Přechodový odpor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m formulace |
|||
Řádek 10:
[[de:Übergangswiderstand]]
[[en:Contact resistance]]
U plošných kontaktů představuje vlastní styčné místo jen malou část celkové kontaktní plochy (S<sub>z</sub>). Proudové čáry se do tohoto, tzv. úžinového, místa zužují a proud prochází jen přes malou styčnou plochu S<sub>u</sub>. Přítlačnou plochou S<sub>p</sub> nazýváme plochu, na kterou se těleso kontaktu deformuje působením přítlačné síly; tato plocha však může být z části pokryta nevodivým povlakem, proto S<sub>p</sub> bývá větší než plocha S<sub>u</sub>, přes kterou skutečně pochází proud. Úžina má určitý činný odpor , jehož velikost se stanovuje pro čisté kovy ve vakuu. Prochází-li přes úžinu proud, vzniká na tomto tzv. úžinovém odporu R<sub>u</sub> napětí
U = R<sub>u</sub>.I
Ve skutečnosti je však i tento povrch úžiny pokryt u většiny kovů (kromě zlata) vrstvami, které mají výrazně odlišné vlastnosti, než jaké má čistý kov. Má-li tato vrstva malou tloušťku (např. jedna molekulární vrstva oxidů), mohou jí elektrony pronikat tunelovým jevem a chování takové vrstvy bude velmi podobné chování čistého kovu.
Reálně však má tato vrstva oxidů nebo nečistot tloušťku výrazně větší a proto odpor, který naměříme bude vyšší, než jaký by odpovídal odporu úžinovému. Na obr.[[Soubor:[[Soubor:Příklad.jpg]][[Soubor:[[Soubor:Příklad.jpg]]]]]] je pak znázorněn model takového kontaktu.
Máme-li válcový vodič o délce L, dochází při průchodu proudu I tímto vodičem na odporu R<sub>0</sub> k úbytku napětí U<sub>0</sub>. Pokud vodič mechanicky rozdělíme a vzniklé dvě části přiložíme opět k sobě, vznikne za současného působení přítlačné síly F uprostřed vodiče malá dotyková plocha S. Úbytek napětí na stejné délce vodiče, obsahující místo přerušení se pak zvýší z U<sub>0</sub> na U, protože celkový odpor se zvýšil na
R = R<sub>0</sub> + R<sub>př</sub>
U = I.(R<sub>0</sub> + R<sub>př</sub>)
Průběh proudových čar a ekvipotenciál ve vodiči a v blízkosti úžiny kontaktu. Nejjednodušším způsobem určení velikosti přechodového odporu je samozřejmě jeho změření. To lze realizovat celou řadou více či méně přesných metod (V-A metoda, Thompsonův můstek atd.). My jsme použili metodu, při níž se uplatní jednoduchý Ohmův zákon. Vzorek kontaktu jsme dali do univerzálního zkušebního stroje a pomocí PC a programu LabTest jsme odečetli přítlačnou sílu a úbytek napětí. Z úbytku napětí a proudu protékající kontaktem se dá pomocí Ohmova zákona zjistit přechodový odpor kontaktu.
| |||