Matija Murko: Porovnání verzí

Přidáno 1 032 bajtů ,  před 10 lety
doplnění
(doplnila jsem ještě nějaké informace)
(doplnění)
 
== Životopis ==
Matija Murko, syn nevýznamného farmáře ze severo-východního Slovinska navštěvoval základní školu v&nbsp;[[Drstnik]]u a v&nbsp;[[Ptuj]]i, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v&nbsp;[[Maribor]]u. PotéV&nbsp;roce odešel1880 donastoupil na [[VídeňVídeňská univerzita|VídněVídeňskou univerzitu]], kde studoval [[germanistika|germanistiku]] a [[slavistika|slavistiku]].<ref Poname="SloPř">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Jubilea: Matyáš Murko | periodikum = Slovanský přehled | odkaz na periodikum = Slovanský přehled | rok = 1931 | ročník = 23 | strany = 149-151 | issn = 0037-6922 | poznámka = <!-- [dále jen Slovanský přehled (1931)] -->}}</ref> Sblížil se se svým profesorem [doktorát[Franc Miklošič|Miklošičem]]u, zkterému pomáhal v&nbsp;germanistikyposledních odjelletech v&nbsp;jeho vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak své první publicistické vystoupení ''{{cizojazyčně|sl|Miklošič in Hrvati}}'' věnoval právě obhajobě svého učitele.<ref name="SloPř" /> V&nbsp;roce 1886 byl Murko promován doktorem filozofie.<ref name="SloPř" /> V&nbsp;roce 1887 odjel studijně se zdokonalovat do [[Moskva|Moskvy]] studijně se zdokonalovat.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Slodnjak | jméno = A. | příjmení2 = Bray | jméno2 = R. G. A | titul = Matija Murko, 1861-1952 | periodikum = The Slavonic and East European Review | datum vydání = 1952-12 | datum přístupu = 2010-04-11 | ročník = 31 | číslo = 76 | strany = 245-247 | url = http://www.jstor.org/pss/4204417?cookieSet=1 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Jako skutečně jedinečný žák MiklosičeMiklošiče začal v &nbsp;letech [[1880]] rozširovat okruh vyučovacích metod svého učitele. Právě zde mu nepochybně pomohlo jeho studium germanistiky. Jeho první práce byla z &nbsp;oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s &nbsp;německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k &nbsp;tomu, aby se plně oddal studiu Slavistikyslavistiky. Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče byla tím zlomovým okamžikem, při kterém se definitivně rozloučil se studiem germanistiky, nikoliv však s &nbsp;jejími metodami a kritérii. Poté spolupracoval s &nbsp;Miklosičem na jeho učebních publikacích. Po odchodu jeho učitele do důchodu, byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S &nbsp;Jagičovou pomocí získal v &nbsp;roce [[1887]] cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v &nbsp;Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní tak i &nbsp;po stránce lidské. Seznámil se s &nbsp;Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru.
 
Po návratu z&nbsp;Moskvy do Vídně se stal v&nbsp;roce 1897<ref name="SloPř" /> prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v&nbsp;rámci [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzity]]. PrávěNejprve zdese začalastal jehov&nbsp;roce dlouholetá1902<ref kariéraname="SloPř" univerzitního profesora. Nejprve se stal/> řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v&nbsp;[[Štýrský Hradec|Grazu]], kde působil patnáct let. Poté několik let působilod naroku Filozofické1917<ref fakultěname="SloPř" v&nbsp;[[Lipsko|Lipsku]]./> Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v&nbsp;letech [[1920]]–[[1931]]působil na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] v&nbsp;Praze. Murko byl mimo jiné jedním z&nbsp;prvních zakladatelů [[Slovanský ústavLipsko|Slovanského ústavuLipsku]], který se utvářel v&nbsp;rozmezí let [[1932]]–[[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života.
 
Matija Murko pracoval s plným vědomím svých velkých fyzických sil, bystré mysli, čilého temperametu a zdravých ambic po déle než půl století v těch nejvýznamějších centrech Slovanských studií ve střední evropě. Jeho dílo je odkazem jeho dalekosáhlého a neutuchajícího ducha.
Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v&nbsp;letech [[1920]]–[[1931]] na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] v&nbsp;Praze. Jeho pražská nástupní přednáška „O&nbsp;předchůdcích ilyrismu“ byla odpřednášena 23. října 1920.<ref name="SloPř" />
 
Murko byl mimo jiné jedním z&nbsp;prvních zakladatelů [[Slovanský ústav|Slovanského ústavu]], který se utvářel v&nbsp;rozmezí let [[1932]]–[[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života.
 
Matija Murko pracoval s &nbsp;plným vědomím svých velkých fyzických sil, bystré mysli, čilého temperametu a zdravých ambic po déle než půl století v &nbsp;těch nejvýznamějších centrech Slovanských studií ve střední evropěEvropě. Jeho dílo je odkazem jeho dalekosáhlého a neutuchajícího ducha.
 
Matija Murko patřil k&nbsp;poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v&nbsp;[[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, [[Lubor Niederle]]. Murko jako všestranná osobnost přispěl do celé řady vědních oborů ([[lingvistika]], [[literární věda]], [[etnologie]], [[folkloristika]]) a byl také organizátorem vědecké práce a [[pedagog]]em.<ref name="AVCR">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Havlíková | jméno = Lubomíra | titul = Mezinárodní sympozium Matija Murko Osobnost a dílo | periodikum = Akademický bulletin | datum vydání = 2002-05 | datum přístupu = 2010-04-11 | ročník = 2002 | číslo = 5 | url = http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2002/5/obsah/mezinarodni-sympozium-matija-murko-osobnost-a-dilo.html}}</ref>