Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier: Porovnání verzí

Šablony literatura + šablona maršálové napoleonské Francie.
m (robot přidal: sl:Edouard Mortier)
(Šablony literatura + šablona maršálové napoleonské Francie.)
Mortier působil v období [[první císařství|prvního císařství]], restaurace a červencové [[monarchie]].
Byl synem bohatého obchodníka suknem, který i vstoupil do politiky a účastnil se za třetí stav v roce [[1789]] zasedání [[generální stav|generálních stavů]]. Budoucí maršál studoval v [[Douai]] [[College Irlandais]] a roku 1789 vstoupil do národních gard. Roku [[1791]] pak do pluku dobrovolníků francouzské armády a byl zvolen [[Kapitán (vojenství)|kapitánem]]. Bojoval roku [[1792]] u [[Quévrain]]u, a [[Jemappes]] v následujícím roce u [[Neerwinden]], [[Hondschoote]], roku [[1794]] u [[Fleurus]]. Byl při obsazení [[Namur]]u ([[1793]])a [[Maastricht]]u ([[1794]]) pak v roce [[1795]] se vyznamenal pod [[Lefebvr]]em a [[Kléber]]em u [[Altenkirchen]] a [[Friedberg]]u. V roce [[1799]] povýšen na brigádního [[generál]]a a bojoval u [[Liptringen]] a [[Stockach]]u a poté převelen do [[Švýcarsko|Švýcarska]] k [[Massena|Massenově]] armádě, kde po bitvě u [[Curych]]u byl povýšen na divizního generála ([[1799]]) a velel 4. pěší divizi. Roku [[1800]] pak velel jedné z pařížských posádek. Po vypuknutí válečného stavu s [[Spojené království|Velkou Británií]] roku [[1803]] obsadil [[Hannover]]sko a dalším rokem se stal se vrchním velitelem dělostřelectva. Téhož roku [[1804]] byl jmenován maršálem [[císařství]]. V roce [[1805]] během postupu podél [[Dunaj]]e vedl 2. sbor (levobřežní) a zanedbal průzkum což se mu vymstilo u [[Dürnstein]]u, kde s [[Gazan]]ovou divizí byl nucen svést ústupový boj proti čtyřnásobné převaze Rusů ([[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]], [[Miloradovič]], [[Dochturov]]). V době [[bitva u Slavkova|bitvy u Slavkova]] velel silám, kryjícím [[Vídeň]]. Roku [[1806]] obsadil 1. listopadu [[Hessensko]] a poté [[hansovní města]] a v roce [[1807]] poráží švédský sbor u [[Anklam]]u 16. a 17. dubna. V [[bitva u Friedlantu|bitvě u Friedlantu]] 14. června [[1807]] velel levému křídlu francouzské armády. V roce [[1808]] obdržel titul [[vévoda]] z Trevisa a byl odvelen do [[Španělsko|Španělska]], kde se svým sborem bojoval u Somosiery a roku [[1809]] s [[Lannes]]em dobyl Zaragozu, zvítězil v bitvě u Ocasia (19.11.1809) a podpořil [[Nicolas_Jean_de_Dieu_Soult|Soult]]a u Bajadozu. Později zvítězil v bitvě u Gebory( 19.2.[[1811]]) aby roku [[1812]] se účastnil ruského tažení, kde při ústupu svými útoky získal čas k dokončení geniálního [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] manevru, umožńujícímu záchranu armády na [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezině]]. V následujícím roce pak velel mladé gardě a v jejím čele bojoval u [[Lützen]]u, [[Budyšín]]a, Drážďan, Lipska a [[Hanau]]. V roce [[1814]] bránil s [[Marmont]]em Paříž. 8. dubna [[1814]] se podřídil [[Ludvík XVIII.|Ludvíkovi XVIII.]] a byl jmenován [[pair]]em. Při návratu Napoleona z Elby doprovodil Mortier krále do [[Gent]]u , byl jím zbaven přísahy a ještě v březnu 1814 se opět přidal k Napoleonovi. Z jeho rozkazu provedl inspekci pevnostních zařízení na severní a západní hranici. Při druhé restauraci byl jmenován členem soudního tribunálu, který měl soudit maršála [[Ney]]e, což však odmítl. Byl za to zbaven titulu pair, ale od r. [[1819]] opět v komoře pairů zasedal. Po červencovém převratu byl v letech [[1830]]-[[1831]] vyslancem Francie v [[Sankt Petěrburg]]u. Roku [[1833]] byl [[král]]em, [[Ludvík-Filip|Ludvíkem-Filipem]] jmenován velkokancléřem Čestné legie a 18. listopadu [[1834]] se stal [[ministr]]em války Francie a současně ministerským předsedou. Ve funkci však zůstal jen 3 měsíce (20.2.1835 demise). Při přehlídce vojska 28. července [[1835]] byl členem doprovodu krále, na kterého spáchal [[Joseph Fieschi]] v boulevardu du Temple atentát pekelným strojem. Výbuchem bylo zabito 12 lidí(další zemřeli následkem zranění). Král byl jen lehce raněn na čele, ale mezi mrtvými byl maršál Mortier. Je pohřben v dómu [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovny]] blízko Napoleonovy hrobky. V jeho rodném městě stojí Mortierův památník a v Lille je jeho socha. Maršál Mortier byl ze všech Napoleonových maršálů nejvyšší postavy - měřil 195 cm a byl v armádě znám pod přezdívkou Grand mortier - Velký [[moždíř]].
 
