Referendum o nezávislosti Černé Hory: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m popis obrazku
výrazné rozšíření, legislativní předpoklady
Řádek 2:
[[Image:Flag of Serbia and Montenegro.svg|thumb|200px|Vlajka [[Srbsko a Černá Hora|Srbska a Černé Hory]]]]
[[Image:SerbiaMontenegro-Montenegro2.png|thumb|Mapa společného státu s vyznačeným územím Černé Hory]]
'''Referendum o nezávislosti Černé Hory''' se uskutečnilo [[21. května]] [[2006]]. Cílem tohoto [[plebiscit|plebiscitu]] bylo rozhodnout, zda se republika [[Republika Černá Hora|]] vysoupit z federace [[Srbsko a Černá Hora]] osamostatnit a tím získat plnou [[nezávislost]] nadle [[Srbsko|Srbsku]]mezinárodního práva.
 
Voliči odpovídali na otázku:
Hlasování se zúčastnilo 86,3 % všech voličů, z nich se 55,5 % vyslovilo pro nezávislost Černé Hory, čímž byla o půl procenta překročena hranice stanovená [[Evropská unie|Evropskou unií]] (55 %).
:'''Želite li da Republika Crna Gora bude nezavisna država sa punim međunarodno-pravnim subjektivitetom''' <ref>1. [http://www.cdtmn.org/izbori/files/glasacki_listic_cir.pdf Oficiální hlasovacní listek] (srbsky, PDF)</ref>
:''Přejete si, aby byla Republika Černá Hora nezávislým státem s plnou mezinárodně-právní subjektivitou?''
 
Hlasování se zúčastnilo 86,3 &nbsp;% všechoprávněných voličů, z nich se 55,5 &nbsp;% vyslovilo pro nezávislost Černé Hory, čímž byla o půl procenta překročena hranice stanovená [[Evropská unie|Evropskou unií]] (55 &nbsp;%).
Výsledek plebiscitu znamená zánik [[federace]] [[Srbsko a Černá Hora]], která byla posledním pozůstatkem bývalé [[Jugoslávie]], ostatní státy získaly nezávislost již v letech [[1991]] a [[1992]]. Černohorský premiér [[Milo Đukanović]] stanovil za hlavní cíl nově vzniklého [[stát|státu]] vstup do Evropské unie.
 
Výsledek plebiscitu znamená konečný zánik [[federace]] [[Srbsko a Černá Hora]], která byla poslednímposledního pozůstatkempozůstatku bývalé [[Jugoslávie]], ostatní státy získaly nezávislost již v letech [[1991]] a [[1992]]. Černohorský premiér [[Milo Đukanović]] stanovil za hlavní cíl nově vzniklého [[stát|státu]]u vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
== Mezinárodní reakce ==
[[Chorvatsko|Chorvatský]] prezident [[Stipe Mesić]] po zveřejnění výsledků [[22. května]] telefraficky gratuloval Černé Hoře k volbě nezávislosti. Mesić byl první představitel jiného státu, který na výsledek oficálně reagoval. Vysoký představitel [[EU|Evropské unie]] pro zahraniční politiku [[Javier Solana]], blahopřál k „úspěšnému referendu“ a uvedl, že volební účast přes 86&nbsp;% „potvrzuje legitimitu tohoto procesu“. Evropská unie bude – podle jeho slov – „zcela respektovat“ konečné výsledky referenda.<ref>2. [http://www.rferl.org/featuresarticle/2006/05/07CAEEE7-AD73-487A-A75A-EAC293AD7EF5.html Rádio Svobodná Evropa: Černá Hora na dosah nezávislosti] (anglicky)</ref> [[Srbsko|Srbský]] prezident [[Boris Tadić]] přijal výsledek referenda ve prospěch nezávislosti, zatímco srbský premiér [[Vojislav Koštunica]] vyčkává do konce týdne na potvrzení druhého přepočtu hlasů.
 
== Legislativní předpoklady ==
Podmínky pro zánik unie jsou stanoveny článkem 60 Ústavní listiny Srbska a Černé Hory.
<pre>
Článek 60
 
Po uplynutí tříleté lhůty získávají členské státy právo podniknout kroky vedoucí
ke změně státního statusu nebo k vystoupení ze Státního společenství Srbsko a Černá Hora.
Rozhodnutí o vystoupení ze Státního společenství Srbsko a Černá Hora může být
učiněno pouze na základě referenda.
Zákon o referendu vytváří členský stát s ohledem na mezinárodně uznávané
demokratické standardy.
Pokud by Černá Hora vystoupila ze Státního společenství Srbsko a Černá Hora,
veškeré mezinárodní usnesení vztahující se na Svazovou republiku Jugoslávie, zejména
pak Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů číslo 1244, budou aplikovány
pouze na Srbsko jakožto nástupnický stát.
Členský stát, který využije tohoto práva, nezískává nárok na mezinárodní identitu
a všechny sporné otázky budou řešeny odděleně mezi nástupnickým státem a nově vzniklým
nezávislým státem.
Pokud některý stát změní svůj státní status nebo získá nezávislost na základě
referenda, všechny sporné otázky budou řešeny v následném vyjedávacím procesu,
tak jak to bylo v případě Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
</pre>
 
Tato ústavní listina vstoupila v platnost [[4. únor]]a [[2003]], takže ono tříleté období, po kterém je možno vyhlásit nezávislost vypršelo v [[únor 2006|únoru 2006]]. Vyhlášení nezávislosti musí být předcházeno referendum, příslušný zákon ústava umožňuje členskému státu vytvořit. Nachází se zde také ustanovení, které uvádí, že stát, který se osamostatnil, ztrácí nároky na politicnou a právní kontinuitu federace. Nový stát tedy musí žádat o přijetí do mezinárodních organizací, jako je například [[OSN]] a o mezinárodní uznání nezávislosti.
 
=== Přípravy referenda ===
V souladu s ústavou Republiky Černá Hora nelze změnit státní status bez referenda, přičemž zákon o tomto referendu musí parlamentu navrhnout prezident. Proto černohorský prezident [[Filip Vujanović]] tento akt předložil a Skupština jej jednohlasně přijala [[2. března]] [[2006]].
 
=== Kroky po referendu ===
Zákon o referendu zavazuje Skupštinu, která referendum vyhlásila, plně respektovat jehí výsledek. Oficiální výsledky musí vyhlášit do 15 dnů a do 60 dnů podle nich konat.
 
Změna černohorské ústavy, která spočívá ve změně státního statusu, vyžaduje rozpuštění stávající Skupštiny a předložení nové ústavy, což musí být učiněno do 90 dnů od konání referenda. Nová Skupština pak musí tuto novou ústavu ratifikovat dvoutřetinovou kvalifikovanou většinou.
 
Nově vzniklá [[Srbská republika]], která je nástupnickým státem federace, která si zachovává svůj status quo, prohlásila, že bude plně respektovat výsledek volby a nebude se vměšovat do procesu osamostanění Černé Hory.
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==