Zofia Nałkowska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: be-x-old:Зоф'я Налкоўская |
Rozšíření pahýlu |
||
Řádek 1:
{{Infobox Spisovatel
|jméno = Zofia Nałkowska
|obrázek = Nalkowskazofia.jpg
|velikost obrázku = 230px
|popis obrázku =
|rodné jméno = Zofia Nałkowska
|narození = [[10. listopadu]] [[1884]], [[Varšava]]
|úmrtí = [[17. prosince]] [[1954]], [[Varšava]]
|pseudonym =
|povolání =
|národnost = [[Poláci|polská]]
|etnikum =
|stát = Polsko
|vzdělání =
|alma mater =
|období =
|žánr = psychologická próza
|téma =
|hnutí =
|díla = ''[[Hranice (román)|Hranice]]'', ''[[Dům žen]]'', ''[[Medaliony]]''
}}
'''Zofia Nałkowska''' ([[10. listopad]] [[1884]], [[Varšava]] – [[17. prosinec]] [[1954]], [[Varšava]]) byla polská prozaička, dramatička, básnířka a žurnalistka. Psala psychologické romány. Z její poválečné tvorby je nejvýznamnější sbírka reportážních črt, v nichž zachytila osudy obětí během nacistické okupace.
Studovala [[historie|historii]], [[zeměpis]], [[ekonomie|ekonomii]] a [[jazykověda|jazykovědu]] na tajné „Létavé univerzitě“ (Uniwersytet Latający). Pracovala v ženských organizacích. Od roku 1933 byla členkou [[Polská literární akademie|Polské literární akademie]] (Polska Akademia Literatury). Dále byla pracovnicí [[Mezinárodní PEN klub|PEN klubu]], [[ZZLP]] (Związek Zawodowy Literatów Polskich) a společnosti péče o vězně „Patronat“. Byla spoluzakladatelkou a členkou [[literární skupina|literární skupiny]] „Předměstí“ (1933–1937). V roce 1936 dostala „Złoty Wawrzyn Polskiej Akademii Literatury“. V létech 1939–1944 působila v kulturním [[underground]]u. V letech 1945–1947 byla nestranickou poslankyní [[Zákonodárný sněm (1947-1952)|Zákonodárného sněmu]] (Sejm Ustawodawczy), pracovala v [[Hlavní komise německého zločinu v Polsku|Hlavní komisi německých zločinů v Polsku]] (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce), oddělení [[Lodž]], a byla [[redaktor|redaktorkou]] týdeníku ''"[[Kuźnica|Kuźnica]]"''.
Debutovala v roce 1898 na stránkách „Týdenního přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) jako básnířka. V roce 1906 zveřejnila román ''Ženy'' ''(Kobiety)''.
== Ceny a vyznamenání ==
* [[1929]] – Cena města [[Lodž|Lodže]]
* [[1936]] – Státní cena za román ''[[Hranice (román)|Hranice]]''
* [[1953]] – Státní cena 1. stupně za celoživotní činnost
== Životopis ==
Její celé jméno je Zofia Gorzechowska, [[primo voto|primo voto]] Rygier, rozená Nałkowska. Narodila se roku [[1884]] ve [[Varšava|Varšavě]]. Její otec [[Wacław Nałkowski]] byl známým geografem, její matka Anna (roz. Šafránková) pocházela z [[Morava|Moravy]]. Vystudovala penzionát a tajnou [[Létavá univerzita|''Létavou univerzitu'']] (Uniwerstytet Latający). Značnou část svých širokých znalostí však nabyla samostudiem.
Zofia Nałkowska byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem byl publicista a pedagog [[Leon Rygier]] (1875–1948). Vdala se za něj v roce 1904, přičemž oba, chtějíce si ulehčit případný rozvod v budoucnosti, přešli na [[kalvinismus]]. Manželství se rozpadlo kolem roku [[1909]], třebaže rozvod uskutečnili až v roce 1918. Jejím druhým mužem byl [[Jan Jur-Gorzechowski]], bojovník ve Válečné organizacii (Organizacja Bojowa Polskiej Partii Socjalistycznej – OB PPS), v době meziválečné plukovník WP – velitel četnictva (żandarmeria), později velitel Hraniční stráže (Straż Graniczna) a generál.
Bydlela v okolí [[Varšava|Varšavy]] ([[Wołomin]]), v [[Kielce|Kielcích]], [[Krakov|Krakově]] a nedaleko [[Vilnius|Vilnia]]. V meziválečné době pracovala pro polskou vládu, v Úřadu zahraniční propagandy (Biuro Propagandy Zagranicznej). Byla místopředsedkyní polského [[Mezinárodní PEN klub|PEN klubu]], pracovala v [[ZZLP]] (Związek Zawodowy Literatów Polskich), byla poslankyní [[Zákonodárný sněm (1947-1952)|Zákonodárného sněmu]] (Sejm Ustawodawczy).
