|
| Poznámky=
}}
'''Sómapura Mahávihára''' ([[bengálština|bengálsky]]: সোমপুর মহাবিহার) byl jeden z významných [[buddhismus|buddhistických]] [[Vihára|klášterů]] [[Jižní Asie]]. Jeho pozůstatky se nacházejí nedaleko města Paharpur v severozápadním [[Bangladéš]]i, kde patří mezi nejdůležitější archeologické lokality. Klášter se skládá z velkého množství [[stúpa|stúp]] a vyhloubených cel pro mnichy.
Byl vystaven vna přelomu [[8. a 9. století]] a ažpo doněkolik [[12. století]]staletí se těšil velké popularitě, dokudpostupně sejej nebylvšak následkemzačali [[islám]]skýmmnichové opouštěn a na počátku 13. století nájezdníkůzpustl opuštěnúplně. Znovuobjeven byl až v [[19. století]], od roku [[1985]] je na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].
== Lokalita a popis ==
Celá stavba zahrnuje až mnišských 177 celpokojů,<ref name="sos"/><ref name="PMB414"/> tedy jakýchsi vyhloubených komor, které sloužily mnichům k ubytování a meditaci. Celá tato síť komorPokoje spolu s přilehlými svatyněmi tvořily jádro kláštera, který pokrývá plochu až 27 akrů, což z něj činí jeden z nejrozlehlejších klášterů na jih od [[Himálaj]]e.<ref name="britannica">{{Citace elektronické monografie
| titul = Somapura Mahavira
| url = http://www.britannica.com/eb/article-9106222/Somapura-Mahavira
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Samotná základováZákladová deska kláštera má rozměry 276 na 277 metrů.<ref name="PMB414">''Posvátná místa buddhismu'', str. 414.</ref>
Klášter sloužil zejména pro vzdělávací účely a byl schopen pojmout až 2 000 studentů, kteří se sem sjížděli i ze vzdálenějších zemí jako byla [[Korea]], [[Mongolsko]], [[Čína]] a [[Tibet]].<ref name="sos">{{Citace elektronické monografie
== Dějiny ==
[[Soubor:Somapura Mahavihara, Bangladesh.jpg|thumb|Pohled na jednotlivé terasy (červenec 2009)]]
Počátky kláštera sahají do přelomu 8. a 9. století století do doby vlády krále Dharmapály (781–821) z dynastie [[Pálové|Pálů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Paharpur Buddhist Vihara, Badalgachi, Naogaon
| url = http://www.archaeology.gov.bd/whs-details.php?whs=7
| vydavatel = Department of Archeology of Bangladesh
| jazyk = anglicky
}}</ref> Až do 12.Několik století byl jedním z velkých [[náboženství|náboženských]] center zejména buddhismu, avšak do jisté míry i [[hinduismus|hinduismu]] a [[džinismus|džinismu]]. Podle tradice zde přebýval i významný [[Indie|indický]] buddhistický učenec [[Atíša]], aby se zde věnoval své překladatelské činnosti.<ref>{{Citace monografie
| titul = Encyclopaedia of India, Pakistan and Bangladesh
| vydavatel = Isha Books
}}</ref>
V 11. století začala moc Pálů, kteří dosud chrámu klášteru přáli, upadat. Následkem nájezdů [[čédiové|čédiů]] a [[čólové|čólů]] chrám zřejmě utrpěl velké škody a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího rozkvětu. Sómapura jakožto buddhistické centrum začala postupně upadatztrácet na významu, úpadek nakonec dovršil vpád muslimských vojsk pod vedením [[Muhammad Chaldží|Muhammada Chaldžího]]. ChrámKlášter byl krátce poté opuštěn.<ref name="PMB412">''Posvátná místa buddhismu'', str. 412.</ref>
Ruiny kláštera byly znovuobjeveny až na počátku [[19. století]] Buchanonem Hamiltonem. S větším prozkoumáváním oblasti však začal až [[Alexander Cunningham|Sir Alexander Cunningham]] o půl století později. V roce 1919 byla oblast vyhlášena chráněnou archeologickou lokalitou a v roce 1923 se zde začaly provádět vykopávky.<ref name="britannica"/> V roce 1985 se klášter dostal na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]] a dnes tvoří jednu ze tří památek [[Bangladéš]]e zapsaných na tomto seznamu.
==Reference==
| 