Saturn (planeta): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Kf (diskuse | příspěvky)
Verze 5249891 uživatele 121.54.66.11 (diskuse) zrušena
Řádek 1:
{{Nejlepší článek}}
his document explains the differences between spyware, adware, and hijacking software. It helps resolve problems caused by these types of software. Some indications that your computer might contain spyware are shown in the following list:
{{Infobox planeta
|obrázek = Saturn (planet) large.jpg
|popisek = Saturn v pravých barvách na snímku sondy [[Voyager 2]] (1981)
|velká poloosa km = 1 426 725 413
|velká poloosa AU = 9,537 070 32
|obvod oběžné dráhy m = 8,958×10<sup>9</sup>
|obvod oběžné dráhy AU = 59,879
|výstřednost = 0,054&nbsp;150&nbsp;60
|perihélium km = 1&nbsp;349&nbsp;467&nbsp;375
|perihélium AU = 9,020&nbsp;632&nbsp;24
|afélium km = 1&nbsp;503&nbsp;983&nbsp;449
|afélium AU = 10,053&nbsp;508&nbsp;40
|oběžná doba d = 10&nbsp;757,736&nbsp;5
|oběžná doba a = 29,45
|synodická perioda = 378,09
|orbitální rychlost maximální = 10,182
|orbitální rychlost průměrná = 9,638
|orbitální rychlost minimální = 9,136
|sklon dráhy k ekliptice = 2,484&nbsp;46
|sklon dráhy ke slunečnímu rovníku = 5,51
|délka vzestupného uzlu = 113,715&nbsp;04
|argument šířky perihelu = 338,716&nbsp;90
|počet měsíců = 62
|rovníkový průměr km = 120&nbsp;536&nbsp;±4
|rovníkový průměr Země = 9,4492
|polární průměr km = 108&nbsp;728&nbsp;±10
|polární průměr Země = 8,5521
|zploštění = 0,097&nbsp;96&nbsp;±&nbsp;0,000&nbsp;18
|povrch km2 = 4,27×10<sup>10</sup>
|povrch Zemí = 83,703
|objem km3 = 8,2713<sup>14</sup>
|objem Zemí = 763,59
|hmotnost kg = 5,6846×10<sup>26</sup>
|hmotnost Zemí = 95,162
|hustota = 0,6873
|gravitace na rovníku m/s2 = 8,96
|gravitace na rovníku g = 0,914
|úniková rychlost = 35,49
|perioda rotace = 0,440&nbsp;428&nbsp;241
|rychlost rotace = 9,87
|sklon rotační osy = 26,73
|rektascenze = 40,59
|rektascenze h = 2
|rektascenze min = 42
|rektascenze s = 21
|deklinace = 83,54
|albedo = 0,47
|povrchová teplota minimální = 93<ref group=p>teplota ve vrcholcích mraků</ref>
|povrchová teplota průměrná = ?
|povrchová teplota maximální = ?
|atmosférický tlak = 140
|prvek1 jméno = [[Vodík]]
|prvek1 hodnota = ~96 %
|prvek2 jméno = [[Hélium]]
|prvek2 hodnota = ~3 %
|prvek3 jméno = [[Methan]]
|prvek3 hodnota = ~0,4 %
|prvek4 jméno = [[Amoniak]]
|prvek4 hodnota = ~0,01 %
|prvek5 jméno = [[Deuterium]]
|prvek5 hodnota = ~0,01 %
|prvek6 jméno = [[Ethan]]
|prvek6 hodnota = 0,0007 %
}}
 
[[Soubor:Saturn symbol.svg|vlevo|30px|Astronomický symbol Saturnu]]
*
'''Saturn''' je šestá, po [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]] druhá největší planeta [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu [[Saturn (bůh)|Saturnovi]], který byl obdobou řeckého boha [[Kronos|Krona]]. [[Astronomický symbol]] pro Saturn je&nbsp;♄.
Poor system performance, especially while browsing the Internet.
*
The computer stops responding more frequently.
*
The computer takes longer to open the Windows desktop.
*
Browser closes unexpectedly or stops responding.
*
Performing a search from a search page provides results on a different site.
*
Clicking a link does nothing or goes to an unrelated Web site.
*
The browser home page changes and cannot be reset. Usually about:Blank is set as your new home page.
*
Pop-up advertising windows display when the browser is not open or over Web pages that do not normally have pop-ups.
*
Additional toolbars are added to the browser.
*
Web pages are automatically added to the list of favorites.
*
Desktop icons are automatically added to the desktop.
 
Saturn patří mezi velké [[plynný obr|plynné obry]], pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou [[atmosféra|atmosféru]], která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými [[plyn]]y, a to hlavně [[vodík]]em, který tvoří 96,3 % jejího [[objem]]u. Při pozorování Saturnu z&nbsp;dálky je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva [[Oblak|mraků]] s&nbsp;nejasnými pásy různých barevných odstínů, které jsou přibližně rovnoběžné s&nbsp;[[rovník]]em planety. [[Teplota]] v&nbsp;horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140&nbsp;°C. Objem planety je 764krát větší než objem [[Země]], má však ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873&nbsp;g/cm<sup>3</sup>. Jedná se o&nbsp;jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední [[hustota|hustotu]] než voda.<ref>{{Citace elektronické monografie
NOTE: This document is not about viruses or security vulnerabilities. A virus might provide an opening that allows someone to insert spyware on the computer, but this is not discussed further in this document. For information about viruses and security vulnerabilities, see Resolving and Preventing Viruses on Your Computer .
| titul = Planety naší soustavy - Saturn
CAUTION: Be wary when installing no-cost software. The cost of installing the software might be slower Internet connection times, annoying pop-up ads, or even an increase in unwanted e-mails (spam).
| url = http://www.astronomie-planety.apu.cz/saturn.html
Spyware, adware, and browser hijacking definitions
| datum přístupu = 2008-9-3
There are many types of software related to advertising and aggressive marketing. The types of advertising software vary, but are generally the following:
| vydavatel = Apu.cz
}}</ref> Saturn je znám svou mohutnou soustavou [[planetární prstenec|planetárních prstenců]], které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny [[latinka|latinské abecedy]], obíhá kolem planety také početná rodina [[měsíc (satelit)|měsíců]], jichž je k roku 2009 potvrzeno 62.<ref name="pocetmesicu">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Planetary Satellite Discovery Circumstances
| url = http://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_discovery
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-1-31
| vydavatel = ssd.jpl.nasa.gov
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Největší z&nbsp;nich je [[Titan (měsíc)|Titan]], který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou [[Atmosféra Titanu|atmosféru]].
 
Jeden oběh okolo [[Slunce]] vykoná Saturn za 29,46 pozemského [[rok]]u. Na [[noční obloha|noční obloze]] je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, [[Hvězdná velikost|jasností]] srovnatelný s&nbsp;nejjasnějšími [[hvězda]]mi. Od [[ekliptika|ekliptiky]] se nikdy nevzdálí na větší úhlovou vzdálenost než 2,5°. Přechod jedním znamením [[zvěrokruh]]u&nbsp;trvá více než 2 roky.
*
__TOC__
Adware - Software that supports itself or another program by displaying ads while you are connected to the Internet. Most adware programs track how you browse the Internet and report the information to an interested party.
*
Browser hijacking software - Aggressive advertising software programs that change the settings of your browser without your knowledge. These can be annoying and might resemble a virus at first (slow Internet connection and lots of network activity). Typical changes from hijacking software are: the browser's home page address, search bars, tool bars, the creation of desktop shortcuts, and intermittent advertising pop-ups. When a browser is hijacked, it might also redirect links to other sites that advertise or collect your usage information.
*
Misleading software programs - Software that is downloaded and installed from Web sites that appear to be normal, "useful" software programs, but are not. This type of software often comes from visiting a Web site that pops up a virus warning alert (even though the computer might not be infected). The reader of the pop-up thinks they are purchasing and installing software to remove a virus or spyware; but in actuality, there is no problem. Worse still, some software silently open malicious code that can log key presses, redirect Web clicks, or even open firewalls to allow Trojans. Beware of programs that have similar names to popular legitimate security software, such as Windows AntiVirus, WinDefender, AntiVirus2008, System Defender, and similar.
*
Spyware - Software that gathers and transmits information without one's knowledge. Spyware programs usually track information about the Web sites visited, browser and system information, and your computer IP address (the number that represents a network device on the Internet).
 
== Vznik a vývoj planety ==
Back to top
Předpokládá se, že Saturn vznikl stejným procesem jako Jupiter z&nbsp;[[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] před 4,6 až 4,7 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout a zformovat se do současné podoby. Jedná se o&nbsp;teorii [[akrece]]<ref>{{Citace monografie
Preventing and removing unwanted ads and marketing material
| jméno = Zdeněk
The following items help you find unwanted adware and spyware, and remove or disable them:
| příjmení = Pokorný
Preventing adware
| rok = 2007
To prevent adware from being installed on your system, buy and use full versions of software that are not supported by advertising. If you want to download and use software that claims to be free, carefully read the license agreement and cancel the installation if there is something that you do not agree to or understand. Know the software before you install it.
| titul = Exoplanety
Preventing spyware and hijacking software
| vydavatel = Academia
Normally, spyware and hijacking software are installed when you "consent" to a security warning window that displays over a Web page. The Security Warning window contains the following similar text:
| místo = Praha
Do you want to install and run <name of free program that might contain spyware>. Signed on <date and time> by <name of software vendor or advertiser>.
| isbn = 978-80-200-1510-5
By clicking Yes on a malicious Security Warning screen, a script or control is integrated into the browsing system. The script or control changes the behavior of your Web browser to suit the needs of the aggressive advertiser.
| strany = 62}} [Dále jen Pokorný]</ref> a teorii [[gravitační kolaps|gravitačního kolapsu]].<ref name="Jupiter">{{Citace periodika
To prevent this from happening, never click Yes on Security Warning windows that appear with Web pages that you do not trust. Close these windows by clicking No or pressing the Alt and F4 keys together at the same time.
| titul = Jupiter sa (možno) sformoval za 300 rokov
Detecting and removing adware, spyware, and hijacking software
| periodikum = Kozmos
Aggressive spyware and browser hijacking software can be extremely difficult to remove. Do not try to remove these kinds of software without the aid of spyware removal software. You can manually remove most nonaggressive adware by uninstalling the software that it came with or removing the adware itself using Windows Add/Remove programs.
| rok = 2003
To remove the more aggressive forms of spyware, use professionally developed products, such as the following products by Symantec:
| ročník = XXXIV
Free security and threat scans from Symantec (in English).
| číslo = 1
Trial offers from Symantec (in English).
| strany = 2
Disabling suspicious add-ons using Internet Explorer
| issn=0323-049X
If professionally developed antispyware software cannot detect spyware software or add-ons, the spyware software might be new. Perform the following steps to temporarily disable suspicious add-ons in Internet Explorer until you can update the anti-spyware software, and it can detect and remove the spyware software.
| jazyk = slovensky}}</ref> Teorie akrece předpokládá, že se v&nbsp;protoplanetárním disku postupně slepovaly drobné [[prach]]ové částice, čímž začaly vznikat větší částice až posléze balvany. Neustálé srážky těles vedly k&nbsp;jejich narůstání, až vznikla tělesa o&nbsp;velikosti několik tisíc kilometrů. Tato velká železokamenitá tělesa se stala zárodky [[terestrická planeta|terestrických planet]]. Předpokládá se, že podobná tělesa mohla vzniknout i&nbsp;ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy, kde vlivem velké [[gravitace]] začala strhávat do svého okolí [[plyn]] a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti.<ref>Pokorný, str. 75.</ref> Protože [[úniková rychlost]] na povrchu Saturnu dosahuje 35,49&nbsp;km/s, což daleko převyšuje tepelnou rychlost [[molekula|molekul]], zůstalo na něm nejspíše původní složení atmosféry, kterou nabalil už během vzniku z&nbsp;protoplanetárního disku.<ref name="Kleczek" />
NOTE: These steps apply to Internet Explorer 8 (or greater).
 
Teorie gravitačního kolapsu na druhou stranu předpokládá, že velké planety nevznikaly postupným slepováním drobných částic, ale poměrně rychlým smrštěním z&nbsp;nahuštěného shluku v&nbsp;zárodečném disku podobným způsobem, který je znám při [[vznik hvězd|vzniku hvězd]]. Podle teorie několika gravitačních kolapsů, jejímž autorem je [[Alan Boss]] z&nbsp;[[Carnegie Institution for Science|Carnegie Institution of Washington]], byl vznik plynných obrů krátký a v&nbsp;případě Saturnu trval jen několik století.<ref name="Jupiter"/>
1.
Open Internet Explorer.
2.
Click Tools , and then click Manage Add-ons .
3.
Scroll through the list of add-on programs.
4.
To disable an unwanted add-on, click the name of the add-on in the list, and then click Disable .
5.
Click Close to close the Manage Add-ons window, and then close Internet Explorer.
 
