Křesťanská Čtvrť (Jeruzalém): Porovnání verzí

'''Křesťanská čtvrť''' v [[Jeruzalém]]ě se nachází na severozápadě [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]]. Ve čtvrti se nachází na 40 náboženských objektů, zejména je to [[bazilika Svatého hrobu]] a další kostely, pak také kláštery a ubytovny pro křesťanské poutníky.

 

[[Soubor:Jerusalem Erlöserkirche um 1900.jpg|left|thumb|Kostel Spasitele mezi lety 1890-1900]]

Křesťanská čtvrť '''vznikla''' v [[19. století]] přestavbou budov po rozhodnutí evropských zemí posílit svůj vliv v této oblasti. [[Osmanská říše|Osmanská]] vláda se pokoušela této přestavbě bránit pomocí zvýšení ceny pozemků v této zóně. Osobní angažovanost vůdců evropských zemí (mezi nimi německý císař [[Vilém II. Pruský]] a rakouský císař [[František Josef I.]]) však nakonec vystavění křesťanské čtvrti umožnila.

Ke konci 19. století již v křesťanské čtvrti nezbylo na žádné další náboženské stavby místo, přestože potřeba těchto objektů stále rostla. Otevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]] roku [[1869]] zesílilo proud evropských poutníků, kteří mířili do Jeruzaléma. To zvýšilo soupeření mezi rozličnými církvemi a mocnostmi, které usilovaly o získání vlivu ve Svatém městě. Francouzi postavili pro poutníky hostel a nemocnici na volném pozemku vně hradeb Starého Města, v oblasti sousedící s křesťanskou čtvrtí. Ještě předtím se usídlili Rusi v blízké oblasti [[Migraš HaRusim]]. Následně po tomto '''rozšíření čtvrti''' na sever se probudila potřeba průchodu, který by spojil křesťanskou čtvrť uvnitř hradeb s náboženskými budovami ležícími mimo ně, proto roku 1898 nová osmanská vláda uvolila požadavku křesťanů, aby v hradbách Starého Města byla proražena další brána, která je známa jako „[[Nová brána (Jeruzalém)|Nová brána]]“.

 

Srdcem křesťanské čtvrti je [[bazilika Svatého hrobu]], okolo kterého jsou pak další kostely a kláštery. Pro celou čtvrť nejsou '''typické''' honosné rezidence (ty se nacházejí až na jejím východním konci - blízko [[Damašská brána (Jeruzalém)|Damašské brány]]), i přes velký počet významných náboženských, vzdělávacích a turistických institucí ve čtvrti.

 

V okrsku se nachází také velký počet kaváren, restaurací, hotelů, památných parků a malých muzeí.

 

Židé po celá pokolení v křesťanské čtvrti nepřebývali. Na konci 19. století se osidlení několika osamocených rodin zámožných [[sfaradim|sefardských židů]] rozrostlo i do „ulice křesťanů“, kde byla i malá synagoga. Když roku [[1929]] po disputacích mezi židy a muslimy o přístup Židů ke [[Zeď nářků|Zdi nářků]] vypukly [[1929 Palestinské pouliční bouře|Palestinské pouliční bouře]], opustili Židé své domy a přesunuli se do jeruzalémského „Nového Města“, jak jim doporučovali jejich bratři bydlící v muslimské čtvrti.

 

Roku 1989 získali členové [[ješiva|ješivy]] „[[Ateret Kohanim]]“ velkou budovu v křesťanské čtvrti, která sloužila křesťanským poutníkům jako hostel. Koupě byla provedena z prostředků ješivy, to však vyvolalo mezinárodní bouři a demonstrace Arabů. Nakonec izraelský [[Nejvyšší soud (Izrael)|Nejvyšší soud]] rozhodl, že majetek patří „Ateret Kohanim“, avšak nesmí v ní přebývat více než deset rodin. Bývalý hostel je dnes tedy domovem desíti židovských rodin a zároveň synagogou.

 

 

{{commonscat|Christian quarter (Jerusalem)}}

=== Poznámky ===

 

=== Související články ===

 

=== Externí odkazy ===

 

{{Staré Město (Jeruzalém)}}

 

[[en:Christian Quarter]]

[[fr:Quartier chrétien de la vieille ville de Jérusalem]]

[[he:הרובע הנוצרי]]