Jaromíra Hüttlová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+Literatura
m WikiCleaner 0.99 - Opraveny odkazy na rozcestníky
Řádek 1:
[[PhDr.]] '''Jaromíra Hüttlová''' ([[11. listopad]]u [[1893]] [[Tábor]] - [[21. říjen|21. října]] [[1964]] [[Praha]]) byla česká středoškolská [[Učitel|pedagožka]], [[spisovatel|spisovatelka]] a [[překladatel|překladatelka]] z [[němčina|němčiny]] a [[francouzština|francouzštiny]]. Autorka knih a [[román]]ů převážně pro mládež, dcera spisovatele [[TobiášT. E. EliášTisovský|T. E. Tisovského]].
 
== Mládí a studia ==
[[Soubor:PhDrJaromíra Hüttlová.jpg|right|thumb|Česká spisovatelka,překladatelka a pedagožka PhDr.Jaromíra Hüttlová]]
Narodila se v rodině státního úředníka Zemského finančního ředitelství Tobiáše Eliáše a Rosalie (roz.Janovské, 1868-1943). Jaromíra vyrůstala s bratry Oldřichem a Mojmírem a sestrou Miloslavou.
V roce 1899 se Eliášovi přestěhovali do Prahy, kde začala chodit do pětitřídní školy v Praze na Karlově, pak pokračovala ve studiu na dívčím gymnáziu Minerva a středoškolské vzdělání zakončila maturitou na Akademickém gymnáziu v roce [[1912]]. Ve studiu pokračovala na Filozofické fakultě pražské německé univerzity – latinu a němčinu, aby perfektně zvládla jazyk. Za rok po sňatku s německým praporčíkem PhDr. Willym Hüttlem, v roce [[1917]] získala doktorát– [[Doktor filozofie|PhDr.]] (prací ''Untersuchungen zum Leben der Kaiserin Julia Domna - Studie o životě císařovny Julie Domny'') a dále studovala oba jazyky na Univerzitě Karlově. Vysvědčení učitelské způsobilosti (latiny a němčiny na středních školách) získala 18.12.1925; vyučovala v Praze na Reformním reálném gymnáziu ve Slezské ul. a Reálném gymnáziu Smíchov. Pak působila na Akademickém gymnáziu (klasickém) Na Příkopech a na Reálném gymnáziu ve Vršovicích v Kodaňské ulici, zde byl ředitelem prof. Josef Rybka, její druhý manžel od roku 1936. Po obsazení Sudet [[1938]] byly vdané profesorky předčasně penzionovány, aby se mohly umístit stovky profesorů odsunutých z pohraničí. V roce 1945 se J. Hüttlová-Rybková vrátila do škol – nejprve Klasické gymnázium Žižkov-Kubelíkova, pak Reálné gymnázium Lobkovicovo náměstí. Po zrušení gymnázií učila na nižším stupni škol (př.Na Zelené lišce), ale jiné předměty než měla aprobaci. V roce 1951 odešla do důchodu a až do konce svého života dávala soukromé hodiny němčiny, latiny a francouzštiny, většinou studentům z okolí svého stálého bydliště - na rozhraní Strašnic, Vinohrad a Žižkova - v Okrajní ulici. Tato lokalita je často zachycována v jejích románech z té doby. Jaromíra Hüttlová zemřela v nedožitých 71 letech a je pochována v rodinné hrobce na hřbitově v Sadské u Nymburka.
 
== Spisovatelka ==
Řádek 73:
 
