Wikipedie

Wikipedista:Birnak/pískoviště2: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m meziuložení
m meziuložení
Řádek 1:
{{Šablona:Infobox - kosmické těleso
|název=TERRIERSWIRE
|foto=TERRIERS 2Wire.jpg
|popis=3D model družice TERRIERS
|jiné_názvy=Wide Field Infrared Explorer{{br}}Explorer 7675
|cospar=1999-026A011A
|katalog=2573525646
|start=[[185. květnabřezna]] [[1999]]
|kosmodrom=[[Vandenberg Air Force Base|Vandenberg AFB]]
|raketa=[[Pegasus (raketa)|Pegasus XL]]
|nosný_systém=
|druh_oběžné_dráhy=
|stav=aktivní, alternativní mise
|stav=neaktivní
|zánik_tělesa=
|přistání=
|trvání_mise=~1{{Věk denv letech a dnech|1999|03|05}}
|konec_mise=květen 1999
|provozovatel=[[Boston UniversityNASA]]
|výrobce=[[Goddardovo kosmické středisko|GSFC]]{{br}}Space Dynamics Laboratories
|výrobce=[[Boston University]]/[[AeroAstro]]
|kategorie=infračervený teleskop
|program=[[Program Explorer]]
|hmotnost=vzletová 132250 kg
|url=[http://www.buipac.caltech.edu/satellitewire/ Domovská stránka]
}}
'''WIRE''', celým jménem '''''Wide Field Infrared Explorer''''', je vesmírný teleskop provozovaný [[USA|americkou]] agenturou [[NASA]]. Původně měl mít za úkol celooblohové sledování v [[Infračervené záření|infračervené]] části [[Elektromagnetické spektrum|spektra]], ale krátce po startu došlo k selhání a předčasnému odhození krytu tubusu, v důsledku čehož došlo k přehřátí a ztrátě chladiva. Bez možnosti chlazení byl teleskop nepoužitelný pro infračervené snímání a jedinou činností, kterou může vykonávat, je dlouhodobé sledování jasných hvězd pomocí svého sledovače hvězd. Na oběžnou dráhu byl vynesen [[5. března]] [[1999]] pomocí rakety [[Pegasus (raketa)|Pegasus]] z [[Kalifornie|kalifornské]] [[Vandenberg Air Force Base|základny Vandenberg]].
'''TERRIERS''', celým názvem '''''Tomographic Experiment using Radiative Recombinative Ionospheric Euv and Radio Sources''''' byla americká studentská družice provozovaná [[Boston University|Bostonskou universitou]]. Hlavním cílem mise bylo demonstrovat možnosti sledovaní termosféry a ionosféry pomocí emisí fotonů v oblasti extrémního [[Ultrafialové záření|ultrafialového záření]] a [[Tomografie|tomografických]] technik. Družice byla vynesena [[18. května]] [[1999]] raketou [[Pegasus (raketa)|Pegasus XL]]. Po dosažení oběžné dráhy však selhal systém orientace a družice nebyla schopna nasměrovat svůj jediný sluneční panel na slunce. Po několika neúspěšných pokusech o zorientování byly palubní baterie vybity a spojení bylo přerušeno.
 
== Popis ==
[[Soubor:TERRIERS 1.jpg|thumb|left|Družice TERRIERS s popisky přístrojů.]]
TERRIERS byla rotací stabilizovaná družice určena ke studiu ionosféry. Byla vybavena jedním [[Solární panel|panelem slunečních baterií]] dodávajícím průměrně 31 [[watt]]ů elektrické energie a dobíjejícím [[Nikl-kadmiový akumulátor|NiCd akumulátorovou baterii]] s kapacitou 4,8 [[Ampérhodina|Ah]]. Telekomunikační systém pracoval v pásmu S (rychlost přenosu na družici 4 [[Bit za sekundu|kbit/s]], z družice 32 kbit/s). Na palubě jsou následující vědecké přístroje:
 
Teleskop postavilo a provozovalo Goddardovo kosmické středisko a na vývoji užitečného zatížení se podílely [[Utah State University]] a [[Lockheed Martin|Lockheed Martin Missiles & Space Advanced Technology Center]].
* 4 [[spektrometr]]y pro měření nad noční stranou Země v extrémní ultrafialové oblasti 80-140 [[Metr#Nanometr|nm]] '''N-TESS''' (''Night Tomographic EUV Slit Spectrograph'') se spektrálním rozlišením 1 nm a prostorovým 0,5° (štěrbina 0,5×40 mm)
* 1 spektrometr pro měření nad denní stranou Země v extrémní ultrafialové oblasti 80-140 nm '''D-TESS''' (''Day Tomographic EUV Slit Spectrograph'') se spektrálním rozlišením 1 nm a prostorovým 0,5° (štěrbina 0,1×10 mm)
* monitor slunečního extrémního ultrafialového záření 7-40 nm '''GISSMO''' (''Gas Ionization Solar Spectral Monitor'')
* 2 [[fotometr]]y pro registraci záření o vlnové délce 630 nm se zorným polem 0,4°×0,4°
* [[radiomaják]] pro výzkum šíření rádiového signálu ionosférou
* experimentální [[akcelerometr|mikroakcelerometr]] (středoškolský experiment)
 
