Grigorij Kulik: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +linky, hrubé pravopisné chyby -minus slavománie
Bez shrnutí editace
Řádek 7:
 
== Politické názory a působení v armádě ==
Vzhledem ke svému přátelství se [[Stalin]]em se Kulik velice brzy vyprofiloval jako představitel nejtvrdší stalinovské linie ve [[KSSS|straně]]. Vůči Stalinovi choval téměř nesmrtelnou úctu a [[loajalita|loajalitu]] a projevoval nenávist vůči jakékoli [[Opozice|opozici]]. V roce [[1935]] se stal náčelníkem Ústředního dělostřeleckého velení Rudé armády, které [[de facto]] řídilo vývoj a modernizaci [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Převzal tak otěže po čerstvě povýšeném maršálu [[Michail Tuchačevskij|Tuchačevském]], který měl velké zásluhy na modernizaci, motorizaci a mechanizaci Rudé armády. Naproti tomu Kulik co se týče vedení a modernizace armády se ukázal být extrémním [[Konzervativec|konzervativcem]]. Tvrdě prosazoval [[jezdectvo]], odmítal vývoj protitankových děl s tím, že jsou slabá a stejně tak [[samopal]]ů, o kterých se vyjádřil, že jsou "policejní zbraní nevhodnou do [[válka|války]]". V důsledku jeho názoru, že "miny jsou zbraně zbabělců" neměli [[ženisté]] z [[Wehrmacht]]u víceméně žádné problémy během války s likvidací minových polí, neboť ty se v [[SSSR]] prakticky nenacházeli.
Odpor k modernizaci a mechanizaci Rudé armády zašel, až tak daleko, že bojoval i proti výrobě známých a strategicky důležitých tanků [[T-34]].
Podílel se také na čistkách v důstojnickém sboru Rudé armády.