Josef Bartončík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rv, nepodložená spekulace, navíc nelogická, i kdyby totiž byla pravdivá, zabavení pasu v roce 1982 nevylučuje členství v StB ani v té době a už vůbec ne později |
|||
Řádek 9:
Těsně před volbami v polovině roku 1990 (v předvolebním moratoriu) byl Janem Rumlem obviněn ze spolupráce s StB. Tato aféra těžce poškodila stranu ve volbách. Ta to pociťovala jako křivdu a nefér úskok, na druhé straně však posléze připustila, že obvinění by mohlo být pravdivé - byť Bartončík sám obvinění systematicky popíral a činí tak dodnes.<ref>http://jirisoler.wz.cz/bartoncik.html</ref> Strana mu nakonec odebrala předsednické pravomoci až do doby, než se otázka jeho spolupráce s StB vyřeší.
V září 1990 se ve Žďáru nad Sázavou sešel mimořádný sjezd ČSL, kde bylo voleno nové vedení. Dr. Bartončík na něm znovu kandidoval na předsedu, avšak neúspěšně. Stal se však členem UV ČSL. Předsedou byl zvolen [[Josef Lux]]. [[Komise pro vyšetření událostí 17. listopadu|Komise 17. listopadu]] v nastalých diskusích ve FS specifikovala několik důkazů pro to, že Bartončík byl agentem StB, které však měly charakter spíše svědectví agentů StB než skutečných hmotných důkazů.<ref>http://psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/020schuz/s020113.htm</ref> De facto nebyl případ Bartončíkovy spolupráce uspokojivě uzavřen dodnes.
V dalších měsících byl pan Bartončík obviněn z toho, že během [[normalizace]] velice důsledně sloužil [[Komunistický režim v Československu|komunistickému režimu]] a tvrdě pronásledoval některé aktivní členy strany věrné politické filosofii ČSL. Šlo zejména o [[Augustin Navrátil|Augustina Navrátila]], jehož vyloučení a perzekuci prosadil a jehož aktivity na podporu [[římskokatolická církev|katolické církve]] a [[svoboda vyznání|svobody vyznání]] mezi členy strany systematicky sabotoval.<ref>http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1991/nn0191/obsah/6.htm</ref>
| |||