Vznik velkých Saturnových měsíců proběhl pravděpodobně stejným způsobem jako vznikaly kamenné planety. Jelikož je však Saturn velmi vzdálen od Slunce, v&nbsp;žádné z&nbsp;fází vzniku měsíců nevystoupila teplota na vysoké hodnoty jako v&nbsp;případě okolí Jupitera. Vlivem nízkých teplot tak nedošlo k&nbsp;úniku lehce tavitelných látek z&nbsp;původního disku okolo vznikající planety. Předpokládá se, že proto je v&nbsp;Saturnově měsíční soustavě tak vysoké zastoupení vodního ledu.<ref>Pokorný, str. 78-79.</ref> Menší a zpětně obíhající měsíce jsou nejspíše jako v&nbsp;jiných případech zachycené [[planetka|planetky]] pocházející z&nbsp;jiných oblastí sluneční soustavy.
Back to top
[[Soubor:Interior of Saturn-cs.jpg|náhled|vlevo|Vnitřní stavba Saturnu]]
Related support
Resolving and Preventing Viruses on Your Computer
Microsoft Spyware and Deceptive Software Web site (in English)
Back to top
NOTE: One or more of the links above will take you outside the Hewlett-Packard Web site. HP does not control and is not responsible for information outside the HP Web site.
 
== Fyzikální a chemické vlastnosti ==
his document explains the differences between spyware, adware, and hijacking software. It helps resolve problems caused by these types of software. Some indications that your computer might contain spyware are shown in the following list:
 
Saturn je nejvíce zploštělá planeta ve sluneční soustavě. Její rovníkový průměr je přibližně o&nbsp;10 % větší než [[polární průměr]] (rovníkový průměr je 120&nbsp;536&nbsp;km, polární průměr je 98&nbsp;000&nbsp;km). Možným vysvětlením tohoto jevu je rychlá [[rotace]] a spíše tekutá než pevná fáze vodíku v&nbsp;jádře planety, která se působením vnitřního tlaku nevypařuje až do teploty 7000&nbsp;[[kelvin|K]].<ref>{{Citace elektronické monografie
*
| příjmení =
Poor system performance, especially while browsing the Internet.
| jméno = *
| odkaz na autora =
The computer stops responding more frequently.
| titul = Planety sluneční soustavy - Saturn
*
| url = http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/saturn/
The computer takes longer to open the Windows desktop.
| datum vydání =
*
| datum aktualizace =
Browser closes unexpectedly or stops responding.
| datum přístupu = 2008-9-2
*
| vydavatel =
Performing a search from a search page provides results on a different site.
| místo = *
| jazyk =
Clicking a link does nothing or goes to an unrelated Web site.
}}</ref> Podobně jako Jupiter i&nbsp;Saturn vyzařuje více energie (např. v&nbsp;podobě tepla 1,78 krát více tepla než dostává od Slunce), což je způsobeno nejspíše klesáním hélia do spodnějších vrstev v&nbsp;atmosféře Saturnu.<ref>{{Citace monografie
*
| příjmení = Čeman
The browser home page changes and cannot be reset. Usually about:Blank is set as your new home page.
| jméno = Róbert
*
| titul = Vesmír 1 Sluneční soustava
Pop-up advertising windows display when the browser is not open or over Web pages that do not normally have pop-ups.
| vydání = 1
*
| vydavatel = Mapa Slovakia Bratislava
Additional toolbars are added to the browser.
| místo = Bratislava
*
| rok = 2002
Web pages are automatically added to the list of favorites.
| strany = *267
| isbn = 80-8067-072-2
Desktop icons are automatically added to the desktop.
}} [Dále jen Čeman]</ref>
 
=== Složení ===
NOTE: This document is not about viruses or security vulnerabilities. A virus might provide an opening that allows someone to insert spyware on the computer, but this is not discussed further in this document. For information about viruses and security vulnerabilities, see Resolving and Preventing Viruses on Your Computer .
CAUTION: Be wary when installing no-cost software. The cost of installing the software might be slower Internet connection times, annoying pop-up ads, or even an increase in unwanted e-mails (spam).
Spyware, adware, and browser hijacking definitions
There are many types of software related to advertising and aggressive marketing. The types of advertising software vary, but are generally the following:
 
Saturn se podobně jako Jupiter celkově skládá ze 75 % [[vodík]]u&nbsp;a 25 % [[helium|hélia]] se stopami [[Methan|metanu]], [[voda|vody]] a&nbsp;[[amoniak]]u. Toto složení odpovídá složení původní [[mlhovina|mlhoviny]], ze které se zformovaly všechny planety sluneční soustavy. Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z&nbsp;kovového vodíku či hélia (nebo sloučeniny těchto dvou kovů),<ref>{{Citace elektronické monografie
*
| příjmení =
Adware - Software that supports itself or another program by displaying ads while you are connected to the Internet. Most adware programs track how you browse the Internet and report the information to an interested party.
| jméno = *
| odkaz na autora =
Browser hijacking software - Aggressive advertising software programs that change the settings of your browser without your knowledge. These can be annoying and might resemble a virus at first (slow Internet connection and lots of network activity). Typical changes from hijacking software are: the browser's home page address, search bars, tool bars, the creation of desktop shortcuts, and intermittent advertising pop-ups. When a browser is hijacked, it might also redirect links to other sites that advertise or collect your usage information.
| titul = Jupiter a Saturn jsou možná plné kapalného kovového hélia
*
| url = http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/32F42128C1005A95C125749E0074EF8D
Misleading software programs - Software that is downloaded and installed from Web sites that appear to be normal, "useful" software programs, but are not. This type of software often comes from visiting a Web site that pops up a virus warning alert (even though the computer might not be infected). The reader of the pop-up thinks they are purchasing and installing software to remove a virus or spyware; but in actuality, there is no problem. Worse still, some software silently open malicious code that can log key presses, redirect Web clicks, or even open firewalls to allow Trojans. Beware of programs that have similar names to popular legitimate security software, such as Windows AntiVirus, WinDefender, AntiVirus2008, System Defender, and similar.
| datum vydání =
*
| datum aktualizace = 2008-08-08
Spyware - Software that gathers and transmits information without one's knowledge. Spyware programs usually track information about the Web sites visited, browser and system information, and your computer IP address (the number that represents a network device on the Internet).
| datum přístupu = 2008-10-24
| vydavatel = Scienceworld.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> což je způsobeno obrovským tlakem panujícím uvnitř planety. Teplota v&nbsp;jádře se odhaduje na 12&nbsp;000&nbsp;[[Kelvin|K]].<ref name="teplotajadra">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Facts about Saturn
| url = http://www.esa.int/esaMI/Cassini-Huygens/SEMV75HHZTD_0.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = ESA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Podle údajů získaných během průletu sondy [[Voyager 1]] je poměr vodíku ku héliu v&nbsp;atmosféře 9:1.<ref name="Kozmos1981">{{Citace periodika
| titul = Stretnutie so Saturnom
| periodikum = Kozmos
| jméno = Vladimír
| příjmení = Pohánka
| rok = 1981
| ročník = XII
| číslo = 3
| strany = 75-80
| issn=0323-049X
| jazyk = slovensky}}</ref>
 
=== Vnitřní stavba ===
Back to top
Preventing and removing unwanted ads and marketing material
The following items help you find unwanted adware and spyware, and remove or disable them:
Preventing adware
To prevent adware from being installed on your system, buy and use full versions of software that are not supported by advertising. If you want to download and use software that claims to be free, carefully read the license agreement and cancel the installation if there is something that you do not agree to or understand. Know the software before you install it.
Preventing spyware and hijacking software
Normally, spyware and hijacking software are installed when you "consent" to a security warning window that displays over a Web page. The Security Warning window contains the following similar text:
Do you want to install and run <name of free program that might contain spyware>. Signed on <date and time> by <name of software vendor or advertiser>.
By clicking Yes on a malicious Security Warning screen, a script or control is integrated into the browsing system. The script or control changes the behavior of your Web browser to suit the needs of the aggressive advertiser.
To prevent this from happening, never click Yes on Security Warning windows that appear with Web pages that you do not trust. Close these windows by clicking No or pressing the Alt and F4 keys together at the same time.
Detecting and removing adware, spyware, and hijacking software
Aggressive spyware and browser hijacking software can be extremely difficult to remove. Do not try to remove these kinds of software without the aid of spyware removal software. You can manually remove most nonaggressive adware by uninstalling the software that it came with or removing the adware itself using Windows Add/Remove programs.
To remove the more aggressive forms of spyware, use professionally developed products, such as the following products by Symantec:
Free security and threat scans from Symantec (in English).
Trial offers from Symantec (in English).
Disabling suspicious add-ons using Internet Explorer
If professionally developed antispyware software cannot detect spyware software or add-ons, the spyware software might be new. Perform the following steps to temporarily disable suspicious add-ons in Internet Explorer until you can update the anti-spyware software, and it can detect and remove the spyware software.
NOTE: These steps apply to Internet Explorer 8 (or greater).
 
Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev. Mezi atmosférou, povrchem, pláštěm a jádrem nejsou zřetelné hranice. Už 500&nbsp;km pod vrcholky mraků vodík přechází do kapalného skupenství a vytváří globální oceán tekutého vodíku. Blíže ke středu planety získává kapalný vodík stále více vlastností kovů. Asi v&nbsp;hloubce 25&nbsp;000 až 33&nbsp;000&nbsp;km pod vrchními mraky začíná vrstva tekutého kovového vodíku,<ref>{{Citace periodika
1.
| titul = Majú obrie planéty pevné jadrá? Ak áno, čo ich tvorí?
Open Internet Explorer.
| periodikum = Kozmos
2.
| rok = 2005
Click Tools , and then click Manage Add-ons .
| ročník = XXXVI
3.
| číslo = 2
Scroll through the list of add-on programs.
| strany = 4.15
| issn=0323-049X
To disable an unwanted add-on, click the name of the add-on in the list, and then click Disable .
| jazyk=slovensky
5.
}}</ref> která má hloubku přibližně 20&nbsp;000&nbsp;km. Kovový vodík je tekutá molekulární látka se zvláštními vlastnostmi, mezi které patří velmi dobrá [[elektrická vodivost]].
Click Close to close the Manage Add-ons window, and then close Internet Explorer.
 
Jádro planety má přibližně 25&nbsp;000&nbsp;km v&nbsp;průměru<ref>{{Citace elektronické monografie
Back to top
| příjmení =
Related support
| jméno =
Resolving and Preventing Viruses on Your Computer
| odkaz na autora =
Microsoft Spyware and Deceptive Software Web site (in English)
| titul = Bbc.co.uk - Saturn
Back to top
| url = http://www.bbc.co.uk/dna/h2g2/A383960
NOTE: One or more of the links above will take you outside the Hewlett-Packard Web site. HP does not control and is not responsible for information outside the HP Web site.
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = BBC
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a tvoří ho pravděpodobně směs skalnatého materiálu a podle některých údajů i [[led]]u.<ref name="Rekordy" /> Teplota ve vnitřním jádře je podle odhadů 12&nbsp;000&nbsp;K,<ref name="teplotajadra"/> tlak se odhaduje na 8 miliónů [[Pascal|MPa]].<ref>Čeman, str. 266.</ref> Hmotnost jádra je 22 násobek hmotnosti Země.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Guillot
| jméno = T
| odkaz na autora =
| titul = A comparison of the interiors of Jupiter and Saturn
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1999astro.ph..7402G
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
=== Atmosféra ===
his document explains the differences between spyware, adware, and hijacking software. It helps resolve problems caused by these types of software. Some indications that your computer might contain spyware are shown in the following list:
[[Soubor:Blue Saturn.jpg|vpravo|náhled|Pohled ze sondy Cassini na severní polokouli Saturnu, kde je zřetelně modrá barva planety způsobená rozptylem slunečního světla v&nbsp;horních vrstvách atmosféry. Tmavé pruhy jsou prstence, měsíc na okraji fotografie je [[Mimas (měsíc)]].]]
Atmosféra Saturnu se skládá téměř výhradně z&nbsp;vodíku a hélia. Největší zastoupení má molekulární vodík (89 %), který je následován héliem (11 %). Malý obsah hélia se vysvětluje tím, že těžší hélium klesá přes vodíkovou vrstvu blíže k&nbsp;jádru, kde se hromadí. V&nbsp;horních vrstvách atmosféry se vyskytuje také [[krystal]]ický [[amoniak]]. Vyjma těchto látek obsahuje atmosféra také malé množství [[methan|metanu]]&nbsp;a dalších [[Uhlovodíky|uhlovodíků]].<ref name="A.M." /> Atmosféra Saturnu je vlivem vzdálenosti od Slunce chladnější než [[atmosféra Jupiteru]], ale nacházejí se v&nbsp;ní komplexnější molekuly, například [[ethan]] a jiné deriváty metanu.<ref name="Rekordy">{{Citace monografie
| jméno = Róbert
| příjmení = Čeman
| jméno2 = Eduard
| příjmení2 = Pittich
| rok = 2002
| titul = Vesmír 1: Slnečná sústava
| vydavatel = Slovenská Grafia
| místo = Bratislava
| isbn = 80-8067-071-4
| strany = 266-267}}</ref>
 
