Duncan I.: Porovnání verzí

| předchůdce = {{Příbuzný|syn|[[Malcolm IIIII.]]}}

Duncan pocházel z rodu [[mormaer]]ů z [[Atholl]]uAthollu. Jeho otcem byl [[opat]] [[klášter]]a v [[Dunkeld]]u a [[mormaer]] z [[Atholl]]uAthollu [[Crínán z Dunkeldu|Crínán]]. Duncanova matka [[Bethóc]] byla dcerou [[skotský velekrál|skotského velekrále]]krále [[Malcolm II.|Malcolma II.]] Právě [[Malcolmon II.]] nominovaljmenoval před svou smrtí svého nejstaršího vnuka na úřad skotskéhosvým velekrálenástupcem.

Předtím ještě Malcolm II. tvrdě zasáhl proti svým oponentům. Zlikvidoval mocného [[mormaer]]amormaera z [[Moray]] Gillecomgaina i bratra jeho manželky Malcolma Mac Bodha, čímž byl zajištěn Duncanův úspěch při následné volbě nového skotského velekrálekrále. ZatímV té aledobě Duncan zastával post krále [[Cumbrie]].

Kolem roku [[1030]] se oženil s [[Dánsko|dánskou]] šlechtičnou, sestřenicí [[jarl]]a [[Siward z Northumbrie|Siwarda]], budoucího [[hrabě]]te z [[Northumbrie]]. 25.11. [[1034]] zemřel [[Malcolm II.]] a podle [[Keltové|keltského]] zákona [[tanistry]] a Malcolmova přání byl Duncan Mac Crínán určen za jeho nástupce. V prosinci byl zvolen ve [[Scone]] [[Skotský velekrál|skotským velekrálem]]králem. S DuncanovýmJeho zvolením se upevnila pozice athollské dynastie a ta získala jasnou převahu nad ostatními klany ve [[Skotsko|Skotsku]].

Duncan byl velmi ambiciózní vládce, ale neměl mimořádné schopnosti svého děda Malcolma II., který byl respektovaným panovníkem. Hned první vážné zkoušce byl Duncan I. vystaven roku [[1038]], kdy jižní provincie Skotska napadl hrabě Eadulf. Nepřítele se podařilo odrazit, ale [[mormaer]]ovémormaerové a náčelníci žádali odplatu a další pronásledovaní vojsk hraběte Eadulfa. Tento plán ale kolidoval s Duncanovou myšlenkou na vojenské tažení na sever a posunutí severních hranic. Duncan se rozhodl pro riskantní a nesmyslné vedení války na obou frontách najednou.

Začátkem roku [[1040]] začala Duncanovajeho expanze do [[Northumbrie]] a [[Anglie]]. Zároveň poslal část vojsk do boje proti svému severnímu sousedovi a bratranci [[Thorfinn Sigurdsson|Thorfinnu Sigurdssonovi]], [[jarl]]ovi [[Orkneje|Orknejskému]]. V Northumbrii byla Duncanovajeho vojska tvrdě poražena a skotský velekrál konečněDuncan pochopil, že lepší a méně vyčerpávající bude vést válku jen proti jednomu nepříteli. Sjednotil zbytky obou armád a vydal se na sever. Zde byla Duncanovajeho vojska v lodní bitvě poražena a zahnána na útěk. Samotnému Duncanovi se jen s velkými obtížemi podařilo uniknout zajetí.

[[Orkneje|Orknejské]] vojsko následně napadalo pobřežní osady a věnovalo se drancování severních provincií [[Skotsko|Skotska]]. V [[Thurso]] pak byla poražena i Duncanova pozemní vojska.

Ve čtvrtek 14. 8. [[1040]] se střetla Duncanova armáda skotského velekrále Duncana I. s armádouvojskem jeho bratrance [[Thorfinn Sigurdsson|Thorfinna Sigurdssona]], [[jarl]]a z [[Orkneje|Orknejí]], v rozhodující bitvě u [[Burghead]]u. Na stranu Thorfinna Sigurdssona se postavil další vnuk Malcolma II., [[mormaer]] z [[Moray]], [[Macbeth I.|Macbeth]] (což byl bratranec obou soupeřů, Duncana i Thorfinna). Z bitvy tří bratranců vyšel jako poražený Duncan I., který se pokusil o útěk. Ten se ale nezdařil a skotský velekrál Duncan I. byl za nejasných okolností zabit v [[Pitgaveny]] u [[Elgin]]u.

Orknejská vojska vydrancovala sever Skotska a pak se jarl [[Thorfinn Sigurdsson]] stáhl zpět na [[Orkneje]], přestože si mohl jako vnuk Malcolma II. činit nárok na úřad skotského velekrálekrále. Tento fakt nasvědčuje tomu, že už před bitvou u Burgheadu zřejmě Thorfinn Sigurdsson skutečně uzavřel dohodu s [[Macbeth I.|Macbethem]] a součástí této dohody bylo i rozdělení moci a území po plánovanéDuncanově porážce Duncana I. Macbeth se po Duncanově smrti vydal do [[Scone]], kde byl následně zvolen [[Skotský velekrál|skotským velekrálem]]králem. To, že proti tomuto vývoji situace nikdo neprotestoval, svědčí o tom, že Duncan nebyl příliš oblíbeným panovníkem.

Jen členové klanu [[mormaer]]ůmormaerů z [[Atholl]]uAthollu viděli ve zvolení Macbetha katastrofu. OtecDuncanův Duncana I.otec [[Crínán z Dunkeldu]] poslal rychle všechny tři své vnuky do [[exil]]u, stejně jako snachu, vdovu po svém synovi. Roku [[1045]] se [[Crínán z Dunkeldu]] pokusil v čele [[atholl]]skýchathollských vojsk povstat proti Macbethovi, ale byl poražen a zabit.

[[Macbeth I.|Macbeth]] byl po sedmnácti letech své úspěšné vlády zabit roku [[1057]] v [[Bitva u Lumphananu|bitvě u Lumphananu]] a skotským velekrálemkrálem byl následně zvolen jeho nevlastní syn [[Lulach]]. Ten byl po pouhých sedmi měsících vlády zabit 17. 3. [[1058]], tím okamžikem se Dunacnův rod Duncana I. vrací zpět ke svému ztracenému mocenskému postavení ve Skotsku. Skotským velekrálemKrálem se stává Duncanův syn Duncana I. [[Malcolm III.|Malcolm]], který po svém návratu z [[exil]]u v [[Anglie|Anglii]] zbavil trůnu a života oba své předchůdce.

Od doby Malcolma III. jebyl skotský velekrálkrál volen již jen formálně. Dosavadní systém [[tanistry]] jebyl postupně nahrazován zákonem [[primogenitura|primogenitury]] a dědičnosti královského titulu v jednom rodu. Potomci a příbuzní Malcolma III. se tak stali vládnoucí dynastií, která ve Skotsku panovala až do roku 1286.