Nukleové kyseliny se z tohoto důvodu nalézají ve všech živých [[buňka|buňkách]] a [[vir]]ech. Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina deoxyribonukleová ([[DNA]]) a kyselina ribonukleová ([[RNA]]). Polynukleotidový řetězec je z chemického hlediska [[polymer]]em [[nukleotid]]ů. V DNA i v RNA jsou vždy čtyři druhy nukleotidů. Jejich různým pořadím v řetězci lze dosáhnout obrovského počtu kombinací. Právě sekvence (různý sled) jednotlivých druhů nukleotidů – který se nazývá tzv. primární strukturou – v sobě uchovává [[genetická informace|genetickou informaci]].
== Nukleové báze ==
* [[Nukleotid]]y RNA obsahují a jsou zde kombinovány tyto čtyři [[Nukleové báze|báze]]: [[Cytosin]] ('''C'''), [[guanin]] ('''G'''), [[adenin]] ('''A''') a '''[[uracil]]''' ('''U''').
* [[Nukleotid]]y DNA obsahují a v DNA jsou kombinovány tyto čtyři [[Nukleové báze|báze]]: [[Cytosin]] ('''C'''), [[guanin]] ('''G'''), [[adenin]] ('''A''') a '''[[thymin]]''' ('''T''').
DNA a RNA se tedy v primární struktuře liší tím, že RNA využívá ke stejné funkce místo thyminu uracil. DNA vytváří stabilní [[dvoušroubovice|dvoušroubovici]], ve které jsou jednotlivá vlákna antiparalelní, jdou tedy proti sobě (na jednom konci molekuly se setkává zároveň 3´konec jednoho řetězce a 5´konec druhého a na druhém konci molekuly naopak).
RNA vytváří jednotlivé řetězce, které jsou komplementární s [[templátová DNA|templátovou DNA]]. Zatímco funkcí DNA je genetickou informaci uchovat, RNA je funkční molekula sloužící k tomu, že danou informaci „dává do pohybu“. genetická informace se prostřednictvím RNA realizuje v [[bílkovina|bílkovinu]] v procesu zvaném [[proteosyntéza]]. RNA je také mnohem méně stabilní, než DNA, která musí v buňkách vydržet po celý život.
== Přenos genetické informace z jádra k ribozomům ==
