Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 42 bajtů ,  před 9 lety
m
WikiCleaner 0.99 - Nalezen tag <nowiki><font></nowiki> (Deteckce nástrojem Wikipedie:WCW)
[[Soubor:Enceintesp.jpg|thumb|upright=2.2|'''Vývoj pařížských hradeb:'''<br /><fontspan colorstyle="color:#b88914">'''----------'''</fontspan> galorománské hradby<br /><fontspan colorstyle="color:#d9686c">'''----------'''</fontspan> hradby 10. a 11. století<br /><fontspan colorstyle="color:#b8141d">'''----------'''</fontspan> hradby Filipa II. Augusta<br /><fontspan colorstyle="color:#18901f">'''----------'''</fontspan> hradby Karla V.<br /><fontspan colorstyle="color:#e58e06">'''----------'''</fontspan> hradby Ludvíka XIII.<br /><fontspan colorstyle="color:#9c266f">'''----------'''</fontspan> hradby ''Fermiers généraux''<br /><fontspan colorstyle="color:#000000">'''----------'''</fontspan> Thiersovy hradby]]
'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb. Nejstarší mohly být předpokládané [[Galie|galské]] opevění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. Moudrý|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka III.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] oblopena hradbami. Mnohé hradby zanechaly po sobě též stopy ve struktuře pařížských ulic. Tzv. velké bulváry (Grands Boulevards), tj. ''Beaumarchais'', ''Filles-du-Calvaire'', ''Temple'', ''Saint-Martin'', ''Saint-Denis'', ''Bonne-Nouvelle'', ''Poissonnière'', ''Montmartre'', ''Italiens'', ''Capucines'' a ''Madeleine'' vznikly na místě hradeb Ludvíka XIII. Tzv. vnější bulváry (boulevards extérieurs) ukazují, kudy vedla hradební zeď ''Fermiers généraux''. Tzv. maršálské bulváry (Boulevards des Maréchaux) pojmenované po [[maršál Francie|francouzských maršálcích]]: ''[[Nicolas Jean de Dieu Soult|Soult]]'', ''[[Józef Antoni Poniatowski|Poniatowski]]'', ''[[Jean Simon|Général-Jean-Simon]]'', ''[[André Masséna|Masséna]]'', ''[[François-Christophe Kellermann|Kellermann]]'', ''[[Jean-Baptiste Jourdan|Jourdan]]'', ''[[Guillaume Marie Anne Brune|Brune]]'', ''[[Francois-Joseph Lefebvre|Lefebvre]]'', ''[[Claude-Victor Perrin|Victor]]'', ''[[Martial Valin|Général-Martial-Valin]]'', ''[[Joachim Murat|Murat]]'', ''[[Louis Gabriel Suchet|Suchet]]'', ''[[Jean Lannes|Lannes]]'', ''[[Étienne Eustache Bruix|Amiral-Bruix]]'', ''[[Laurent de Gouvion-Saint-Cyr|Gouvion-Saint-Cyr]]'', ''[[Louis Berthier|Berthier]]'', ''[[Jean-Baptiste Bessières|Bessières]]'', ''[[Michel Ney|Ney]]'', ''[[Jacques MacDonald|Macdonald]]'', ''[[Jean Mathieu Philibert Sérurier|Sérurier]]'', ''[[Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier|Mortier]]'' a ''[[Louis-Nicolas Davout|Davout]]'' se nacházejí na místě Thiersových hradeb a konečně [[Boulevard périphérique]] byl postaven na místě tzv. [[Zone non aedificandi]]. Samotných hmotných pozůstatků hradeb se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Jsou to především části hradeb Filipa II. Augusta ve čtvrti [[Le Marais|Marais]] a některé stavby ''Fermiers généraux''.