[[Ionosféra]], extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až po prstenec C. Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje [[ultrafialové záření]], což vede ke vzniku mlžného [[opar]]u. Mlha vzniká na polokouli, která je právě nakloněna ke Slunci. V&nbsp;horních mracích dosahuje teplota přibližně –140&nbsp;°C. S&nbsp;mocností atmosféry směrem k&nbsp;nitru planety postupně roste teplota, což ovlivňuje skupenství různých [[chemická sloučenina|chemických sloučenin]] v&nbsp;atmosféře a&nbsp;má za následek vznik mraků různého složení v&nbsp;různých výškových hladinách. Nejvyšší vrstvu tvoří krystalky [[Amoniak|čpavkového]] ledu. Pod nimi se nachází vrstva mraků ze [[siřičitan amonný|siřičitanu amonného]]. Předpokládá se, že nejnižší vrstvu tvoří mraky tvořené z&nbsp;vodního ledu. K&nbsp;jádru planety padají kapky heliového [[déšť|deště]]. Přeměna jejich [[Kinetická energie|pohybové energie]] na [[teplo|tepelnou]] způsobuje, že Saturn vyzařuje přibližně 1,78krát větší množství energie než dostává od Slunce.<ref name="Vesmír">{{Citace monografie
*
| jméno = Martin
Poor system performance, especially while browsing the Internet.
| příjmení = Rees
*
| rok = 2006
The computer stops responding more frequently.
| titul = Vesmír
*
| místo=Praha
The computer takes longer to open the Windows desktop.
| vydavatel = Ikar
*
| isbn = 80-551-1233-9
Browser closes unexpectedly or stops responding.
| strany = 187}}</ref> Vyzařování energie do okolí pravděpodobně pomáhá ještě další mechanismus, [[gravitační kolaps]] (tzv. [[Kelvinova-Helmholtzova nestabilita]]) podobně jako v&nbsp;případě Jupiteru.<ref>{{Citace elektronické monografie
*
| příjmení = -AT-
Performing a search from a search page provides results on a different site.
| jméno = *
| odkaz na autora =
Clicking a link does nothing or goes to an unrelated Web site.
| titul = Saturnove prstence
*
| url = http://www.kf.fpv.ukf.sk/OFyzike/VyskumVesmiru/20040906.html
The browser home page changes and cannot be reset. Usually about:Blank is set as your new home page.
| datum vydání = 2004-9-06
*
| datum aktualizace =
Pop-up advertising windows display when the browser is not open or over Web pages that do not normally have pop-ups.
| datum přístupu = 2008-9-19
*
| vydavatel = Katedra fyziky FPV
Additional toolbars are added to the browser.
| místo = *
| jazyk = slovensky
Web pages are automatically added to the list of favorites.
}}</ref>
*
Desktop icons are automatically added to the desktop.
 
Nejchladnější částí atmosféry jsou póly, ale americké sondy [[Voyager 1]] a [[Voyager 2]] překvapivě naměřily nízké teploty i&nbsp;ve středu rovníkového pásu.
NOTE: This document is not about viruses or security vulnerabilities. A virus might provide an opening that allows someone to insert spyware on the computer, but this is not discussed further in this document. For information about viruses and security vulnerabilities, see Resolving and Preventing Viruses on Your Computer .
CAUTION: Be wary when installing no-cost software. The cost of installing the software might be slower Internet connection times, annoying pop-up ads, or even an increase in unwanted e-mails (spam).
Spyware, adware, and browser hijacking definitions
There are many types of software related to advertising and aggressive marketing. The types of advertising software vary, but are generally the following:
 
Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků. Na podrobných záběrech ze [[Sonda Cassini|sondy Cassini]] se však atmosféra jeví jako modrá. Bob West z&nbsp;[[Jet Propulsion Laboratory]], člen zobrazovacího týmu Cassini, prohlásil: „Byli jsme velmi překvapeni. Saturn by měl být žlutý.“<ref name="astronomiaonline">{{Citace elektronické monografie
*
| příjmení = Golembiovsky
Adware - Software that supports itself or another program by displaying ads while you are connected to the Internet. Most adware programs track how you browse the Internet and report the information to an interested party.
| jméno = Martin
*
| odkaz na autora =
Browser hijacking software - Aggressive advertising software programs that change the settings of your browser without your knowledge. These can be annoying and might resemble a virus at first (slow Internet connection and lots of network activity). Typical changes from hijacking software are: the browser's home page address, search bars, tool bars, the creation of desktop shortcuts, and intermittent advertising pop-ups. When a browser is hijacked, it might also redirect links to other sites that advertise or collect your usage information.
| titul = Saturn má modrú oblohu
*
| url = http://www.astronomiaonline.org/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006021002
Misleading software programs - Software that is downloaded and installed from Web sites that appear to be normal, "useful" software programs, but are not. This type of software often comes from visiting a Web site that pops up a virus warning alert (even though the computer might not be infected). The reader of the pop-up thinks they are purchasing and installing software to remove a virus or spyware; but in actuality, there is no problem. Worse still, some software silently open malicious code that can log key presses, redirect Web clicks, or even open firewalls to allow Trojans. Beware of programs that have similar names to popular legitimate security software, such as Windows AntiVirus, WinDefender, AntiVirus2008, System Defender, and similar.
| datum vydání =
*
| datum aktualizace =
Spyware - Software that gathers and transmits information without one's knowledge. Spyware programs usually track information about the Web sites visited, browser and system information, and your computer IP address (the number that represents a network device on the Internet).
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = astronomiaonline.org
| místo =
| jazyk = slovensky
}}</ref> Při pozorování z&nbsp;nižších vrstev atmosféry by se obloha Saturnu jevila modrá. Modrá barva je pravděpodobně způsobena rozptylem slunečního světla vlivem tzv. [[Rayleighův rozptyl|Rayleighova rozptylu]] na molekulách atmosféry podobně jako tomu je v&nbsp;atmosféře Země. Zatímco světlo na Zemi se rozptyluje na molekulárním dusíku a&nbsp;kyslíku, v&nbsp;atmosféře Saturnu se rozptyluje na molekulárním vodíku. Stále však není jasné, proč je severnější polokoule mnohem výrazněji modrá než jižní. Podle jedné hypotézy je to způsobeno tím, že jižní polokoule obsahuje mnohem více mraků, které se podílejí na žluté barvě planety.<ref name="astronomiaonline" />
 
[[Soubor:Looking saturn in the eye.jpg|náhled|vlevo|Jižní polární vír na Saturnu]]
Back to top
Preventing and removing unwanted ads and marketing material
The following items help you find unwanted adware and spyware, and remove or disable them:
Preventing adware
To prevent adware from being installed on your system, buy and use full versions of software that are not supported by advertising. If you want to download and use software that claims to be free, carefully read the license agreement and cancel the installation if there is something that you do not agree to or understand. Know the software before you install it.
Preventing spyware and hijacking software
Normally, spyware and hijacking software are installed when you "consent" to a security warning window that displays over a Web page. The Security Warning window contains the following similar text:
Do you want to install and run <name of free program that might contain spyware>. Signed on <date and time> by <name of software vendor or advertiser>.
By clicking Yes on a malicious Security Warning screen, a script or control is integrated into the browsing system. The script or control changes the behavior of your Web browser to suit the needs of the aggressive advertiser.
To prevent this from happening, never click Yes on Security Warning windows that appear with Web pages that you do not trust. Close these windows by clicking No or pressing the Alt and F4 keys together at the same time.
Detecting and removing adware, spyware, and hijacking software
Aggressive spyware and browser hijacking software can be extremely difficult to remove. Do not try to remove these kinds of software without the aid of spyware removal software. You can manually remove most nonaggressive adware by uninstalling the software that it came with or removing the adware itself using Windows Add/Remove programs.
To remove the more aggressive forms of spyware, use professionally developed products, such as the following products by Symantec:
Free security and threat scans from Symantec (in English).
Trial offers from Symantec (in English).
Disabling suspicious add-ons using Internet Explorer
If professionally developed antispyware software cannot detect spyware software or add-ons, the spyware software might be new. Perform the following steps to temporarily disable suspicious add-ons in Internet Explorer until you can update the anti-spyware software, and it can detect and remove the spyware software.
NOTE: These steps apply to Internet Explorer 8 (or greater).
 
==== Počasí a atmosférické útvary ====
1.
Open Internet Explorer.
2.
Click Tools , and then click Manage Add-ons .
3.
Scroll through the list of add-on programs.
4.
To disable an unwanted add-on, click the name of the add-on in the list, and then click Disable .
5.
Click Close to close the Manage Add-ons window, and then close Internet Explorer.
 
V&nbsp;Saturnově atmosféře vanou [[vítr|větry]], které dosahují rychlosti až 400&nbsp;m/s&nbsp;v&nbsp;oblasti pólů, v&nbsp;rovníkové oblasti dosahují rychlosti až 1&nbsp;800&nbsp;km/s, což je pětkrát více než nejrychlejší větry na Jupiteru. Převážná část větrů směřuje východním směrem a předbíhá rotaci planety. Západním směrem vanou pouze slabší větry v&nbsp;severních šířkách. Větry se projevují pohybem mraků a&nbsp;vytvářením tmavších pásem oblaků rovnoběžných s&nbsp;rovníkem a světlejších pásem mezi nimi. V&nbsp;důsledku metanového zákalu ve velkých výškách však tyto oblačné pásy nejsou tak kontrastní jako v&nbsp;případě Jupiteru.<ref name="Kleczek">{{Citace monografie
Back to top
| jméno = Josip
Related support
| příjmení = Klezcek
Resolving and Preventing Viruses on Your Computer
| rok = 2002
Microsoft Spyware and Deceptive Software Web site (in English)
| titul = Velká encyklopedie vesmíru
Back to top
| místo= Praha
NOTE: One or more of the links above will take you outside the Hewlett-Packard Web site. HP does not control and is not responsible for information outside the HP Web site.
| vydavatel = Academia
| isbn = 80-200-0906-X
| strany = 437}}</ref>
 
Polární zploštění působí střídání světlejších a tmavších pruhů v&nbsp;atmosféře, které obíhají rovnoběžně s&nbsp;rovníkem. Různé zbarvení pruhů je způsobeno rozdílným chemickým složením a různě silnou oblačností. Atmosférické pásy jsou méně výrazné než u&nbsp;Jupitera a v&nbsp;oblasti rovníku jsou i&nbsp;širší.<ref name="Atlas vesmíru">{{Citace monografie
his document explains the differences between spyware, adware, and hijacking software. It helps resolve problems caused by these types of software. Some indications that your computer might contain spyware are shown in the following list:
| author =
| rok = 2006
| titul = Ilustrovaný atlas vesmíru
| vydavatel = SUN
| isbn = 80-7371-144-3
|místo= Praha
| strany = 174}}</ref> Podle jiného zdroje jsou pásy naopak tenčí a mají složitější, i&nbsp;když méně výraznou strukturu než pásy Jupitera.<ref name="Kozmos1981"/>
 
Výraznými atmosférickými útvary jsou světlé skvrny podobné [[Cyklóna|tlakovým nížím]] na Zemi, ale mnohonásobně větší. Jsou vytvářeny [[konvekce|konvektivními]] proudy v&nbsp;atmosféře. Je pro ně typické, že rychle mění tvar a po čase zmizí. Bílé skvrny jsou pravděpodobně velké [[Výbuch|výbuchy]] plynů z&nbsp;vnitřních oblastí planety. Dalšími projevy [[konvekce]] jsou [[vlnový řetězec|vlnové řetězce]].<ref name="Rekordy">{{Citace monografie
*
| jméno = Róbert
Poor system performance, especially while browsing the Internet.
| příjmení = Čeman
*
| jméno2 = Eduard
The computer stops responding more frequently.
| příjmení2 = Pittich
*
| rok = 2002
The computer takes longer to open the Windows desktop.
| titul = Vesmír 1: Slnečná sústava
*
| vydavatel = Slovenská Grafia
Browser closes unexpectedly or stops responding.
| místo = Bratislava
*
| isbn = 80-8067-071-4
Performing a search from a search page provides results on a different site.
| strany = 266-267}}</ref>
*
Clicking a link does nothing or goes to an unrelated Web site.
*
The browser home page changes and cannot be reset. Usually about:Blank is set as your new home page.
*
Pop-up advertising windows display when the browser is not open or over Web pages that do not normally have pop-ups.
*
Additional toolbars are added to the browser.
*
Web pages are automatically added to the list of favorites.
*
Desktop icons are automatically added to the desktop.
 
