Jean de Joinville: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: arz:چان دى چوانڤيل |
m oprava |
||
Řádek 10:
{{Citát|Saracéni oznámili sultánovi poštovními holuby, a to třikrát, že se francouzský král vylodil, a vůbec se jim nedostalo odpovědi, neboť sultán ležel nemocen. Za toho stavu měli za to, že je sultán již mrtev, a vyklidili Damiettu.<ref name>{{citace knihy | jméno=Jean de | příjmení=Joinville | titul=Paměti křižákovy|vydavatel=Státní nakladatelství krásné literatury a umění | místo= Praha | rok=1965}}</ref>}}
Na podzim [[1249]] se Ludvík dal na pochod do egyptského vnitrozemí. V bitvě u pevnosti al-Mansúra zemřel králův bratr [[Robert I. z Artois]] a Joinvilla a hrstku rytířů z obklíčení vysekal princ [[Karel I. z Anjou|Karel]]. V křižáckém táboře se začala šířit [[epidemie]] pravděpodobně díky vodě plné mrtvých těl. <ref>Paměti křižákovy, str. 83</ref> Nemocný král i zubožené vojsko bylo Egypťany obklíčeno a zajato. 6. dubna 1250 se do rukou mameluků dostal i Joinville<ref>Paměti křižákovy, str. 99</ref> a vážně onemocněl.<ref>Paměti křižákovy, str. 103</ref>
Damiettu zatím před muslimským protiútokem uhájila malá posádka pod velením královny [[Markéta Provensálská|Markéty Provensálské]]. Ludvík byl posléze výměnou za město a výkupné ve výši 400 000 liver propuštěn a odjel do Palestiny, kde strávil čtyři roky budováním opevnění. Za tu dobu se mu podařilo vyjednat propuštění francouzských i palestinských křižáků, kteří byli v egyptském zajetí. Roku [[1254]] se z politických důvodů vrátil do [[Francie]], která byla destabilizována úmrtím královny matky [[Blanka Kastilská (1188-1252)|Blanky Kastilské]].
| |||