|
=== Hospodářské důsledky německé okupace českých zemí ===
* [[PodnikyPodnik|podniky]] – již v březnu 1939 byla zavedena “nucená správa” hospodářských podniků, nařízeními se nuceně slučovaly některé podniky. Byly ustanoveny ústřední svazy průmyslu, obchodu, řemesel a dopravy, které de facto určovaly objem produkce, sortimentu, rozdělování surovin a prostředků. V průběhu roku 1939 již nacisté díky “nestandardním opatřením” plně kontrolovali výrobu nejdůležitějších zbrojních podniků ([[Škoda|Škodovka]], brněnská[[brněnská Zbrojovka]], [[Poldovka]], [[Vítkovické železárny]] apod.) Říšskoněmecká kapitálová účast v [[Protektorát|Protektorátě]] se během okupace zvětšila více než desetkrát a německý kapitál postupně ovládal české podniky.
* V [[zemědělství]] byly zřízeny jednotné stavovské korporace, byly stanoveny výměry ploch povinných osevů, povinné dodávky živočišné a rostlinné produkce za pevné výkupní ceny. Jednotliví výrobci si směli ponechávat pouze povolené množství těchto výrobků, na což dohlížely zvláštní kontrolní orgány. Ponechání si nějaké produkce načerno (porážky prasat, prodej obilí apod.) znamenalo přísné tresty. Z hlediska dlouhodobých cílů se Němci postupně hodlali zmocnit české půdy a kolonizovat okupovaný prostor, aby se stal trvalou součástí německého území. Germanizace “prostoru a lidí”, se začala rozbíhat již roku [[1941]]. Její počáteční strategií bylo rozšíření německých “jazykových ostrovů” kolem [[Jihlava|Jihlavy]], [[Brno|Brna]], [[Olomouc|Olomouce]], [[Ostrava|Ostravy]] a dalších měst. Násilně byli vystěhováváni obyvatelé např. na [[Neveklovsko|Neveklovsku]], [[Milovicko|Milovicku]] nebo na [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Celkem si tak okupanti přisvojili do roku [[1945]] přes půl milionu [[hektar|hektarů]] zemědělské půdy.
* [[Obchod]] a [[bankovnictvíbanka|bankovníctví]] – po okupaci byl oficiálně vyhlášen kurs marky a koruny 1:10, ačkoliv skutečný poměr byl 1 ku 6 až 7. Ihned po okupaci příslušníci německé armády skupovali ve velkém české zboží. Obchod se zahraničím byl usměrňován dle potřeb Německa. Pod přímý vliv se dostaly i banky a pojišťovny, přičemž během okupace docházelo k jejich soustavnému drancování.
* [[Finance]] – finanční toky se dostaly plně pod kontrolu Německa. Protektorát byl nucen platit tzv. “válečnou daň”, která v roce 1940 činila 3 miliardy korun, roku 1944 již 12 miliard korun. Německo finančními machinacemi připravilo český stát během okupace o 43 tun ryzího měnového zlata.
* [[Spotřeba]] domácností[[domácnost]]i – v září [[1939]] byly zavedeny [[potravinové lístky]] pro tři kategorie českého obyvatelstva – obyčejné spotřebitele, těžce pracující a velmi těžce pracující. V kategorii běžného [[spotřebitel|spotřebitele]] bylo možno odebrat za týden následující množství potravin: 2900 g [[chleba]], příp. 1200 g chleba a 900 g mouky, 500 g masa nebo masných výrobků, 210 g jedlých tuků, 2 litry mléka. Zemědělcům byly příděly úměrně kráceny. V [[prosinec|prosinci]] [[1939]] byly zavedeny šatenky na textil a poukazy na obuv. Postupem času byly příděly potravin snižovány, a ceny na [[černý trh|černém trhu]] se vyšplhaly závratným tempem nahoru (během 6 let i o 2000 %).
===[[Slovenský štát]] a jeho hospodářství===
|