V&nbsp;prosinci roku 1994 objevil Hubbleův dalekohled bílé [[bouřka|bouřkové]] víry ve tvaru klínu, jeden z&nbsp;největších pozorovaných bouřkových útvarů v&nbsp;atmosféře Saturnu. Bouře se nacházela těsně nad jeho rovníkem a způsoboval ji proud přehřátých plynů stoupajících z&nbsp;nejnižších vrstev atmosféry. Novější snímky zobrazily její pohyb a detailně zachytily změny její struktury. Bílé bouřkové mraky byly tvořeny krystalky amoniaku.<ref>{{Citace periodika
NOTE: This document is not about viruses or security vulnerabilities. A virus might provide an opening that allows someone to insert spyware on the computer, but this is not discussed further in this document. For information about viruses and security vulnerabilities, see Resolving and Preventing Viruses on Your Computer .
| titul = Hubble pozoruje nové oko Saturna
CAUTION: Be wary when installing no-cost software. The cost of installing the software might be slower Internet connection times, annoying pop-up ads, or even an increase in unwanted e-mails (spam).
| periodikum = Kozmos
Spyware, adware, and browser hijacking definitions
| jméno = Vojtech
There are many types of software related to advertising and aggressive marketing. The types of advertising software vary, but are generally the following:
| příjmení = Rušin
| rok = 1995
| ročník = XXVI
| číslo = 2
| strany = 12
| issn=0323-049X}}</ref>
 
V&nbsp;červnu až září roku 2004 bylo možno pozorovat intenzivní rádiové emise, které dostaly jméno Dračí bouře. Generátorem radiového záření byly silné výboje statické energie. Tento gigantický hurikán byl poháněn energií, kterou produkovaly dynamické procesy v&nbsp;hlubších částech atmosféry. [[Dračí bouře]] se nachází v&nbsp;páse zvaném „Alej bouřek“.<ref name="Kozmos2005" />
*
Adware - Software that supports itself or another program by displaying ads while you are connected to the Internet. Most adware programs track how you browse the Internet and report the information to an interested party.
*
Browser hijacking software - Aggressive advertising software programs that change the settings of your browser without your knowledge. These can be annoying and might resemble a virus at first (slow Internet connection and lots of network activity). Typical changes from hijacking software are: the browser's home page address, search bars, tool bars, the creation of desktop shortcuts, and intermittent advertising pop-ups. When a browser is hijacked, it might also redirect links to other sites that advertise or collect your usage information.
*
Misleading software programs - Software that is downloaded and installed from Web sites that appear to be normal, "useful" software programs, but are not. This type of software often comes from visiting a Web site that pops up a virus warning alert (even though the computer might not be infected). The reader of the pop-up thinks they are purchasing and installing software to remove a virus or spyware; but in actuality, there is no problem. Worse still, some software silently open malicious code that can log key presses, redirect Web clicks, or even open firewalls to allow Trojans. Beware of programs that have similar names to popular legitimate security software, such as Windows AntiVirus, WinDefender, AntiVirus2008, System Defender, and similar.
*
Spyware - Software that gathers and transmits information without one's knowledge. Spyware programs usually track information about the Web sites visited, browser and system information, and your computer IP address (the number that represents a network device on the Internet).
 
==== Polární útvary ====
Back to top
Preventing and removing unwanted ads and marketing material
The following items help you find unwanted adware and spyware, and remove or disable them:
Preventing adware
To prevent adware from being installed on your system, buy and use full versions of software that are not supported by advertising. If you want to download and use software that claims to be free, carefully read the license agreement and cancel the installation if there is something that you do not agree to or understand. Know the software before you install it.
Preventing spyware and hijacking software
Normally, spyware and hijacking software are installed when you "consent" to a security warning window that displays over a Web page. The Security Warning window contains the following similar text:
Do you want to install and run <name of free program that might contain spyware>. Signed on <date and time> by <name of software vendor or advertiser>.
By clicking Yes on a malicious Security Warning screen, a script or control is integrated into the browsing system. The script or control changes the behavior of your Web browser to suit the needs of the aggressive advertiser.
To prevent this from happening, never click Yes on Security Warning windows that appear with Web pages that you do not trust. Close these windows by clicking No or pressing the Alt and F4 keys together at the same time.
Detecting and removing adware, spyware, and hijacking software
Aggressive spyware and browser hijacking software can be extremely difficult to remove. Do not try to remove these kinds of software without the aid of spyware removal software. You can manually remove most nonaggressive adware by uninstalling the software that it came with or removing the adware itself using Windows Add/Remove programs.
To remove the more aggressive forms of spyware, use professionally developed products, such as the following products by Symantec:
Free security and threat scans from Symantec (in English).
Trial offers from Symantec (in English).
Disabling suspicious add-ons using Internet Explorer
If professionally developed antispyware software cannot detect spyware software or add-ons, the spyware software might be new. Perform the following steps to temporarily disable suspicious add-ons in Internet Explorer until you can update the anti-spyware software, and it can detect and remove the spyware software.
NOTE: These steps apply to Internet Explorer 8 (or greater).
 
4. února 2004 objevil Glenn S. Orton a Padma Yanamandra-Fisherová pomocí přístroje [[Long Wavelength Spectrometer]] na [[Keckova observatoř|Keckově observatoři]] relativně teplý polární vír, první případ teplé [[polární čepička|polární čepičky]] ve sluneční soustavě. Během měření byl pozorován nárůst teploty z&nbsp;88&nbsp;[[Kelvin|K]] na 89&nbsp;K&nbsp;a později až na 91&nbsp;K&nbsp;v&nbsp;oblasti pólů.<ref>{{Citace elektronické monografie
1.
| příjmení =
Open Internet Explorer.
| jméno = 2.
| odkaz na autora =
Click Tools , and then click Manage Add-ons .
| titul = Saturn's Hot Spot
3.
| url = http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_260.html
Scroll through the list of add-on programs.
| datum vydání = 2005-02-05
4.
| datum aktualizace =
To disable an unwanted add-on, click the name of the add-on in the list, and then click Disable .
| datum přístupu = 2008-11-27
5.
| vydavatel = NASA
Click Close to close the Manage Add-ons window, and then close Internet Explorer.
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jde o&nbsp;nejteplejší místo na planetě.<ref>{{Citace elektronické monografie
|url = http://www2.keck.hawaii.edu/news/science/saturn/
|titul = Saturn's Strange Hot Spot
|datum přístupu = 2008-08-19
|jazyk = anglicky}}</ref> Polární víry na Zemi, Jupiteru, [[Mars (planeta)|Marsu]] a [[Venuše (planeta)|Venuši]] jsou chladnější než jejich okolí, polární vír v&nbsp;jižních šířkách Saturnu je však teplejší než okolí.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.space.com/scienceastronomy/saturn_hot-spot_050204.html |titul= Astronomers Find 'Hot Spot' on Saturn |datum přístupu=2008-08-19 |jazyk = anglicky}}</ref> Neobvyklá je celá teplejší kompaktní oblast na póle planety. Na Zemi je tento efekt pouze krátkodobý, avšak na Saturnu se jedná o&nbsp;dlouhodobý jev. Z&nbsp;pozorování se zjistilo, že teplota výrazně stoupá na 70° jižní šířky a opět na 87°. Toto náhlé zvýšení teploty pravděpodobně způsobuje koncentrace částic v&nbsp;okolí jižního pólu, které absorbují sluneční světlo a teplo.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www2.keck.hawaii.edu/news/science/saturn/ |titul= Saturn's Strange Hot Spot |datum přístupu=2008-08-19 |jazyk = anglicky}}</ref>
[[Soubor:Rotatingsaturnhexagon.gif|vpravo|náhled|Animace rotace polárního šestiúhelníku]]
 
Okolo severního pólu planety obíhá záhadná struktura ve tvaru [[šestiúhelník]]u&nbsp;(anglicky ''hexagonal cloud''). První snímky tohoto útvaru pocházejí již od sondy Voyager&nbsp;1 a 2, podrobnější snímky útvaru pak přinesla sonda Cassini. Z&nbsp;pozorování za dlouhý čas vyplývá, že šestiúhelník s&nbsp;průměrem 25&nbsp;000&nbsp;km je stabilní a nejedná se o&nbsp;krátkodobý jev. Jeho strany a úhly jsou pravidelné. Tento útvar do určité míry připomíná atmosférické víry nad zemskými póly, planetology však zaráží, že nemá zaoblený tvar. Šestiúhelník je vnořený 100&nbsp;km do atmosféry a zachovává si svůj tvar minimálně do 75&nbsp;km hloubky. V&nbsp;současnosti je tento útvar zahalený do tmy [[polární noc]]i, proto ho sonda Cassini může pozorovat jen pomocí infračerveného mapovacího [[spektrometr]]u.<ref>{{Citace periodika
Back to top
| titul = Záhadný šesťuholník na Saturne
Related support
| periodikum = Kozmos
Resolving and Preventing Viruses on Your Computer
| korporace = Jet Propulsion Laboratory
Microsoft Spyware and Deceptive Software Web site (in English)
| rok = 2007
Back to top
| strany = 9
NOTE: One or more of the links above will take you outside the Hewlett-Packard Web site. HP does not control and is not responsible for information outside the HP Web site.
| ročník = XXXVIII
| číslo = 3
| issn=0323-049X
| jazyk= slovensky}}</ref>
 
==== Roční období ====
 
Na Saturnu se střídají dvě roční období a to léto a zima. [[Léto]] nastává, když je Saturn nakloněný ke Slunci tak, že je Slunce v&nbsp;rovině s&nbsp;prstenci Saturnu a sluneční paprsky dopadají na povrch pod menším úhlem než v&nbsp;zimě, a tedy se jich méně odráží do okolního prostředí. Tato dvě roční období se na planetě střídají přibližně každých 15 let. Na planetě se však roční období nijak neprojevují, což je způsobeno vlivem atmosféry a vnitřními procesy v&nbsp;Saturnu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Planety - Saturn
| url = http://planety.astro.cz/saturn/
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = Astronomia
}}</ref> Ve výskytu mohutných bouřkových útvarů se však projevuje jistá periodicita. Mezi výskytem třech největších dosud pozorovaných útvarů uplynulo vždy přibližně 57 let, což jsou 2 oběhy Saturnu kolem Slunce. Pozorování je však zatím příliš málo na to, aby mohli vědci tvrdit, že výskyt velkých bouřek je pravidelný a souvisí s&nbsp;příchodem [[léto|léta]] na severní polokouli planety.<!--<ref name="Kozmos1995" />-->
 
=== Magnetosféra ===
 
[[Magnetické pole]] Saturnu objevila sonda [[Pioneer 11]] v&nbsp;roce [[1979]]. Má mnohem menší intenzitu než [[magnetické pole Jupitera]] a jde o&nbsp;nejslabší magnetické pole mezi všemi plynnými obry. Na rovníku dosahuje hodnoty 21&nbsp;μT,<ref name="Astropis">{{Citace periodika
| titul = Magnetická pole v sluneční soustavě III
| periodikum = Astropis
| jméno = Petr
| příjmení = Kulhánek
| rok = 2007
| volume =
| číslo = 1
| strany = 15
| issn=1211-0485}}</ref> a je tedy jen o&nbsp;málo silnější než [[magnetické pole Země]]. Ve srovnání s&nbsp;pozemským magnetickým polem však Saturnovo pole vykazuje silnější [[dipól]]ový charakter a současně je magnetické osa téměř rovnoběžná s&nbsp;rotační osou planety. Orientace magnetického pólu je stejná jako u&nbsp;Jupiteru. Magnetické pole je nejspíše generováno [[hydromagnetické dynamo|hydromagnetickým dynamem]], které je o&nbsp;něco hlouběji než v&nbsp;případě Jupitera.<ref>Čeman, str. 269.</ref> [[Magnetosféra]] sahá daleko do prostoru, ale vlivem [[sluneční vítr|slunečního větru]] není podobně jako u&nbsp;ostatních planet stejně rozsáhlá na obě strany. Na přivrácené straně ke Slunci je pole vlivem tlaku proudících částic deformováno směrem k&nbsp;planetě tvořící [[plazmový torus]], který je největší v&nbsp;celé sluneční soustavě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Magnetosféra Saturnu
| url = http://aldebaran.cz/astrofyzika/plazma/occurence.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Pole sahá do vzdálenosti asi 1,1 miliónu&nbsp;km,<ref name="NASANASA">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Saturn's Magnetosphere
| url = http://voyager.jpl.nasa.gov/science/saturn_magnetosphere.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = NASA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> na odvrácené straně bude protaženo do chvostu, který se táhne za planetou, ale jeho délka není v&nbsp;současnosti známá. V&nbsp;magnetosféře Saturnu se nacházejí všechny jeho prstence a měsíce. Oproti jiným magnetosférám však Saturnova vykazuje odchylky v&nbsp;poli,<ref name="NASANASA"/> které nejspíše souvisejí s&nbsp;přítomností prstenců kolem planety.
 
