Sovětský kosmický program: Porovnání verzí

Po úspěšném letu prvního Sputniku, který byl sovětskou propagandou využit jako demonstrace technologické převahy Sovětského svazu, bylo rozhodnuto uspíšit program na let prvního člověka do vesmíru, který byl spojen s programem Zenit s cílem vytvořit vesmírné plavidlo [[Vostok (kosmická loď)|Vostok]]. Nejprve byl do vesmíru poslán [[3. listopad]]u [[1957]] [[pes]] [[Lajka]] v lodi [[Sputnik 2]]. První let člověka do vesmíru se uskutečnil [[12. duben|12. dubna]] [[1961]], kdy [[Jurij Gagarin]] obletěl v kosmické lodi [[Vostok 1]] zemi[[Země|Zemi]] a úspěšně přistál.

Ačkoliv měl sovětský kosmický program zpočátku navrch a byl vždy o krok před [[NASA]], díky ekonomickým problémům svůj náskok ztratil. Poprvé se to projevilo v „boji o Měsíc“, kde jako první přistáli američanéAmeričané v rámci [[Program Apollo|programu Apollo]]. Sovětský kosmonaut nikdy na povrch Měsíce nevkročil a jejich výzkum se omezil pouze na nepilotované sondy. První byla v roce [[1970]] [[Luna 16]], která z Měsíce přivezla vzorky hornin. Po Měsíci též jezdila vozítka [[Lunochod]].

Sovětskému programu je připisováno prvenství v první sondě na povrchu [[Mars (planeta)|Marsu]], přestože se sonda [[Mars 2]] fungovala na povrchu jen několik desítek sekund a nevrátila žádná identifikovatelná data a nepočítá se tak mezi úspěšné. V letech 1970 - 1983 se několika sondám [[Program Veněra|programu Veněra]] podařilo dosáhnout povrchu [[Venuše (planeta)|Venuše]] a odeslat mimo jiné snímky povrchu. Poté se soustředil se další vývoj na budování [[Vesmírná stanice|orbitálních stanic]], kde byl sovětský kosmický program relativně úspěšný. Nejznámější orbitální stanicí se stal [[Mir]], který se začal stavět v 80. letech a skončil v roce [[2001]] úmyslným navedením do atmosféry, kde shořel.