Poměrný volební systém: Porovnání verzí

'''Poměrný''' ('''proporční''') '''volební systém''' je způsobje volbykategorie zástupců[[volební dosystém|volebního zastupitelskýchsystému]], orgánůve které jsou mandáty na úrovni [[volební obvod|volebního obvodu]] rozdělovány poměrně. Při použití tohoto volebního systému, při volbách do [[zastupitelský orgán|zastupitelských orgánů]], kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů[[volič]]ů. Součástí systému je myšlenka ''volebních obvodů'' i s nestejnou velikostí, jimž jsou kandidáti přiřazeni, může však být i volební obvod jediný celostátní (např. Slovensko, Izrael).

V [[Česko|Česku]] se poměrný volební systém používá při volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], a krajských a obecních zastupitelstev. Pro rozdělení mandátů se obvykle využívá [[D'Hondtova metoda]], která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. Razantní [[změnaZměna volebního systému v Česku v roce 2000|změnaZměna volebního systému]] do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] byla schválena v roce 2000. Hlavními prvky bylo zvýšení počtu volebních obvodů na 35 a zavedení volebníhomodifikované děliteleD'Hondtovy metody pomocí tzv. [[Zdeněk Koudelka|Koudelka]] dělitele. Tuto změnu však následně zrušil Ústavní soud.

Nevýhodou tohoto volebního systému je fakt, že do zastupitelského orgánu se typicky dostane větší počet stran, což může vést k problémům při schvalování zákonů, při vládnutí a k politické nestabilitě. Za této situace se například může stát, že jediný poslanec nebo úzká skupina lidí, kteří tvoří jazýček na vahách, získávají mnohem větší politickou moc, než by jim příslušela v poměru k obdrženým hlasům. Tato situace však může nastat, a v českém parlamentě již nastala, bez jakékoliv souvislosti s volebním systémem (poslanec jedné strany přeběhne ke druhé).{{zdroj?}}

Tato nevýhoda se projevuje pouze v systémech, které mají stejné mechanismy vládnutí jako Česká republika.{{zdroj?}} Existují však systémy, které neznají ani žádnou procentuální hranici pro vstup do zastupitelstev a ve kterých například ani 15 politických stran v parlamentě není překážkou úspěšného fungování vlády. Jednotlivý poslanec totiž nemá na toto fungování žádný vliv.

* [[Změna volebního systému v Česku v roce 2000]]