Nabité částice v&nbsp;magnetosféře obíhají planetu stejnou rychlostí jakou ona rotuje kolem své osy. V&nbsp;oblasti dráhy Titánu dosahuje rychlost pohybu částic až 193&nbsp;km/s, takže částice měsíc při jeho oběhu dokonce předbíhají, jelikož ten obíhá pomaleji.<ref name="Kozmos1981" /> Atomy vodíku v&nbsp;prstenci však nejsou ionizované, a proto se nezúčastňují pohybu částic magnetosféry.
[[Soubor:Saturn.Aurora.HST.UV-Vis-2.png|náhled|vlevo|[[Polární záře]] na Saturnu. Trojice snímků vznikla kombinací snímků v&nbsp;ultrafialovém a viditelném spektru, přičemž ultrafialové záběry vznikly v&nbsp;lednu 2004 za pomoci [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]] a viditelné až v&nbsp;březnu téhož roku.]]
Vlivem existence magnetosféry se v&nbsp;oblasti pólů příležitostně vyskytují [[polární záře]], které jsou viditelné v&nbsp;[[Ultrafialové záření|ultrafialové části spektra]]. Ve viditelném spektru nebyly polární záře zatím pozorovány, což může souviset s&nbsp;tím, že jsou slabší než na Jupiteru a jejich pozorování je rušeno odrazy a rozptýleným světlem na prstencích planety. Pozorované polární záře sahají až 1&nbsp;600&nbsp;km nad oblačnou vrstvu planety.<ref name="A.M.">{{Citace monografie
| spoluautoři = Bohuslav Lukáč, Teodor Pintér, Milan Rybanský, Marián Vidovenec
| rok = 2005
| titul = Astronomické minimum
| vydavatel = Slovenská ústredná hvezdáreň
|místo=Hurbanovo
| isbn = 80-85221-48-9
| strany = 58
| jazyk = slovensky}}</ref> Sledováním zmenšování a zvětšování se polární záře mohou astronomové na dálku sledovat atmosféru planety a současně i&nbsp;její magnetické pole. Novější studie polární záře založené na pozorování sondy [[Sonda Cassini|Cassini]] a Hubbleova dalekohledu ukázaly, že polární záře Saturnu se liší od polárních září jiných planet. Pozorovaný polární prstenec často není spojitý a&nbsp;má tvar neúplného kruhu, oproti pozemské polární záři se v&nbsp;průměru na obloze vyskytuje i&nbsp;po delší čas.<ref name="Kozmos2005">{{Citace periodika
| titul = Saturn
| periodikum = Kozmos
| ročník = XXXVI
| číslo = 2
| rok = 2005
| strany = 12
| issn=0323-049X}}</ref>
 
Z&nbsp;přítomnosti magnetosféry vyplývá i&nbsp;přítomnost [[Van Allenovy pásy|radiačních pásů]] planety, tedy oblastí kolem rovníku, ve kterých se zachytávají částice slunečního větru. Záření z&nbsp;radiačních pásů je tak slabé, že na rozdíl od záření Jupiterových pásů není měřitelné soudobými přístroji ze Země.<ref name="Astropis" /> V&nbsp;blízkosti prstenců a&nbsp;měsíců nejsou radiační pásy spojité, protože jejich částice pohlcují elektricky nabité částice slunečního větru.<ref name="Kozmos1981" /> Nejmenší částice prstence však po srážce s&nbsp;nabitými částicemi radiačního pásu opouští prstenec a přidávají se ke stacionárně rotujícím částicím magnetosféry.
 
== Dráha a rotace ==
[[Soubor:Saturnoppositions-cs.png|náhled|Nasměrování prstenců v&nbsp;čase]]
Saturn obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 1426,9 miliónu km,<ref name="rychlost">Čeman, str. 263.</ref> což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Jupitera od Slunce a téměř desetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Oběžná dráha je eliptická, blízká kruhové. Odklon osy od kolmice na [[ekliptika|ekliptiku]] je 26,7°,<ref name="rotaceatak">Čeman, str. 262.</ref> zhruba o&nbsp;4 stupně více, než je skloněna [[Zemská osa|rotační osa Země]]. Sklon osy rotace planety vůči oběžné dráze Země má velký význam z&nbsp;hlediska viditelnosti [[Prstence Saturnu|Saturnových prstenců]] ze Země, kdy jsou vidět lépe či hůře, v&nbsp;závislosti na jejich sklonu vůči pozemskému pozorovateli a množství odráženého slunečního světla směrem k&nbsp;pozorovateli. Oběžná rychlost dosahuje 9,66&nbsp;km/s, což odpovídá 34&nbsp;703&nbsp;km/h.<ref name="rychlost"/>
 
Jedna otočka planety kolem vlastní osy trvá 10,66 [[hodina|hodiny]]. Saturn se tak řadí mezi planety s&nbsp;nejkratším dnem. Rychlejší rotaci má již pouze Jupiter. Rotace je [[diferenciální rotace|diferenciální]], což znamená, že rychlost není ve všech částech planety stejná. Klesá od rovníku směrem k&nbsp;pólu. Na rovníku vykoná jednu otočku za 10 h a 14 min, kdežto například na 57° šířky trvá jedna otočka již 11 hodin a 7,5 minuty.<ref name="rotaceatak"/>
 
== Prstence a měsíce ==
 
Saturnovy prstence mají celkový průměr 420&nbsp;000&nbsp;km, ale tlusté jsou maximálně jen několik set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc [[Pan (měsíc)|Pan]] obíhá v&nbsp;mezeře nazývané [[Enckeho dělení]] ve vnější části prstence A. Jiný měsíc [[Atlas (měsíc)|Atlas]] obíhá na okraji prstence A, zatímco [[Prometheus (měsíc)|Prometheus]] a [[Pandora (měsíc)|Pandora]] obíhají každý z&nbsp;jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.
 
=== Prstence ===
<!-- {{Viz též|Saturnovy prstence}} zatím pryč, protože tady je více informací než v odkazovaném článku -->
 
Saturn má nejvýraznější a nejjasnější [[Saturnovy prstence|soustavu prstenců]] ze všech planet sluneční soustavy. Původně byly známé jedině Saturnovy prstence a planeta Saturn byla těmito prstenci ojedinělá. Až v&nbsp;roce [[1977]] byly objeveny nevýrazné prstence okolo planety Uran a poté i&nbsp;okolo Jupitera a Neptunu.
 
Prstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Pravděpodobně se jedná o&nbsp;kousky [[hornina|hornin]] obohacené kousky vodního ledu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Cassini - Záplava nových objevů
| url = http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews&month=02-2005
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2005-02-24
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = kosmo.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Každá částice obíhá planetu samostatně okolo rovníku a při oběhu se řídí [[Keplerovy zákony|Keplerovými zákony]]. Znamená to, že nejbližší částice obíhají Saturn nejrychleji (jednou za 4,9 hodiny) a nejvzdálenější pomaleji (jednou za 2 dny). Přelety sond ukázaly, že hlavní prstence jsou tvořeny množstvím malých jemných prstenců. Původ prstenců není do dneška zcela jasně vysvětlen. Jedna teorie předpokládá, že se zformovaly přirozeně z&nbsp;původního materiálu protoplanetárního disku, dle jiné teorie se jedná o&nbsp;měsíc rozpadlý vlivem [[Slapová síla|slapových sil]].<ref name="Kozmos3">{{Citace periodika
| titul = Cassini už obieha Saturn
| periodikum = Kozmos
| rok = 2004
| ročník = XXXV
| číslo = 4
| strany = 5
| issn=0323-049X
| jazyk = slovensky
}}</ref>
 
Zvláštností je poslední prstenec Saturnu, který je velmi řídký a nachází se ve vzdálenosti téměř 100× větší než „klasické“ prstence.<ref name=martinek>
{{Citace webu
| příjmení = Martínek
| jméno = František
| url = http://www.astro.cz/clanek/3999
| titul = Nový obrovský Saturnův prstenec
| vydavatel = Česká astronomická společnost
| datum vydání = 2009-10-12
| datum přístupu = 2009-10-13
}}</ref> Byl objeven v roce [[2009]] [[Spitzerův vesmírný dalekohled|Spitzerovým vesmírným dalekohledem]] při pozorování v infračervené oblasti spektra. Předpokládá se, že je složen pouze z jemných prachových částic, které jen málo odrážejí viditelné světlo. To spolu s jeho extrémně nízkou hustotou způsobuje, že není v klasických dalekohledech pozorovatelný.
 
[[Soubor:Saturn Rings PIA06175 cs.jpg|střed|náhled|700px|Panoramatický pohled na prstence Saturnu. Širší, šedý prstenec je prstenec A. Z&nbsp;vnitřní strany ho vymezuje [[Cassiniho dělení]], největší mezera mezi Saturnovými prstenci. Za ní se nachází široký prstenec B, potom tenčí a tmavší prstenec C a nejvnitřnější je prstenec D.]]
 
Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, [[prstenec B|B]], A, F, [[prstenec G|G]] a E.<ref name="prstence2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| titul = Saturn - Prstence
| url = http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/saturn/12/
| datum přístupu = 2008-10-24
}}</ref> Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerou. Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze [[Země]] tvoří ''prstenec A''. Prstenec A&nbsp;je od nejširšího a nejjasnějšího ''prstence B'' oddělen tmavou mezerou širokou 4500&nbsp;km zvanou ''[[Cassiniho dělení]]'',<ref name="prstence2"/> která je viditelná v&nbsp;dalekohledu o&nbsp;průměru alespoň 7,5&nbsp;cm. Následuje částečně průhledný ''prstenec C''. Slabší ''prstence D'' a ''F'' leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva ''prstence G'' a ''E'' leží za prstencem F. V&nbsp;roce [[2004]] objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Winter
| jméno = S.
| titul = Analysing the New Saturnian Rings, R/2004 S1 and R/2004 S2
| url = http://www.ingentaconnect.com/content/klu/moon/2005/00000097/F0020003/00009082;jsessionid=1hb90tmi4r4tb.alexandra
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-24
| vydavatel = Earth, Moon, and Planets
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ani v&nbsp;mezerách mezi prstenci však není úplně prázdný prostor, jelikož jsou vyplněny řadou slabých prstenců.
 