=== Překladatelka ===
Jaromíra Hüttlová se věnovala také překladům z [[němčina|němčiny]] a [[francouzština|francouzštiny]], přeložila více než 20 knih. Byla „dvorní‘ překladatelkou populárního rakouského spisovatele především dobrodružné, krimi a [[science fiction|sci-fi]] literatury Josepha Delmonta [http://www.legie.info/autor/4340-joseph-delmont] – přeložila 9 z 10 jeho knih u nás vydaných: '' Divoká zvířata ve filmu (1927), Miliardář vagabund (1929), Ostrov popravených (1928), Fantóm rádia (knižně vydané roku 1929, vycházelo na pokračování již v roce 1927 v časopise Radio-Journal.), Tulákovo srdce (1928), V okovech (1928), Darebácké kousky Tima Shea (1930), Zemětřesení (1932), Casanova z Budišína (1931).''
Jako překladatelka cizích románů pro dívky upravovala texty převáděním děje do českého prostředí a také počešťovala jména hrdinů. Z jejích překladů jsou známy např.: ''Brehmův ilustrovaný život zvířat 1-6 (1925-1927); A.Machard: Cvrček detektiv (1928); T.Etzel: Brehmovy povídky o zvířatech 1,2 (1928); L.Steveanhagen: Požár atomů (1930); L.Rogeveen: Tajemná vysílačka (1934); F.Norfolk: Zářící plamen (1942); H.E.Bates: Poslední přistání (1946).''
=== Publicistka ===
Řádek 82:
PhDr.Jaromíra Hüttlová měla dvě děti: '''dceru Editu''' (1917 ) a '''syna Pavla''' (1921-1995), ten byl povoláním ekonom, ale celý život psal básně, jak pro sebe, tak do novin a časopisů. V roce 1990 bylo v Praze ve [[Divadlo Viola|Viole]] uvedeno pásmo jeho poezie (recitovali Radovan Lukavský a Vladimír Ráž). Zděděné literární vlohy se zřejmě projevují i v další generaci – blízko k psaní má i jeho '''dcera Mgr. Jaromíra Hüttlová''' (např.působí v České televizi jako scenáristka a dramaturgyně).
 
* '''Otec''' Jaromíry Hüttlové [[T. E. Tisovský|Tobiáš Eliáš]] byl znám pod jménem '''T. E. Tisovský''' (19.1. [[1863]] – 23.3.[[1939]]). Absolvent [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v Praze byl zaměstnán na Zemském finančním ředitelství jako kontrolor, později vrchní kontrolní rada. Byl literárně činný a jeho tvorba představuje více než padesát položek. Novely; knihy pro děti; vzdělávací knihy; romány pro dospělé; překlady knih. Přítel [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] je čestným občanem tisovské obce a v roce 2008 mu byl u rodného domu čp.46 v Tisové odhalen pamětní kámen..
* '''Sestra''' Jaromíry Hüttlové - PhDr. '''Miloslava Eliášová''' (9.2.1891 – 14.1.1942 ) byla profesorkou převážně na Státních reálných gymnáziích, naposledy v Nymburku (1935–1941). Také se věnovala psaní, např. knížky Příhody Odysseovy (1911), Cid: O národním hrdinovi španělském (1913 – obě u nakl.Šimáček, Praha); knížky vyšly znovu v roce 1921 (nakladatel Šolc a Šimáček).
* '''Mladší bratr''' Jaromíry Hüttlové – JUDr. '''Oldřich Eliáš''' (24. září [[1895]] - 8. listopadu [[1941]]), úředník, vrchní rada Nejvyššího finančního kontrolního úřadu v Praze, se zajímal o [[kabala|kabbalu]] v souvislostech dějin židovského národa; navštěvoval přednášky o [[asyrologieasyriologie|asyrologii]] a egyptologii a studoval [[hebrejština|hebrejštinu]]; jako jeden z mála českých [[hermetismus|hermetiků]] ovládal starou hebrejštinu. Jeho dílo - Monografie o [[Golem (bytost)|Golemovi]] z roku [[1924]] je považována za nejlepší, co bylo ve světové literatuře k problematice magicky oživených soch publikováno. Hodně publikoval časopisecky, redigoval časopis ''Stopy duše.'' Za [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace]] byl zatčen, po věznění v [[Terezín]]ě byl převezen do koncentračního tábora v [[Osvětim]]i, kde 8.11.1941 zemřel.
* '''Bratr''' JUDr. '''Mojmír Eliáš''' (1901–1945), byl [[gestapo|gestapem]] zatčen v lednu [[1945]] a vězněn v Terezíně, po návratu domů podlehl tyfové infekci - zemřel 5.6.1945.
* '''Publikace O.Eliáše:''' Mrtví se mstí - na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy (Praha 1923); Magie a démonologie ve staré Babylónii (Praha 1923, reprint 1997); Golem - historická studie na podkladě okultním (Praha 1924, reprint 1996); Úvod do magie (Universalia, Praha 1935); Kabbala - pojem, dějiny a prameny (Praha 1938).