Pružnost: Porovnání verzí

=== Rozdělení pružnosti ===

Pružnost lze velmi obecně rozdělit na několik vzájemně souvisejících oddílů.

 

=== Základní předpoklady ===

Pojmem vnější síla lze v pružnosti označit veškeré síly působící na těleso (nebo [[Nosná konstrukce|konstrukci]]), které mají původ mimo těleso. Tato definice však není úplně přesná, neboť mezi vnější síly počítáme i [[Tíhová síla|tíhovou sílu]] způsobenou vlastní [[hmotnost|hmotností]] tělesa.<br />

Podle oblasti působení rozlišujeme vnější síly '''povrchové''' a '''objemové'''.<br />

Objemovou vnější sílou rozumíme vlastní tíhu tělesa či konstrukce (která spojitě vychází z vlastního objemu tělesa).<br />

Z hlediska času můžeme těleso či konstrukci zatížit '''staticky''', kdy jsou vnější síly [[Konstantní funkce|konstantní]] v čase, nebo se velmi pomalu mění, '''cyklicky''', kdy se vnější síly mění v čase [[Periodická funkce|periodicky]], či '''rázově''', kdy (obvykle velmi velká síla) působí na těleso po velmi malý časový [[interval]] (obvykle se jedná o mikrosekundy až milisekundy).

Často se zavádí '''[[pracovní diagram]]''', vyjadřující závislost napětí na deformaci, matematicky <math>\sigma = \sigma (\varepsilon)</math>. Myšlenka přechodu od tahového diagramu k pracovnímu je velmi jednoduchá: uvědomíme-li si, že pro napětí platí vztah <math>\sigma = F / A_0</math> a deformaci je možno určit jako <math>\varepsilon = \Delta l / l_0</math>, přičemž <math>A_0</math> i <math>l_0</math> jsou pro měřený vzorek konstanty (jak už bylo zmíněno výše, jde o obsah průřezu a délku nenamáhaného vzorku), můžeme pomocí známých vzorců spočítat napětí <math>\sigma</math> a deformaci <math>\varepsilon</math>.<br />

 

 

Je třeba si uvědomit důležitou skutečnost: je-li vzorek natahován, jeho průřez <math>A</math> se zmenšuje. V naší úvaze však napětí <math>\sigma</math> počítáme díky znalosti obsahu průřezu nenamáhaného vzorku <math>A_0</math>. Tento však obecně není konstantní a proto se skutečné napětí může i značně lišit od napětí námi spočítaného. Z tohoto důvodu se zavádí pojmy '''smluvní [[pracovní diagram]]''' a '''skutečný [[pracovní diagram]]'''. Oba diagramy znázorňují závislost napětí na deformaci, ve '''smluvním pracovním diagramu''' však napětí vztahujeme ke klidovému průřezu <math>A_0</math>, zatímco ve '''skutečném pracovním diagramu''' napětí vztahujeme ke skutečnému průřezu. Je tedy zjevné, že ve '''smluvním diagramu''' je sice napětí zdánlivé, ale jeho vytvoření je snazší, zatímco ve '''skutečném diagramu''' je skutečné napětí, ale vzhledem k proměnnému průřezu je jeho vytvoření složitější.<br />

=== Houževnatý materiál ===

 

 

 

Dále je pomocí pracovního diagramu popsáno chování houževnatého materiálu, respektive závislost napětí na jeho deformaci.<br />

=== Křehký materiál ===

 

 

<gallery>

</gallery>

 

 

== Dopružovnání ==

 

 

 

== Reference ==

[[Kategorie:Materiálové inženýrství]]

 

[[bg:Еластична деформация]]

[[ca:Elasticitat]]

[[nl:Elasticiteit (materiaalkunde)]]

[[no:Elastisitet]]

[[pt:Elasticidade]]

[[ru:Упругость]]

[[sk:Teória pružnosti]]

[[sv:Elasticitet]]