{{Pahýl - biografie}}
==Literatura==
* {{citace knihy | jméno= Correlli | příjmení= Barnett | titul= Bonaparte |vydavatel= Jota s. r. o. | místo= Brno | překladatelé= Jan Kozák | rok= 2005 | počet stran= 422 | isbn= 80-7217-352-9| poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno= Richard | příjmení= Blatný | titul= Napoleonská encyklopedie |vydavatel= Aquarius | místo= Praha | rok= 1995 |počet stran= 342 | isbn= 80-902062-0-4 | poznámka=}}
* {{citace monografie | jméno= Filip | příjmení= Bouhler | titul= Napoleon |vydavatel= Orbis | místo= Praha | překladatelé=| rok= 1994 | počet stran= 378 | isbn= | poznámka= }}
* {{citace knihy | příjmení= Castelot |jméno= André | titul= Napoleon Bonaparte |vydavatel= Melantrich | místo=Praha | rok=1998 |počet stran= 557 | isbn= 80-7023-265-X | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno= Paul | příjmení= Johnson | titul= Napoleon |vydavatel= Barrister & Principal | místo= Brno | rok= 2003 |počet stran= 166 | isbn= 80-86598-52-7 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul= Maršálové Napoleonových orlů |vydavatel= Akcent | místo= Třebíč | rok=2000 |počet stran= 297 | isbn= 80-7268-097-8 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Napoleonova tažení I. - Vítězné roky |vydavatel=Akcent | místo=Třebíč | rok=2003 |počet stran= 485 | isbn=80-7268-261-X | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Napoleonova tažení II. – Nejistá vítězství |vydavatel=Akcent | místo=Třebíč | rok=2003 |počet stran=668 | isbn=80-7268-271-7 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul= Napoleonova tažení III. – Proti všem |vydavatel=Akcent | místo=Třebíč | rok=2004 |počet stran=593 | isbn=80-7268-296-2 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Napoleonova tažení IV. - Pád orla |vydavatel=Akcent | místo=Třebíč | rok=2004 |počet stran = 571 | isbn=80-7268-307-1 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Napoleonova tažení V. – Ať žije císař |vydavatel= Akcent | místo= Třebíč | rok=2005 |počet stran= 584 | isbn=80-7268-332-2 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno= Jiří | příjmení= Kovařík | titul= Bitva u Marenga aneb Waterloo naruby |vydavatel=Akcent | místo=Třebíč | rok= 2006 |počet stran= 580 | isbn=80-7268-271-7 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno= Jiří | příjmení= Kovařík | titul= 1812 – Napoleonovo ruské tažení |vydavatel=Hart s. r. o. | místo=Praha | rok=2001 |počet stran= 520 | isbn=80-86529-20-7 | poznámka=}}
* {{citace knihy | jméno= Jiří | příjmení= Kovařík | titul= 1809 - Orel proti orlu |vydavatel=Hart s. r. o. | místo=Praha | rok=2001 |počet stran= 466 | isbn=80-86529-37-1 | poznámka=}}
* {{citace monografie | jméno= Georges | příjmení= Lacour-Gayet | titul= Napoleon |vydavatel= F.Borový | místo= Praha | překladatelé=| rok= 1931 | počet stran= 851 | isbn= | poznámka= }}
* {{citace monografie | jméno= Emil | příjmení= Ludwig | titul= Napoleon |vydavatel= Melantrich | místo= Praha | překladatelé= Karel Hoch | rok= 1930 | počet stran= 592 | isbn= | poznámka= }}
* {{citace knihy | jméno=Albert Z. | příjmení=Manfred | titul=Napoleon Bonaparte |vydavatel=Svoboda | místo=Praha | rok=1990 |počet stran=616 | isbn=80-205-0129-0 | poznámka=}}
* {{citace monografie | jméno= Jevgenij | příjmení= Tarle | titul= Napoleon |vydavatel= Naše vojsko | místo= Praha | překladatelé=| rok= 1950 | počet stran= 450 | isbn= | poznámka= }}
* {{citace knihy | jméno= Stanislav | příjmení= Wintr | titul= 26 maršálů Napoleona I. |vydavatel= Svět křídel | místo= Cheb | rok= 2004 |počet stran= 225 | isbn= 80-86808-14-9 | poznámka=}}
 
{{Portál Válka}}
{{Portál Novověk}}
{{Maršálové napoleonské Francie}}
 
[[Kategorie:Francouzští maršálové|Mortier, Édouard Adolphe Casimir Joseph]]