Celkově komplex prstenců zabírá přibližně 250&nbsp;000&nbsp;km<ref name="prstence2"/> a má tloušťku jen okolo stovek&nbsp;m, ale většinou jsou prstence tenčí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Martinek
| jméno = František
| odkaz na autora =
| titul = Nové informace o Saturnových prstencích
| url = http://www.astro.cz/clanek/2141
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-27
| vydavatel = Astro.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Výjimkou je nově objevený řídký prstenec, který se rozprostírá ve vzdálenosti 6 až 12 miliónů km od Saturnu a jehož tloušťka je přibližně 20× větší než je průměr Saturnu.<ref name=martinek />
 
Odhaduje se, že celková hmotnost prstenců dosahuje pouze 1 % hmotnosti pozemského Měsíce.<ref name="Kozmos3" />
 
[[Soubor:Saturn-map.png|náhled|vlevo|střed|Schéma Saturnových měsíců]]
 
=== Měsíce ===
{{Viz též|Měsíce Saturnu}}
Doposud je k podzimu roku 2009 známo 62 [[Měsíce Saturnu|měsíců Saturnu]],<ref name="pocetmesicu"/> z&nbsp;čehož 53 měsíců je pojmenováno a 9 měsíců má provizorní označení.<ref name="pocetmesicu"/> Nejbližší objevený měsíc [[Pan (měsíc)|Pan]] obíhá ve vzdálenosti 133&nbsp;583&nbsp;km, nejvzdálenější pojmenovaný měsíc je [[Ymir (měsíc)|Ymir]] ve vzdálenosti 23&nbsp;100&nbsp;000&nbsp;km. Pouze 4 nebo 6 největších měsíců má kulatý tvar, ostatní jsou nepravidelné. Vlivem zlepšování pozorovacích metod a techniky neustále přibývají nalezené měsíce. Před lety sond Voyager bylo známo pouze 9 měsíců, ale za posledních 20 let se jejich počet více než zdvojnásobil.<ref name="Rekordy" />
 
Největším měsícem Saturnu je [[Titan (měsíc)|Titan]] o&nbsp;průměru 5&nbsp;150&nbsp;km, který byl objeven jako první. Titan je větší než planeta [[Merkur (planeta)|Merkur]] a je obklopen vlastní hustou atmosférou složenou hlavně z&nbsp;molekulárního dusíku a metanu. Po [[Ganymed (měsíc)|Ganymedovi]] je druhým největším měsícem sluneční soustavy a je jediným měsícem s&nbsp;hustou atmosférou. Jeho povrch je pevný, ale na jeho povrchu je už potvrzeno minimálně jedno jezero tekutých [[Uhlovodíky|uhlovodíků]]. Povrchové teploty na Titanu dosahují asi –178&nbsp;°C a tlak 160&nbsp;kPa.<ref name="A.M." />. Titan se stal po [[Měsíc (Země)|Měsíci]] druhým měsícem, na kterém přistála evropsko-americká sonda — [[Huygens (sonda)|Huygens]].
[[Soubor:OrbitaEncelado.jpg|náhled|Dráhy obíhajících měsíců s&nbsp;pozicí prstenců]]
Druhý největší měsíc Saturnu je [[Rhea (měsíc)|Rhea]], největší známý měsíc ve sluneční soustavě bez atmosféry. Skládá se ze směsi vodního ledu a [[křemičitany|křemičitanů]]. Je možné, že má malé kamenité jádro. Spolu s&nbsp;měsícem [[Iapetus (měsíc)|Japetem]] je viditelný i&nbsp;pomocí malých dalekohledů. Japetus je zvláštní tím, že jedna polokoule je světlá a druhá tmavá a kolem rovníku se táhne vysoký [[hřeben]]. Podobný zvláštní jev vykazuje i&nbsp;další velký měsíc [[Dione (měsíc)|Dione]], u&nbsp;kterého je odrazivost polokoule ve směru jeho pohybu o&nbsp;30 až 40 % větší než odrazivost druhé polokoule. Na povrchu měsíce [[Mimas (měsíc)|Mimas]] se nachází obrovský [[Herschel (kráter)|kráter Herschel]], které se řadí k&nbsp;největším [[impaktní kráter|impaktním kráterům]] v&nbsp;poměru k&nbsp;velikosti těles.
 
Měsíc [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]] s&nbsp;průměrem 512&nbsp;km má největší [[albedo]] ze všech měsíců sluneční soustavy. Vykazuje [[Vulkanismus|vulkanickou aktivitu]], přičemž [[sopka|sopky]] namísto roztaveného [[magma]]tu chrlí vodu, která se okamžitě přeměňuje vlivem nízkých teplot na led. Teplo způsobující vulkanismus vzniká vlivem silných [[slapový jev|slapových jevů]] okolních měsíců a mateřské planety. Okolo Enceladu je velmi řídká atmosféra. Pozoruhodný měsíc je též [[Tethys (měsíc)|Tethys]], který sdílí dráhu s&nbsp;dalšími dvěma malými měsíci [[Telesto (měsíc)|Telesto]] a [[Calypso (měsíc)|Calypso]]. Tyto malé měsíce obíhají v&nbsp;[[Librační centrum|libračních bodech]] Tethysu. Podobně i&nbsp;měsíce Helene a Dione mají společnou oběžnou dráhu. Dvojice měsíců [[Prometheus (měsíc)|Prometheus]] a [[Pandora (měsíc)|Pandora]] obíhá z&nbsp;opačných stran prstence F a jejich gravitační působení udržuje částice v&nbsp;prstenci.
 
<br clear="right"/>
<center>
{| class="wikitable" style="clear:left;"
|-
! colspan="6" style="background:#ffffff" | Saturnovy největší měsíce v porovnání s [[Měsíc]]em Země.
|- style="background:#efefef;"
! colspan="1" | Jméno<br />
! Datum objevu
! Průměr<br />(km)
! Hmotnost<br />(kg)
! Střední oběžná vzdálenost (km)
! Perioda oběhu (dni)
|- style="background:#eeeeff" align="center"
| '''[[Mimas (měsíc)|Mimas]]''' || [[17. září]] [[1789]] || 400<br />(10 %&nbsp;Měsíce) || 0,4×10<sup>20</sup><br />(0,05 %&nbsp;Měsíce) || 185&nbsp;000<br />(50 %&nbsp;Měsíce) || 0,9<br />(3 %&nbsp;Měsíce)
|- style="background:#eeeeff" align="center"
| '''[[Enceladus (měsíc)|Enceladus]]''' || [[28. srpna]] [[1789]] || 500<br />(15 %&nbsp;Měsíce) || 1,1×10<sup>20</sup><br />(0,2 %&nbsp;Měsíce) || 238&nbsp;000<br />(60 %&nbsp;Měsíce) || 1,4<br />(5 %&nbsp;Měsíce)
|- style="background:#eeeeff" align="center"
| '''[[Tethys (měsíc)|Tethys]]''' || [[21. března]] [[1684]] || 1&nbsp;060<br />(30 %&nbsp;Měsíce) || 6,2×10<sup>20</sup><br />(0,8 %&nbsp;Měsíce) || 295&nbsp;000<br />(80 %&nbsp;Měsíce) || 1,9<br />(7 %&nbsp;Měsíce)
|- style="background:#eeeeff" align="center"
| '''[[Dione (měsíc)|Dione]]''' || [[21. března]] [[1684]] || 1&nbsp;120<br />(30 %&nbsp;Měsíce) || 11×10<sup>20</sup><br />(1,5 %&nbsp;Měsíce) || 377&nbsp;000<br />(100 %&nbsp;Měsíce) || 2,7<br />(10 %&nbsp;Měsíce)
|- style="background:#eeeeff" align="center"
| '''[[Rhea (měsíc)|Rhea]]''' || [[23. prosince]] [[1672]] || 1&nbsp;530<br />(45 %&nbsp;Měsíce) || 23×10<sup>20</sup><br />(3 %&nbsp;Měsíce) || 527&nbsp;000<br />(140 %&nbsp;Měsíce) || 4,5<br />(20 %&nbsp;Měsíce)
|- style="background:#ccccff" align="center"
| '''[[Titan (měsíc)|Titan]]''' || [[25. března]] [[1655]] || 5&nbsp;150<br />(150 %&nbsp;Měsíce) || 1&nbsp;350×10<sup>20</sup><br />(180 %&nbsp;Měsíce) || 1&nbsp;222&nbsp;000<br />(320 %&nbsp;Měsíce) || 16<br />(60 %&nbsp;Měsíce)
|- style="background:#eeeeff" align="center"
| '''[[Iapetus (měsíc)|Iapetus]]''' || [[25. října]] [[1671]] ||1&nbsp;440<br />(40 %&nbsp;Měsíce) || 20×10<sup>20</sup><br />(3 %&nbsp;Měsíce) || 3&nbsp;560&nbsp;000<br />(930 %&nbsp;Měsíce) || 79<br />(290 %&nbsp;Měsíce)
|}
</center>
 
== Pozorování ==
 
=== Historie pozorování ===
Saturn je snadno pozorovatelný pouhým [[lidské oko|okem]]. Lidé jej proto znali již od [[pravěk]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Saturn - Data for the Planets:
| url = http://burro.astr.cwru.edu/stu/saturn.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-21
| vydavatel = burro.astr.cwru.edu
| jazyk = anglicky
}}</ref> První historicky doložené pozorování této planety pochází do období okolo roku 650 př. n. l. z&nbsp;oblasti [[Mezopotámie]]. V&nbsp;dochovaném textu je zmínka o&nbsp;zákrytu planety Měsícem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Moore | jméno = Patrick | titul = The Databook of Astronomy | místo = Bristol - Philadelphia | vydavatel = Institute of Physics Publishing | rok = 2000 | jazyk = anglicky | strany = 171}} [Dále jen Moore]</ref> V&nbsp;nejstarších modelech nebeské sféry, které byly [[Geocentrismus|geocentrické]], byl nejvzdálenější planetou od Země a obíhal ji mezi oběžnou dráhou Jupiteru a nejvzdálenější sférou hvězd.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Ptolemy’s View of the Planets and Solar System - The Chaldean Order of the Planets
| url = http://www.gryphonastrology.com/cosmology.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-21
| vydavatel = gryphonastrology.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:Galileosaturnus.jpg|náhled|[[Galileo Galilei|Galileovy]] kresby Saturnu. Galileo původně považoval prstence za velké měsíce.]]
V&nbsp;roce 1610 se pozorováním Saturnu zabýval [[Galileo Galilei]]. Kvůli nedokonalé optice použitých [[dalekohled]]ů, která umožňovala pouze 32násobné zvětšení, neodhalil podstatu Saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní planetu, a považoval tedy Saturna za trojplanetu. Dalšími pozorováními však zjistil, že tyto oběžnice po stranách planety pravidelně mizí, což bylo způsobeno měnícím se sklonem prstenců vůči Slunci a Zemi. Toto zjištění ale nebyl Galileo do své smrti schopen vysvětlit.<ref>Moore, str. 172.</ref> Teprve v&nbsp;roce 1656 přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik [[Christiaan Huygens]], který jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým [[Planetární prstenec|prstencem]]. Jeho závěr byl založen na nových pozorování planety započatých v&nbsp;roce 1655 pomocí dalekohledu s&nbsp;50násobným zvětšením. V&nbsp;dubnu téhož roku pak objevil také největší Saturnův měsíc Titan a určil poměrně přesně jeho oběžnou dobu.
 
V&nbsp;70. a 80. letech [[17. století]] byly objeveny další čtyři měsíce Saturnu, a to Japetus, Rhea, Tethys a Dione. Skutečnost, že Saturnův prstenec se ve skutečnosti skládá z&nbsp;více vzájemně oddělených prstenců, zjistil jako první francouzský astronom [[Giovanni Domenico Cassini]] v&nbsp;roce 1675. Jím objevená mezera mezi prstenci se dodnes označuje termínem ''[[Cassiniho dělení]]'' na jeho počest.<ref>{{Citace monografie | příjmení = McFadden| jméno = Lucy-Ann | příjmení2 = Weismann| jméno2 =Paul R.|příjmení3 = Johnson| jméno3 = Torrence V.|místo=San Diego| titul = Encyclopedia of Solar System | vydání 2 | vydavatel = Elsevier |rok =2007 |strany = 57 |jazyk = anglicky}}</ref>
 
V&nbsp;roce 1789 změřil [[William Herschel]] zploštění planety.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Drossart | jméno = Pierre | titul = Saturn| strany = 1| příjmení sestavitele = Murdin| jméno sestavitele = Paul | sestavitel2 = et al.| sborník = Encyclopedia of Astronomy and Astrophysics| vydavatel = Nature Reference | rok =2001 |jazyk = anglicky}}</ref> Poměr rovníkového průměru k&nbsp;polárnímu odhadl na 11:10. Od konce 18. století již technika umožňovala rozeznávat bílé skvrny v&nbsp;atmosféře planety, kterých si poprvé v&nbsp;roce 1796 všimli [[Johann Hieronymus Schröter]] a jeho asistent [[Karl Ludwig Harding]] na observatoři v&nbsp;blízkosti Brém. Skvrny byly později příležitostně pozorovány i&nbsp;v&nbsp;[[19. století|19.]] a [[20. století]] (a to v&nbsp;letech 1876, 1903, 1930, 1960 a 1990). Z&nbsp;novějších pozorování vyplývá, že se objevují přibližně každých 27 až 30 let, což koresponduje s&nbsp;oběžnou dráhou Saturnu kolem Slunce, která je přibližně 29,5 roku.<ref>Moore, str. 173.</ref>
 
