Diskuse:Citace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 33:
A nechcete tedy někdo, kdo máte přístup k oné normě, přesně ocitovat relevantní pasáže? Norma, nikoli její interpretace sekundárním zdrojem, je podstatná. Dále si uvědomme, že dvojtečka jako oddělovač není v roli běžného interpunkčního znaménka, tudíž slepě aplikovat pravidla pro interpunkci je chybné; ze znaků běžně dostupných i na klasických psacích strojích nebo terminálech ji tvůrci norem nejspíš považovali za nejvhodnější znak pro oddělovač. Neboli kdyby byly na psacích strojích dostupné různé bullety, tak se teď třeba nehádáte, protože vám přijde smysluplné, že bullet mezerami obalíte nebo neobalíte, ale z obou stran stejně. --[[Wikipedista:Milda|Milda]] 20. 4. 2010, 06:34 (UTC)
Překvapuje mě, že kolega Keršláger, bezesporu také zkušený wikipedista, nechápe princip řádkových referencí. Na jím uvedené [http://www.boldis.cz/citace/citace.html straně] není o dvojtečce nic. Pokud očekává, že čtenář bude prolézat všechny odkazy na dané stránce a zjišťovat, zda na nějaké jiné stránce toto je, obávám se, že se nemáme o čem bavit. Správná reference má odkazovat přímo na dokument, ze kterého tvrzení vychází. Jinak blíže na mé diskuzní stránce, kde kolega Keršláger rovněž psal. --[[Wikipedista:Ragimiri|Ragimiri]] 20. 4. 2010, 09:40 (UTC)<br /><br />
'''Pro vyjasnění problému správného zápisu bibliografických citací''' je nutné na úvod připomenout závaznost jednotlivých pravidel a tím i jejich postavení. Závaznými jsou pravidla uvedená v právních předpisech a technických předpisech ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. Pravidla uvedená v Českých technických normách jsou obecně nezávazná (§ 4 zákona č. 22/1997 Sb.), mají charakter doporučení. Pro určitý okruh subjektů však mohou být stanoveny závaznými, tedy právně vymahatelnými (legislativou, smluvním ujednáním, rozhodnutím správního orgánu, interním předpisem právního subjektu [zaměstnavatel, škola apod.]). Pravidla, která nejsou uvedena v legislativě, ani normách, avšak jsou dodržována určitou skupinou lidí a jsou zpravidla někde specifikována (odborné publikace, internet apod.), jsou nejen nezávazná (právně nevymahatelná), ale nejsou ani doporučená. Přesto v menší či větší skupině požívají přirozenou autoritu, která jim zaručuje, že jejich nedodržení je chápáno jako závažný prohřešek. Jedná se o tzv. zvyková pravidla. Mezi ně patří například Pravidla českého pravopisu a typografická pravidla.<br />
Podívejme se tedy pod tímto úhlem na pravidla zápisu bibliografických citací. Pokud je mi známo, žádný právní, ani technický předpis nestanovuje závaznost podoby jejich zápisu. Ta je uvedena ve dvou českých technických normách (ČSN ISO 690:1996 a ČSN ISO 690-2:2000). Jedná se tedy o doporučení. Pokud jsou některým z výše uvedených způsobů pravidla stanovena závaznými, například interním předpisem vysoké školy, vzniká určenému okruhu osob povinnost je dodržovat, a to ve znění, v kterém je uvádějí normy. Pokud se nejedná o subjekty, pro které jsou závazné, je jejich dodržení obecně považováno za profesionální přístup.<br />
Odvolání se na nedodržení typografických pravidel při zápise bibliografických citací není opodstatněné, neboť tato pravidla jsou pouze tzv. pravidly zvykovými, tedy nižší úrovně. Pokud však nejsou dodržena ani pravidla, která stanovují normy, nevadí to, neboť se jedná pouze o doporučení, které autor zápisu citace z nějakého důvodu neakceptuje. V určitých kruzích bude považován za amatéra, ale to je vše.<br />
Tedy profesionální (případně povinné) je dodržet pravidla stanovená českou technickou normou ČSN ISO:1996, která ke struktuře bibliografických citací uvádí:<br />
– struktury jsou navrženy s ohledem na identifikaci základních prvků bibliografických citací a ne stanovení jejich normalizovaného pořadí nebo posloupnosti,<br />
– základní citaci tvoří prvky psané standardním písmem, pokud to umožňuje identifikovaná popisná jednotka, je nezbytné tyto prvky začlenit do citace,<br />
– kursivou vytištěné prvky jsou volitelné a mohou být zařazeny nebo vynechány v souladu s obecnou úrovní podrobnosti zavedenou pro daný soupis citací nebo s vlastnostmi identifikované popisné jednotky.<br />
V další části uvádí seznam prvků a příklad struktury citace monografické publikace. V příkladu u prvku "Nakladatelské údaje (místo, nakladatel)" je jako oddělovač mezi místem a nakladatelem použita dvojtečka, která je z obou stran oddělena mezerou. Stejně je tomu i v jiných případech – seriálové publikace, části monografických publikací, články atd. Norma obsahuje národní přílohu. I zde je v příkladech proveden stejný způsob zápisu.<br />
Není mi známo, z jakého důvodu autoři normy dvojtečku, která je zde použita ve smyslu oddělovače (separátoru), obdobně jako např. v údaji o čase (10:15 h), oddělili mezerou. Pokud se chce někdo odvolávat na typografická pravidla, měl by tedy požadovat zápis bez mezer. Zápis, v kterém je dvojtečka použita jako interpunkční znaménko (jen mezera za dvojtečkou), je dvojnásobně chybný. Avšak v mnohých případech se bohužel používá. Nelze to považovat za hrubou chybu, neboť zápis uvedený v normě je pouze doporučený. Jedná se jen o projev neprofesionality.<br />
Lze tedy shrnout, že profesionál provede zápis bibliografické citace v souladu s normou a amatér, jakýmkoliv jiným způsobem. V tom je zásadní rozdíl – jeden je profesionální, ostatní neprofesionální. Pokud Wikipedie chce být na odborné výši, měla by používat profesionální způsob zápisu.
== Dotaz na Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i. ==
| |||