WIRE je tříose stabilizovaná družice válcového tvaru, vybavena jedním párem výklopných [[solární panel|solárních panelů]], dodávajících průměrně 158 [[Watt|wattů]] elektrické energie a dobíjejících [[Nikl-kadmiový akumulátor|NiCd akumulátorovou baterii]] s kapacitou 9 [[Ampérhodina|ampérhodin]]. Palubní počítač je vybaven procesorem 80386/80387 a velkokapacitní [[Polovodičová paměť|polovodičovou pamětí]] 30 [[Byte|MByte]]. Telekomunikační systém pracuje v pásmu S (2 GHz, rychlost přenosu na družici 2 [[bit za sekundu|kbit/s]], z družice 2,25 Mbit/s). Orientační a stabilizační systém zajišťující zaměření s přesností ±1' a stabilitou ±6" využívá pro měření tříosý gyroskopický systém, sledovače hvězd, digitální čidlo Slunce, 6 širokoúhlých detekektorů Slunce, širokoúhlý detektor Země a tříosý [[magnetometr]], jako výkonné prvky slouží 4 silové setrvačníky a 3 magnetické elementy.
Stabilizační systém využívá magnetických cívek ke změně osy rotace. Jako polohová čidla slouží detektory Slunce a magnetometry.
 
Nese '''Cassegrainův dalekohled''' o průměru primárního zrcadla 300 mm s [[Dichroický filtr|dichroickým filtrem]] a dvoustupňový [[kryostat]] s pevným [[vodík]]em, který chladí optiku na teplotu 12 [[Kelvin|K]] (-261 [[°C]]) a dva detekční prvky typu '''BIB''' (''Blocked Impurity Band'') se 128×128 prvky na 7 K (-266 °C). Měření se provádí ve dvou spektrálních pásmech (12 µm, citlivost 0,1-0,3 [[Jansky|mJy]], prostorové rozlišení 15"; 25 µm, 0,3-1,0 [[Jansky|mJy]], 22").
Pozemní stanice a řídicí středisko se nacházelo v areálu Boston University.
 
== Mise ==
Předpokládaná aktivní životnost byla 1 rok. Družice se pohybuje po slunečně [[synchronní dráha|synchronní dráze]] s průletem rovníkem v 08:40 místního času.
Start se konal 5. března 1999 ve 02:56 UTC na základně Vandenberg. K vynesení byla použita nosná raketa Pegasus XL, která je odpalována z letícího mateřského letadla [[Lockheed L-1011|Lockheed L-1011 Tristar]]. Vše proběhlo hladce a o pár minut později se oddělil poslední stupeň rakety a teleskop byl umístěn na polární oběžné dráze s výškou apogea 388 kilometrů na zemí. První kontakt s družicí uskutečnila v 03:26 UTC [[Antarktida|antarktická]] stanice [[Polární stanice McMurdo|McMurdo]]. Při dalším kontaktu s pozemní stanicí ''Poker Flats'' v [[Arkansas|Arkansasu]] bylo zjištěno, že vinou chybného integrovaného obvodu byl předčasně odhozen kryt teleskopu a ten tak byl vystaven světlu odraženému zemí. Problémem bylo, že chladicí [[Kryogenika|kryogenický]] systém nebyl dimenzován na odvádění takového množství [[Teplo|tepla]], jaké bylo produkováno dopadem byť odraženého slunečního světla.
 
Za normálních okolností měly palubní přístroje zajistit, aby se teleskop vyhýbal přímému oslnění sluncem i odrazem světla od Země. Když však došlo k odhození krytu, teleskop ještě nebyl plně oživen a z bezpečnostních důvodů byl záměrně natočen směrem k Zemi. Náhlý nárůst teploty uvnitř kryostatu způsobil sublimaci pevného vodíků, který sloužil jako chladicí medium. Další problém nastal, když tlak uvnitř kryostatu překročil mez a automatický vypouštěcí ventil začal plynný vodík vypouštět do prostoru. Proud vodíku zafungoval jako malá tryska a teleskop tak začal rotovat rychlostí až 60 ot/min. Palubní stabilizační systém nebyl schopen rotaci zastavit, neboť jeho silové setrvačníky nedokázaly vyvinout dostatečný moment k vykompenzování kroutícího momentu, vyvolaného reakční silou proudu vypouštěného vodíku. Kontrola nad teleskopem byla obnovena až po vyčerpání zásob vodíku. Pro funkci infračerveného teleskopu však byla zásoba kryogenického vodíku klíčová a teleskop tak nebyl schopen zahájit pozorování.
 
Bez možnosti pozorování infračerveného záření byl teleskop neschopen vykonávat svou primární misi. Kromě kryostatu byly ostatní systém plně funkční a tak bylo rozhodnuto o zapojení teleskopu do projektu [[Hvězdná seismologie|hvězdné seismologie]]. Cílem hvězdné seismologie je studium vnitřní struktury hvězdných těles a WIRE se na programu podílí sledováním oscilací blízkých hvězd pomocí svého sledovače hvězd. Hlavní úkol mise však zůstal nenaplněn a úlohu teleskopu WIRE převzal až roku 2009 nový teleskop [[Wide-field Infrared Survey Explorer|WISE]].
 
<!-- == Poznámky ==
{{Space 40|článek=[http://www.lib.cas.cz/space.40/1999/I035AI011A.HTM - 1999-026A011A- TERRIERSWIRE]|verze=2009-042010-03-08 19:4250:2201 UT|autor=Antonín Vítek |autoři=}}
 
== Externí odkazy ==
{{commonscat|TERRIERSWIRE}}
{{Portál Kosmonautika}}
* {{en}} [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1999-026A011A NSSDC-Master Catalog: 1999-026A011A]
 
{{Program Explorer}}
Řádek 54 ⟶ 52:
[[Kategorie:Program Explorer]]
 
[[en:FarWide UltravioletField SpectroscopicInfrared Explorer]]
-->
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Birnak/pískoviště2“