V&nbsp;[[19. století]] také prokázal [[James Edward Keeler|J. E. Keeler]], že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z&nbsp;nesmírného počtu malých částic.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Baalke
| jméno = Ron
| odkaz na autora =
| titul = Historical Background of Saturn's Rings
| url = http://www2.jpl.nasa.gov/saturn/back.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = JPL/NASA
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:PIA08361 Ring World.png|náhled|vlevo|Pohled na prstence planety vrhající stín]]
 
=== Současné pozorování ===
 
Saturn bývá na noční obloze velmi dobře pozorovatelný i&nbsp;pouhým okem, jelikož je téměř tak jasný jako Jupiter a má výraznou žlutou barvu. Jeho [[Hvězdná velikost|zdánlivá hvězdná velikost]] se pohybuje v&nbsp;závislosti na konstelaci od 1,4 do –0,4 [[Hvězdná velikost|magnitudy]], což jsou hodnoty, kterých dosahují nejjasnější hvězdy. Na rozdíl od hvězd ale Saturn jako jiné planety nebliká, jeho světlo je klidné. Jeho jasnost vůči pozorovateli na Zemi ovlivňuje také okamžitý sklon prstenců vůči Zemi.<ref name="Rekordy" /> Saturn se od ekliptiky nikdy nevzdaluje více než o&nbsp;2,5°, z&nbsp;čehož vyplývá, že na 50. rovnoběžce při horní kulminaci nikdy nemůže vystoupat výše než na 66° a klesnout méně než 14° pod obzor. Považuje se za nejvzdálenější planetu, kterou lze pozorovat pouhým okem. Jasnost Uranu se však pohybuje na hranici pozorovatelnosti a za ideálních podmínek je vidět i&nbsp;on, ačkoli je dále než Saturn. Prstence Saturnu nejsou volným okem viditelné, zobrazí se však již při pozorování menším dalekohledem, pokud jsou příhodně orientované vůči Zemi. Společně se Saturnem je možné dalekohledem pozorovat i&nbsp;jeho největší měsíc Titan. Dobře viditelný je při vhodném sklonu i&nbsp;stín prstenců na planetě. Na samotném povrchu Saturnu je možno pozorovat atmosférické pásy a vzácně bílé jasné skvrny, které byly pozorovatelné naposledy v&nbsp;roce 1990.<ref name="Hviezdy a planéty">{{Citace monografie
| jméno = Patrick
| příjmení = Moore
| rok =
| titul = Hviezdy a planéty
| vydavatel = Vydavateľstvo Slovart
| isbn = 80-7145-341-2
|místo=Bratislava
|jazyk=slovensky
| strany = 68}}</ref>
 
Planeta se pohybuje po obloze nejpomaleji ze všech planet viditelných pouhým okem, což je důsledek třetího Keplerova zákona. Jako všechny ostatní planety tak i&nbsp;Saturn někdy při svém pohybu na hvězdném pozadí „zpomaluje“, „zastaví“ a případně se pohybuje i&nbsp;nazpět. Tyto nerovnoměrnosti v&nbsp;pohybu jsou způsobeny sčítáním pohybu Země a Saturnova téměř rovnoměrného oběhu okolo Slunce. V&nbsp;roce 2008 se planeta nacházela v&nbsp;[[souhvězdí Lva]] a začátkem září 2009 se přesune do [[souhvězdí Panny]]. Průměrně se v&nbsp;jednom souhvězdí zvěrokruhu zdržuje více než 2 roky. Pozorovatelný je každý rok vždy v&nbsp;tom období, ve kterém je viditelná i&nbsp;oblast souhvězdí, ve kterém se nachází.
 
Vyjma amatérských a profesionálních pozorování ze Země je Saturn také předmětem výzkumu [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]] z&nbsp;oběžné dráhy Země. Ten pozoruje hlavně atmosférické změny, ale i&nbsp;polární záře v&nbsp;oblasti pólů. Dalekohled objevil také několik nových malých měsíců a pomohl určit maximální tloušťku Saturnových prstenců. Při zákrytu hvězdy GSCC5249-01240 během 20. až 21. listopadu 1995 se mu podařilo určit podrobnější strukturu prstenců.<ref>{{Citace periodika
| titul = Saturn bez prstence - live III
| periodikum = Kozmos
| jméno = Jiří
| příjmení = Dušek
| rok = 1995
| ročník = XXVI
| číslo = 6
| strany = 20-21
| issn=0323-049X}}</ref> Při maximálním sklonu prstenců v&nbsp;roce 2003 pořídila kamera [[Wide Field Planetary Camera|Wide Field Planetary Camera 2]] s&nbsp;použitím 30 snímků v&nbsp;širokém pásmu [[vlnová délka|vlnových délek]] snímky Saturnu, čímž dosáhla doposud nejlepšího spektrálního pokrytí planety v&nbsp;historii jejího pozorování.<ref>{{Citace periodika
| titul = Saturnove prstence v najväčšom sklone
| periodikum = Kozmos
| korporace = NASA Press Release
| rok = 2003
| ročník = XXXIV
| číslo = 5
| strany = 12
| issn=0323-049X
| jazyk = slovensky}}</ref> Tyto snímky umožnily vědcům lépe studovat dynamické procesy odehrávající se v&nbsp;atmosféře a vytvořit modely sezónního chování atmosféry.
 
Z&nbsp;pozemských observatoří pozorují Saturn například [[Evropská jižní observatoř]] a observatoř na [[Mauna Kea]], které v&nbsp;letech 2000 a 2003 objevily několik malých nepravidelných měsíců.<ref name="Astropis"/>
 
=== Kosmické sondy ===
[[Soubor:Vg1_p23254_hires.jpg|náhled|Saturn ze sondy [[Voyager 1]]]]
Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o&nbsp;Saturnu ze snímků, pořízených kosmickými sondami. První z&nbsp;nich byl [[Pioneer 11]], který prolétl v&nbsp;blízkosti Saturnu roku 1979. K&nbsp;planetě dorazil po čtyř a půl roční cestě meziplanetárním prostorem. Studium planety a jejího okolí začalo 2. srpna 1979, poté sonda provedla riskantní, ale úspěšný manévr, během něhož prolétla 1. září 1979 rovinou Saturnových prstenců. Během průletu hrozila srážka sondy a hmoty prstenců. Nejvíce se sonda Saturnu přiblížila na 21&nbsp;400&nbsp;km nad oblast mraků. Výzkum planety ukončila 15. září a pokračovala v&nbsp;letu do vnějších oblastí sluneční soustavy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| odkaz na autora =
| titul = 1973-019A - Pioneer 11
| url = http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/I019A.HTM
| datum přístupu = 2008-9-19
}}</ref>
 
Dalšími průzkumníky Saturnu byly sondy [[Voyager 1]] a [[Voyager 2]], které snímkovaly Saturn v&nbsp;letech 1980 a 1981. Největšího přiblížení Voyager 1 dosáhl 13. listopadu 1980, ale jeho přístroje zkoumaly planetu již tři měsíce před tím. Během přeletu bylo pořízeno množství fotografií, které přinesly řadu nových poznatků o&nbsp;planetě. Podařilo se rovněž získat snímky měsíců Mimas, Tethys, Dione, Enceladus, Rhea a Titan. Okolo Titanu pak sonda 12. listopadu 1980 proletěla ve vzdálenosti pouhých 6500&nbsp;km, což umožnilo nasbírat základní údaje o&nbsp;atmosféře měsíce a jeho teplotě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Voyager 1 a Voyager 2
| url = http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/77_Voyager_1_2.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-10-25
| vydavatel = aldebaran.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
O&nbsp;rok později se k&nbsp;Saturnu přiblížila sonda Voyager&nbsp;2, které se nejblíže dostala 25. srpna 1981. Během průletu začala sonda zkoumat horní vrstvy atmosféry planety za pomoci [[radar]]u. Radarové měření přineslo poznatky o&nbsp;teplotě a hustotě atmosféry, například se zjistilo, že v&nbsp;nejvyšších oblastech atmosféry Saturnu je tlak okolo 7&nbsp;kPa a teplota –203&nbsp;°C, zatímco v&nbsp;nejnižších zkoumaných oblastech byl tlaku až 120&nbsp;kPa a teplota –130&nbsp;°C. Severní pól byl o&nbsp;10&nbsp;°C chladnější než jižní, což bylo vysvětleno jako výsledek sezónních jevů. Během průletu sondy se podařilo na Zemi odeslat okolo 16&nbsp;000 fotografií.
 
[[Soubor:Cassini Saturn Orbit Insertion.jpg|náhled|vlevo|Umělecká představa sondy [[Sonda Cassini|Cassini-Huygens]] při průletu kolem planety]]
 
V&nbsp;roce 1997 odstartovala z&nbsp;kosmodromu [[Eastern Test Range|na mysu Canaveral]] raketa [[Titan (raketa)|Titan]], nesoucí na palubě planetární sondu [[Mise Cassini-Huygens|Cassini-Huygens]], která jako první sonda v&nbsp;historii měla za úkol být navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. K&nbsp;tomu došlo 1. července 2004 a 25. prosince se od sondy oddělil přistávací modul [[Huygens (sonda)|Huygens]], který byl navržen a vyroben [[Evropská kosmická agentura|Evropskou kosmickou agenturou]] pro přistání na měsíci Titan. Po oddělení začal modul samostatnou třítýdenní cestu a 14. ledna 2005 úspěšně přistál na povrchu Titanu. Během přistání sonda Cassini sloužila jako translační stanice pro signál vysílaný z&nbsp;přistávacího modulu na Zemi. Modul přistál na zmrzlém povrchu tvořeném směsí křemičitanových hornin a tuhého metanu. Nad očekávání dobře přežil přistávací manévr a na povrchu fungoval více než 4 hodiny. Spojení se sondou Cassini bylo ale ztraceno už po dvou hodinách, protože sonda zmizela za horizontem. Sonda Cassini pokračuje z&nbsp;oběžné dráhy ve výzkumu Saturnu a jeho měsíců.
 
== Možnost života ==
 
Saturn patří mezi plynné obry, takže nemá pevný povrch jako terestrické planety. U&nbsp;těchto planet se předpokládá, že případný život by mohl teoreticky vznikat pouze v&nbsp;atmosféře v&nbsp;oblastech, kde se nacházejí kapičky vody a dostatek slunečního záření. Objevily se spekulace, ve kterých se tvrdilo, že by v&nbsp;takovém prostředí dokázaly žít i&nbsp;vícebuněčné organismy. Na Zemi se však zatím nenašly žádné organismy, které by byly schopny žít výhradně v&nbsp;mracích, dokonce ani na místech, kde jsou mraky přítomny téměř neustále. Analogicky můžeme předpokládat podobnou situaci pro všechny tělesa sluneční soustavy s&nbsp;atmosférou a tedy i&nbsp;pro Saturn.<ref>{{Citace sborníku| příjmení = McKay| jméno =Christopher P. | příjmení2 = Davis| jméno2 = Wanda L.| titul = Astrobiology| příjmení sestavitele =McFadden| jméno sestavitele =Lucy-Ann | příjmení sestavitele2 =Weismann| jméno sestavitele2= Paul R. |příjmení sestavitele3=Johnson| jméno sestavitele3 = Torrence V.|sborník = Encyclopedia of Solar System| vydání = 2| místo = San Diego - London - Amsterdam - Burlington |vydavatel =Elsevier| rok =2007| strany = 864 |jazyk = anglicky}}</ref> Naopak za možné kandidáty na [[mimozemský život]] v&nbsp;Saturnově rodině se považují měsíce Titan a Enceladus. Složení atmosféry Titanu připomíná složení atmosféry Země v&nbsp;raném stádiu vzniku. Uvažuje se též o&nbsp;možnosti výskytu jednobuněčných organismů, které by zde mohly přežívat.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Life in the Solar System? Planet Hunting SETI
| url = http://www.bbc.co.uk/science/space/life/looking/titan.shtml
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = BBC
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Po přistání sondy Huygens však Fransois Raulin, jeden z&nbsp;expertů projektu prohlásil, že život na Titanu je velmi nepravděpodobný z&nbsp;důvodu nepřítomnosti vody na povrchu měsíce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Golembiovsky
| jméno = Martin
| titul = Život na Titane je nepravdepodobný
| url = http://www.astronomiaonline.org/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006011311
| datum vydání = 2006-1-13
| datum přístupu = 2008-9-19
| vydavatel = Astronomia on-line
| jazyk = slovensky
}}</ref>
 
Měsíc Enceladus vědce překvapil přítomností vody v&nbsp;kapalném skupenství, kterou chrlí [[gejzír]]y na jeho povrchu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Na měsíci Enceladus planety Saturn je voda
| url = http://www.vesmir.info/saturn/na-mesici-enceladus-planety-saturn-je-voda.htm
| datum přístupu = 2008-9-19
}}</ref> Tyto podmínky by mohly dovolovat existenci primitivního života.
 
