asi v r. [[335]].{{chybí zdroj}} Konstantinův životopisec [[Eusebius]] z Cézareje cituje plný text dopisu císaře Konstantina jeruzalémskému biskupu Makariovi, v němž císař velebil podivuhodné okolnosti, za nichž byly relikvie nalezeny.<ref name=sahnout /> Nález zmiňuje i jeruzalémský biskup Cyril i milánský biskup [[svatý Ambrož\|Ambrož]].<ref name=sahnout>Ing. Rudolf Minář, Pavel Záchvěj: [http://web.katolik.cz/feeling/1_5.htm Bazilika Svatého Kříže Jeruzalémského], in: ''Pojď si sáhnout na Boha'', web.katolik.cz, 2004</ref> V roce [[614]] při dobytí Jeruzaléma [[Perská říše\|Peršany]] se ostatky kříže dostaly jako válečná kořist [[Chosroes II.\|Chosroese II.]] do [[Persie]].{{chybí zdroj}} Císař [[Herakleios]] je přinesl zpět do Jeruzaléma a zde [[3. května]] [[628]] předal patriarchovi Zachariášovi.{{chybí zdroj}} Podle legendárního podání (např. [[Zlatá legenda]]) je [[14. září]], svátek [[Povýšení svatého Kříže]], dnem, kdy byly znovuzískány [[relikvie]] Kristova kříže od Peršanů.{{chybí zdroj}} V [[Jeruzalém]]ě se od [[5. století]] vystavovaly zbytky dřeva z Kristova kříže k uctění věřícími v rámci oslav výročí posvěcení [[Bazilika Svatého hrobu\|Baziliky Božího hrobu]] 14. září.{{chybí zdroj}} Ve [[Východní církve\|východních církvích]] se svátek začal slavit v [[7. století]]{{chybí zdroj}} a později došlo k jeho rozšíření i do [[Západní církev\|Západní církve]].{{chybí zdroj}} K datu 3. května vznikl na Západě svátek{{chybí zdroj}} nesprávně označovaný výrazem Nalezení svatého Kříže, zatímco na Východě bylo slaveno pouze 14. září jako Povýšení sv. Kříže.{{chybí zdroj}} Toto převzal Západ o více než století později.{{chybí zdroj}} V [[Milán]]ě je prý doložen dokonce až v [[11. století]].{{chybí zdroj}} Podle popisů poutníků do Jeruzaléma z 4. až 6. století byla tabulka dřevěná (Antonius z Piacenzy, který ji držel v rukou, uvádí, že z ořechového dřeva), přetřená vápnem, a byla na ní k přečtení slova „král židovský“ v hebrejštině, řečtině a latině. V evangeliu sv. Jana se uvádí, že nápis měl znít „Ježíš Nazaretský, král židovský“. Z toho se usuzuje, že císařovna Helena odvezla do Říma část tabulky s nápisem „Ježíš Nazaretský“.<ref name=sahnout /> V roce 1492 byla při restauraci baziliky sv. Kříže Jeruzalémského v Římě byla zazděná po oltářem v místech někdejší soukromé Heleniny kaple objevena olověná bedýnka s nápisem „Titulus crucis“ a pečetí z roku 1143, kdy kostel prošel předchozí přestavbou. Po otevření byla nalezena tabulka z ořechového dřeva se stopami po vápnovém nátěru a s trojjazyčným textem „Ježíš Nazaretský“. Roku 1496 papež [[Alexandr VI.]] prohlásil tento nález za autentickou relikvii, kterou do Římu dopravila svatá Helena.<ref name=sahnout /> Řecký i latinský nápis byly psány zrcadlově zprava doleva, po vzoru hebrejštiny.<ref name=sahnout /> Přímo v kostele svatého kříže v Římě jsou dosud uchovávány v samostatných relikviářích části kříže, dva trny z trnové koruny, tabulka s čitelným nápisem NAZARENUS (nazývaná [[Titulus crucis]]) a jeden hřeb z kříže.<ref>[http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=kostel-sv-krize-v-rime&cisloclanku=2009040041 Kostel Sv. Kříže v Římě], Fatym Vranov nad Dyjí</ref> Jeden hřeb z kříže, vsazený do zlata, je součástí [[Svatovítský poklad\|Svatovítského pokladu]] v pražské katedrále.<ref>[http://old.hrad.cz/castle/sbirky_poklad.html Svatovítský poklad], archivovaná verze oficiálních stránek Pražského hradu, kancelář prezidenta republiky</ref> == Související články == * [[Kostel svatého Kříže]] * [[Kaple svatého Kříže]] * [[Nalezení svatého Kříže]] * [[Kostel Nalezení svatého Kříže]] * [[Kaple Nalezení svatého Kříže]] * [[Povýšení svatého Kříže]] * [[Kostel Povýšení svatého Kříže]] * [[Kaple Povýšení svatého Kříže]] * [[Kříž]] * [[Krucifix]] * [[Ukřižování]] * [[Ježíš Kristus#Odsouzení a smrt\|Ježíš Kristus – Odsouzení a smrt]] * [[Turínské plátno]] * [[Rouška z Ovieda]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * Jeryz Pysiak: ''Kult relikvií umučení páně v ideologii královské vlády ve Francii a v Anglii ve 13. století: Ludvík Svatý a Jindřich III.'', [http://stavitele-katedral.cz/jerzy-pysiak-kult-relikvii-umuceni-pane-v-ideologii-kralovske-vlady-ve-francii-a-v-anglii-ve-13-stoleti-ludvik-svaty-a-jindrich-iii/ ], česky publikováno v knize: Peter Kováč: ''Kristova trnová koruna'', Ars auro prior, edice Stavitelé katedrál 2, Praha 2009, s. 209 - 233. * Ing. Rudolf Minář, Pavel Záchvěj: [http://web.katolik.cz/feeling/1_5.htm Bazilika Svatého Kříže Jeruzalémského], in: ''Pojď si sáhnout na Boha'', web.katolik.cz, 2004 * Michael Hesemann: ''Ježíšova tabulka'', ''Němí svědkové z Golgoty'' {{Pahýl - křesťanství}} [[Kategorie:Křesťanské relikvie]] [[bg:Животворен кръст]] [[bcl:Banal na Krus]] [[ca:Veracreu]] [[de:Kreuz (Reliquie)]] [[en:True Cross]] [[es:Vera Cruz (cristianismo)]] [[fr:Vraie Croix]] [[bpy:ভেরা ক্রুজ]] [[it:Vera Croce]] [[he:הצלב האמיתי]] [[mk:Вистински крст]] [[nl:Relikwieën van het Heilige Kruis]] [[ja:聖十字架]] [[no:Det sanne kors]] [[pt:Vera Cruz]] [[ro:Vera Cruz]] [[ru:Животворящий Крест]] [[simple:True Cross]] [[sv:Det sanna korset]] [[uk:Животворний Хрест]] [[zh:真十字架]]

Svatý Kříž: Porovnání verzí