Otevřít hlavní menu

Změny

m
dekret - přímý odkaz
 
==Historie==
Již v roce [[1624]] potvrdil [[Ferdinand II. Habsburský]] záměr vybudovat v [[Kutná Hora|Kutné hoře]] [[Jezuitská kolej|jezuitskou kolej]]. Místo pro kolej však bylo určeno až císařovým [[dekretDekret (listina)|dekretem]]em z [[18. duben|18. dubna]] [[1633]]. Poměrně netypicky nebyla kolej umístěna v centru města, ale za [[hradba]]mi v prostoru mezi [[Hrádek (Kutná Hora)|Hrádkem]] a [[Chrám svaté Barbory|Chrámem svaté Barbory]], nepochybně proto, že v centu města by nebylo možné bez nákladného vykupování [[měšťanský dům|měšťanských domů]] a jejich následných [[Demolice|demolic]] postavit kolej plánované velikosti.
[[Image:KUTNA HORA (js) 16.jpg|thumb|upright|left|tesara se sochařskou výzdobou před východním průčelím koleje]]
Tak jako v jiných městech využili jezuité i zde zpočátku ke své činnosti stavebně upravené měšťanské domy a stavbu vlastní koleje připravovali především získáváním nutných finančních prostředků. [[2. březen|2. března]] [[1667]] uzavřel [[rektor]] koleje P. Jan Molitius smlouvu s významným italským, v Praze působícím architektem [[Giovanni Domenico Orsi|Giovannim Domenico Orsim]]. Již [[1. říjen|1. října]] [[1666]] byla budoucí stavba vyměřena a [[8. květen|8. května]] byl slavnostně položen [[základní kámen]]. Stavba však pro nedostatek finančních prostředků postupovala velmi zvolna. Teprve [[1. listopad]]u [[1678]] se mohli jezuité nastěhovat do severního křídla. Stavba pokračovala dlouhým východním křídlem. [[2. říjen|2. října]] [[1721]] byl položen základní kámen jižní nárožní věře. Realizace plánovaného jižního křídla neproběhla.