Heidenreich Sedlecký: Porovnání verzí

Heidenreich, který byl pravděpodobně německé národnosti,<ref name = "stoleti">''Fundace 12. století'', str. 130</ref> se stal jedním z duchovních rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Do sedmdesátých let [[13. století]] je datován objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem města [[Kutná Hora]]. Sedlecký klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v novém městě. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref>

|poznámky = Dále jen ''Kláštery založené''}}</ref> který se stal prvním Habsburkem vládnoucím českému království. Po Rudolfově nečekaném skonu se cisterciáčtí opaté silně vyhradili proti vládě [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]].<ref>''Kláštery založené'', str. 191</ref> Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapřičinila útok kutnohorských občanů vyprovokovaný [[Konrád z Aufenštejna|maršálkem]] Jindřicha Korutanského. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Ze své opatské funkce opata abdikoval pro nemoc [[11. července]] [[1320]] ve Zbraslavském klášteře. Zemřel o čtyři měsíce později.<ref>''Fundace 12. století'',name str.= 130<"stoleti"/ref>