Pracovala v [[Hlavní komise německého zločinu v Polsku|Hlavní komisi německých zločinů v Polsku]] (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce) – výsledkem této činnosti byly ''[[Medaliony]]'' – sbírka povídek dokumentujících období [[Druhá světová válka|Druhé světové války]].<br />
Spisovatelka zemřela [[17. prosince]] [[1954]] v šest hodin odpoledne na následek zalití mozku krví. Poslední chvíle života strávila v léčebně na ulici Emilie Plater.
[[File:Zofia Nałkowska tomb.jpg|thumb|250px|Hrob Zofie Nałkowské ve [[Varšava|Varšavě]]]]
Nałkowska debutovala v roce [[1898]] jako 14letá v „Týdenním přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) básní ''Pamatuji'' (Pamiętam). Své básně zveřejňovala ve varšavských časopisech, mj. v modernistickém časopise „Chimera“. Záhy však poezii opustila a začala se věnovat próze. Její prozaický debut spadá do roku [[1904]], kdy vychází román ''Ledová pole'' (Lodowe pola) (první z trilogie ''Ženy'' (Kobiety) vytištěný v „Prawdzie“. Od poloviny prvního desetiletí 20. století publikovala své romány – ''Ženy'' (Kobiety) , ''Kníže'' (Książe). Jejich tématika byla silně svázána s proudem [[Mladé Polsko]]. Později se ale spisovatelka začala čím dál více věnovat psychologické stránce člověka a lidským pocitům v různých životních situacích. Změna její tvorby nastala v období [[První světová válka|První světové války]].
Mimořádnou schopnost proniknout do lidské psychiky ukázala v ''Charakterech'' – cyklu črt, které vycházely mnoho let (1922–1948).
Spisovatelka byla oceněna mnoha vyznamenáními. Za své nejslavnější dílo meziválečné doby – román ''[[Hranice (román)|Hranice]]'' získala v roce [[1936]] Státní literární cenu. Opětovně jí byla cena udělena roku [[1953]]. Získala také „Złoty Wawrzyn“ Polské literární akademie.
== Zajímavosti ==
Rozhodnutím [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomické unie]] byl na její počest jeden z [[kráter|kráterů]] na [[Venuše|Venuši]] nazván [[Nałkowska (kráter na Venuši)|Nalkowska]]. V [[Lublin]]ě (ve čtvrti Wrotków) je jejím jménem nazváno sídliště (Osiedle Nałkowskich), ulice (ul. Nałkowskich) a v té samé čtvrti také název ulice podle jejího díla ''[[Medaliony]]'' (ul. Medalionów).
== Tvorba ==
=== Romány ===
* [[1906]] ''Kobiety'' (první část, ''Lodowe pola'', vyšla již v roce [[1904]])
* [[1907]] ''Książę'' (další díl knihy ''Kobiety'')
* [[1909]] ''Rówieśnice''
* [[1911]] ''Narcyza'', ''Noc podniebna'' (novela)
* [[1914]] ''Węże i róże''
* [[1920]] ''Hrabia Emil''
* [[1922]] ''Na torfowiskach'' – první, neúplná verze ''Domu nad łąkami''
* [[1923]] ''Romans Teresy Hennert''
* [[1925]] ''Dom nad łąkami'' (autobiografický román, popisující dům autorčina dětství ve Wołomině poblíž Varšavy)
* [[1927]] ''Choucas''
* [[1928]] ''Niedobra miłość''
* [[1935]] ''Granica'' (''[[Hranice (román)|Hranice]]'')
* [[1938]] ''Niecierpliwi''
* [[1948]] ''Węzły życia''
* [[1953]] ''Mój ojciec''
=== Dramata ===
* [[1930]] ''Dom kobiet''
* [[1931]] ''Dzień jego powrotu''
* [[1935]] ''Renata Słuczańska'' (na základě románu ''Niedobra miłość'')
=== Sbírky novel, povídek a črt ===
* [[1909]] ''Koteczka czyli białe tulipany''
* [[1914]] ''Lustra''
* [[1915]] ''Między zwierzętami''
* [[1917]] ''Tajemnice krwi''
* [[1922]] ''Charaktery''
* [[1925]] ''Małżeństwo''
* [[1927]] ''Księga o przyjaciołach'' (zároveň s [[Maria Jehanne Wielopolska|M. J. Wielopolskou]])
* [[1931]] ''Ściany świata''
* [[1946]] ''Medaliony''
* [[1948]] ''Charaktery dawne i ostatnie''
* [[1957]] ''Widzenie bliskie i dalekie''
=== Deníky ===
* ''"Dzienniki czasu wojny"'' – psáno v období Druhé světové války, vydáno roku 1970.
* Svazek 1 – psáno v letech 1899–1905, vydáno roku 1975
* Svazek 2 – psáno v letech 1909–1917, vydáno roku 1976
* Svazek 3 – psáno v letech 1918–1929, vydáno roku 1980
* Svazek 4 – psáno v letech 1930–1939, vydáno roku 1988
* Svazek 5 – psáno v letech 1940–1944
* Svazek 6 – psáno v letech 1945–1954, vydáno roku 2000
{{NK ČR|jn20000401842}}
== Reference ==
{{Portál Polsko}}
{{překlad|pl|Zofia Nałkowska|20859629}}
{{DEFAULTSORT:Nałkowska, Zofia}}
| |||