== Saturn v&nbsp;kultuře ==
[[Soubor:Edzell deities Saturn.JPG|vpravo|náhled|Zobrazení boha Saturna na reliéfu starodávného hradu ''[[Edzell Castle]]'' ve [[Skotsko|Skotsku]].]]
 
=== Jméno planety ===
 
[[Saturn (bůh)|Saturnus]], po kterém je planeta pojmenována, byl starý [[římská mytologie|římský bůh]] rolnictví, který se později ztotožňoval s&nbsp;řeckým [[Kronos|Kronem]], bohem [[čas]]u. Na rozdíl od Krona, který pro požírání vlastních dětí nebyl u&nbsp;[[Starověké Řecko|starověkých Řeků]] příliš oblíben, měl Saturnus u&nbsp;Římanů velkou vážnost a úctu. Podle mýtu naučil lidi obdělávat [[půda (pedologie)|půdu]], pěstovat rostliny a stavět obydlí. O&nbsp;době jeho údajného panování se hovořilo jako o&nbsp;„zlatém věku lidstva“ a na památku jeho vlády se konaly slavnosti zvané [[saturnálie]]. V&nbsp;době těchto slavností dostávali [[Otrokářství|otroci]] na krátký čas svobodu, protože ve zlatém věku nebylo pánů a ani otroků. Saturnovi se po ztotožnění s&nbsp;Kronem začali připisovat Kronovy děti, mezi nimi například i&nbsp;[[Zeus]], Římany nazývaný Jupiter, který ho nakonec svrhl z&nbsp;[[trůn]]u.<ref>{{Citace monografie
| jméno = Vojtech
| příjmení = Zamarovský
| rok =
| titul = Bohovia a hrdinovia antických bájí
| vydavatel = Perfekt
| místo = Bratislava
| isbn = 80-8046-203-8
| strany = 403-404
|jazyk=slovensky}}</ref> V [[indická mytologie|indické mytologii]] Saturn ztělesňuje bůh [[Šani]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Filipský
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Filipský
| titul = Encyklopedie indické mytologie: postavy indických bájí a letopisů
| vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha
| rok = 1998
| isbn = 80-85983-52-4
| strany = 156
}}</ref>
 
=== Astrologie ===
 
V&nbsp;[[astrologie|astrologii]] je Saturn pokládán za nepříznivou planetu kvůli tomu, že jeho pohyb je nejpomalejší ze všech planet tradiční astrologie. Symbolizuje formování a&nbsp;jistotu, zákony času a prostoru, strukturu, pořádek, pravidla, hranice, starobu, nepřízeň a smrt.<ref name="grumlik1">{{Citace monografie
| jméno = Jiří
| příjmení = Grumlík
| rok = 1991
| titul = Pohled do tajů astrologie
| vydavatel = Fenix - Schneider
| místo = Brno
| isbn = 80-900349-1-8
| strany = 36}}</ref> Jako kladné vlastnosti se mu připisuje stálost, praktičnost, hospodárnost, vytrvalost a systematičnost, k&nbsp;nepříznivým patří chlad, izolace, nedůvěra, pesimismus, [[frustrace]] a [[deprese]]. Klasická astrologie se na něho dívá jako na „otce času“, protože lidský život je údajně po třech obězích této planety zvěrokruhem naplněn. Současně je považován za životního učitele a symbol [[otec|otce]], proto je též symbolem zkušenosti a zodpovědnosti.<ref name="grumlik1" />
 
=== Sci-fi ===
Saturn se stal podobně jako další planety sluneční soustavy námětem některých sci-fi [[kniha|knížek]]. Často se vyjma Saturnu objevuje děj situovaný na jeho měsíc Titan, který má hustou atmosféru a jeho povrch je tvořený [[uhlovodík]]y. Z tohoto důvodu se často měsíc popisuje jako „[[čerpací stanice]]“ pro budoucí kosmické lety či jako surovinová základna pro dobývání vzdálených částí sluneční soustavy. Saturn se do literatury zapisuje například v díle [[Arkadij a Boris Strugačtí|bratrů Strugackých]] v roce [[1962]], kteří publikovali svoji knihu [[Tachmasib letí k Saturnu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ladislav -Knedle- Ševcůj
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Tachmasib letí k Saturnu
| url = http://www.legie.info/kniha/2573-strugackij-strugackij-tachmasib-leti-k-saturnu
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-25
| vydavatel = www.legie.info
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Další knihou, ve které je oblast okolo Saturna hlavním motivem, je román [[Arthur C. Clarke|Arthura C. Clarka]] [[2001: Vesmírná odysea (kniha)|2001: Vesmírná odysea]]. Příběh vypráví o lidské výpravě k Saturnově měsíci [[Iapetus (měsíc)|Japetusu]], u kterého by se měl nacházet tajemný černý monolit. Měsíc Titan je například zmiňován v knize českého autora [[Jiří Kulhánek|Jiřího Kulhánka]] [[Stroncium (román)|Stroncium]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kopeček
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora =
| titul = Kulhánek, Jiří - Stroncium
| url = http://www.knihovnice.cz/recenze/kulhanek-j-stroncium.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-25
| vydavatel = www.knihovnice.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
Vyjma literárního zpracování se Saturn stává i námětem [[film]]u [[Saturn 3]], který vypráví příběh o malé vědecké stanici na povrchu měsíce Titan, kde dvojice vědců se dostává do kontaktu s další osobou a jeho robotem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Saturn 3
| url = http://www.csfd.cz/film/2426-saturn-3/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-12-25
| vydavatel = Csfd.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commons = Category:Saturn (planet)
| wikt =Saturn
| b =
| n =
| s =
| q =
| v =
}}
 
=== Literatura ===
 
* {{Citace monografie
| příjmení = Čeman
| jméno = Róbert
| příjmení2 = Pittich
| jméno2 = Eduard
| rok = 2002
| titul = Vesmír - 1 Sluneční soustava
| vydavatel = Mapa Slovakia
| místo = Bratislava
| isbn = ISBN 80-8067-072-2
| strany = 262-293
}}
* {{Citace monografie
| autor = [[Jiří Grygar|GRYGAR J.]], POKORNÝ Z., DUŠEK J.
| odkaz na autora =
| titul = Fotografický atlas Náš vesmír
| vydavatel = Aventinum
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-7151-160-9
| kapitola =
| strany = 142−145
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Lovett
| jméno = Laura
| příjmení2 = Horvath
| jméno2 = Joan
| rok = 2006
| místo = New York
| titul = Saturn: A New View
| vydavatel = Harry N. Abrams, Inc.
| isbn = ISBN 0-8109-3090-0
| strany = 192
}}
 
=== Poznámky ===
<references group=p/>
=== Reference ===
<references/>
{{Překlad
| jazyk = sk
| článek = Saturn
| revize = 1870017
}}
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.vesmir.info/saturn/ Soubor článků s tematikou Saturn]
* [http://aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/saturn.html Informace o Saturnu a jeho měsících]
* [http://kniha-astronomie.wz.cz/Saturn.htm Informace o Saturnu]
 
{{Portál Planetární vědy}}
{{Sluneční soustava}}
{{Saturnovy měsíce}}
 
[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
[[Kategorie:Saturn| ]]
 
{{Link FA|af}}
{{Link FA|de}}
{{Link FA|en}}
{{Link FA|es}}
{{Link FA|hr}}
{{Link FA|id}}
{{Link FA|simple}}
{{Link FA|sk}}
 
[[af:Saturnus]]
[[als:Saturn (Planet)]]
[[am:ማህፈድ]]
[[an:Saturno (planeta)]]
[[ang:Sætern (tungol)]]
[[ar:زحل]]
[[arz:ساتورن]]
[[ast:Saturnu (planeta)]]
[[az:Saturn (planet)]]
[[bat-smg:Satorns]]
[[be:Планета Сатурн]]
[[be-x-old:Сатурн (плянэта)]]
[[bg:Сатурн (планета)]]
[[bo:སྤེན་པ།]]
[[br:Sadorn (planedenn)]]
[[bs:Saturn]]
[[ca:Saturn (planeta)]]
[[co:Saturnu]]
[[csb:Saturna]]
[[cv:Сатурн]]
[[cy:Sadwrn (planed)]]
[[da:Saturn (planet)]]
[[de:Saturn (Planet)]]
[[el:Κρόνος (πλανήτης)]]
[[eml:Satûren]]
[[en:Saturn]]
[[eo:Saturno (planedo)]]
[[es:Saturno (planeta)]]
[[et:Saturn]]
[[eu:Saturno (planeta)]]
[[fa:زحل (سیاره)]]
[[fi:Saturnus]]
[[fiu-vro:Saturn]]
[[fo:Saturn]]
[[fr:Saturne (planète)]]
[[frp:Saturno (planèta)]]
[[ga:Satarn (pláinéad)]]
[[gan:土星]]
[[gd:Satarn]]
[[gl:Saturno]]
[[gu:શનિ (ગ્રહ)]]
[[gv:Sarn (planaid)]]
[[haw:Makulu]]
[[he:שבתאי]]
[[hi:शनि]]
[[hr:Saturn (planet)]]
[[ht:Satin]]
[[hu:Szaturnusz]]
[[hy:Երևակ]]
[[ia:Saturno (planeta)]]
[[id:Saturnus]]
[[ilo:Saturno (planeta)]]
[[io:Saturno]]
[[is:Satúrnus (reikistjarna)]]
[[it:Saturno (astronomia)]]
[[ja:土星]]
[[jbo:saturn]]
[[jv:Saturnus]]
[[ka:სატურნი (პლანეტა)]]
[[kk:Қоңырқай (ғаламшар)]]
[[kn:ಶನಿ]]
[[ko:토성]]
[[ksh:Satturrən (Planneet)]]
[[ku:Keywan]]
[[kw:Sadorn (planet)]]
[[la:Saturnus (planeta)]]
[[lb:Saturn (Planéit)]]
[[li:Saturnus (planeet)]]
[[lij:Satûrno (astrònomia)]]
[[ln:Saturne]]
[[lt:Saturnas]]
[[lv:Saturns (planēta)]]
[[mdf:Сатурн]]
[[mk:Сатурн]]
[[ml:ശനി (ഗ്രഹം)]]
[[mn:Санчир]]
[[mr:शनी ग्रह]]
[[ms:Zuhal]]
[[mt:Saturnu (pjaneta)]]
[[mwl:Saturno]]
[[my:စ နေ ဂြိုဟ်]]
[[nah:Tzitzimicītlalli]]
[[nds:Saturn (Planet)]]
[[ne:शनिग्रह]]
[[nl:Saturnus (planeet)]]
[[nn:Planeten Saturn]]
[[no:Saturn]]
[[nov:Saturne (planete)]]
[[nv:Séetin]]
[[oc:Saturne (planeta)]]
[[os:Сатурн (планетæ)]]
[[pa:ਸ਼ਨੀ ਗ੍ਰਹਿ]]
[[pam:Saturn]]
[[pl:Saturn]]
[[pms:Saturn (pianeta)]]
[[pt:Saturno (planeta)]]
[[qu:Hawcha]]
[[rm:Saturn (planet)]]
[[ro:Saturn (planetă)]]
[[ru:Сатурн (планета)]]
[[sa:शनि]]
[[sah:Сатурн]]
[[scn:Saturnu (pianeta)]]
[[se:Saturnus]]
[[sh:Saturn (planeta)]]
[[simple:Saturn (planet)]]
[[sk:Saturn]]
[[sl:Saturn]]
[[sq:Saturni]]
[[sr:Сатурн (планета)]]
[[stq:Saturn]]
[[su:Saturnus]]
[[sv:Saturnus]]
[[sw:Zohali]]
[[szl:Saturn]]
[[ta:சனி (கோள்)]]
[[te:శని]]
[[tg:Зуҳал]]
[[th:ดาวเสาร์]]
[[tl:Saturno (planeta)]]
[[tr:Satürn (gezegen)]]
[[ug:ساتۇرن]]
[[uk:Сатурн (планета)]]
[[ur:زحل]]
[[uz:Saturn]]
[[vi:Sao Thổ]]
[[war:Saturno]]
[[wuu:土星]]
[[xal:Бемб]]
[[yi:סאטורן]]
[[zh:土星]]
[[zh-classical:土星]]
[[zh-min-nan:Thó͘-chheⁿ]]
[[zh-yue:土星]]