Hi-hat: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Hi-hat činel přemístěna na stránku Hi-hat: žádost na NS |
→Historie: - překlep |
||
Řádek 5:
Hi-hat se vyvinul z páru činelů, které se upevňovaly na rám [[basový buben|basového bubnu]]. Dnešní podobu dostal už na konci [[1920-1929|dvacátých let 20. století]]. ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]].
Koncem [[1960-1969|šedesátých let]] se pro hi-hat ustálilo používání čtrnáctipalcových (14[[palec (jednotka)|"]]) činelů. Výjimečně se používaly 13" činely. Menší rozměry už příslušely dětským bicím soupravám. S příchodem [[hard rock]]u však začali někteří bubeníci (včetně [[John
Poslední dobou je trendem vyrábět hi-hat činely silnější než [[crash činel]]y, u kterých se naopak vyžaduje co nejmenší tloušťka. Další inovací se stala různá tloušťka činelů. V poslední době je horní hi-hat činel silnější než spodní. Ovšem i zde existují výjimky, například řada ''K Zildjian Steve Gadd Session'' má vrchní činel slabší. Údajně kvůli čistšímu a jasnějšímu zvuku. Některé typy hi-hat činelů mají dokonce otvory ve spodním činelu. Mezi tyto řady patří: [[Sabian]] ''X-cellerator'', Paiste ''Sound Edge'' nebo [[Meinl]] ''Soundwave''. Také se dají sehnat činely různých velikostí, kdy horní činel je o něco málo menší než spodní. Například jazzový bubeník [[Max Roach]] byl známý tím, že používal 15" dolní činel a 14" horní.
K dalším zajímavým experimentům patří elektronicky ovládaný hi-hat nebo ''Triple Hi-Hat'' firmy Sabian. U něho tvořily hi-hat tři činely — po sešlápnutí pedálu se spodní pohyboval nahoru a vrchní současně dolů, prostřední činel zůstával nehybný.
==Zvukové ukázky ==
| |||