Běla Kolářová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Běla Kolářová (copyvio) přemístěna na stránku Běla Kolářová: obnoveny verze článku neporušující autorská práva
m můžu odstranit ošklivou tabulku: {{Copyvio část|zdroj=http://artlist.cz/?id=1467 a http://artlist.cz/?id=495}} ???
Řádek 1:
{{Skupina Křižovatka}}
'''Běla Kolářová''' ([[24. březen|24. března]] [[1923]] v [[Terezín]]ě – [[12. duben|12. dubna]] [[2010]] v [[Praha|Praze]]) byla česká fotografka[[fotograf]]ka a výtvarná umělkyně. Jako žena [[Jiří Kolář|Jiřího Koláře]] zůstala pro veřejnost v jeho stínu, tvořila mu také zázemí po celou dobu jejich společného života<ref>Eva Bobůrková: ''[http://www.svet.czsk.net/clanky/osobnosti/kolarova.html Život ve stínu slavného muže]'', Český a slovenský svět, 2006</ref>, Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla.<ref> Jiří Machalický: ''[http://www.galeriemontanelli.com/czech/umelci_bk.php Portrét Běly Kolářové]'' u příležitosti výstavy Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, říjen 2004 </ref>
 
V roce [[1941]] ukončila studium na obchodní škole a nastoupila v Knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy (pozdější [[Dílo]]). Po jeho zavření [[nacismus|nacisty]] v roce [[1943]] odešla pracovat do [[Baťa|Baťových závodů]] ve [[Zlín]]ě, čímž se vyhnula [[totální nasazení|totálnímu nasazení]]. Tam se v roce [[1944]] setkala s Jiřím Kolářem, který do Zlína přijel sestavovat poválečný ediční program družstva Dílo. V roce [[1949]] se vzali. V letech [[1952]]–[[1953|53]] byl Jiří Kolář zatčen.
Řádek 10:
Po [[normalizace|normalizaci]] nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce [[1977]] podepsal Jiří Kolář [[Charta 77|Chartu 77]]. V roce [[1979]] Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do [[západní Berlín|západního Berlína]], ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v [[Paříž]]i, Jiří Kolář byl odsouzen za nedovolené opuštění Československa. Běla Kolářová se v roce [[1981]] vrátila do Prahy vyřizovat záležitosti spojené s propadnutím jeho majetku, ale úřady jí až do roku [[1985]] nepovolily odjet za manželem.
 
Po [[listopad 1989|listopadu 1989]] Kolářovi začali navštěvovat Prahu, a v roce [[1999]] se definitivně vrátili.
 
Jiří a Běla Kolářovi také sbírali díla svých přátel. Ještě rok předtím než Kolář zemřel, pořádali v roce [[2001]] ve [[Veletržní palác|Veletržním paláci]] výstavu Kolář-Sběratel. Tuto kolekci<ref>[http://www.museumkampa.cz/new/cz/sbirka_k.php?r=4 Sbírka Jiřího a Běly Kolářových], Museum Kampa, sbírka moderního středoevropského umění</ref>, spolu s některými vlastními díly v roce [[2002]] věnovali pražskému [[Museum Kampa|Museu Kampa]], které založili manželé [[Jan Mládek|Jan]] a [[Meda Mládková|Meda]] Mládkovi.
 
Běla Kolářová také vystavovala v roce [[2004]] v [[Museum Amose Andersona|Museu Amose Andersona]] v [[Helsinky|Helsinkách]] a o něco později v [[Egon Schiele Art Centrum|Egon Schiele Art Centru]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]], jako předtím i její muž (1997 a 2000), a začátkem roku [[2006]] ve Veletržním paláci.<ref>[http://www.ngprague.cz/10/50/vystavy-detail/bela-kolarova/ Běla Kolářová], Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění, leden – duben 2006</ref>
 
Její díla, fotografie a asambláže, jsou také ve sbírkách [[Národní galerie]] v [[Praha|Praze]], [[Musée d'Art Moderne de la Ville de Paris]], [[Moravská galerie|Moravské galerie]] v [[Brno|Brně]], [[Uměleckoprůmyslové museum|Uměleckoprůmyslového musea]] v Praze, [[Oblastní galerie Vysočiny]] v [[Jihlava|Jihlavě]], [[Severočeská galerie výtvarného umění|Severočeské galerie výtvarného umění]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]], [[Galerie Benedikta Rejta]] v [[Louny|Lounech]], [[Museum umění Olomouc|Musea umění]] v [[Olomouc]]i, [[Východočeská galerie|Východočeské galerie]] v [[Pardubice|Pardubicích]] a dalších.
 
{{Copyvio část|zdroj=http://artlist.cz/?id=1467 a http://artlist.cz/?id=495}}
 
== Reference ==