Verze z 11. 4. 2010, 22:08 editovat Taavetti (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 354 editací kosmetika, pevné mezery, linky, drobné úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 4. 2010, 23:33 editovat zrušit editaci Moni Brejl (diskuse \| příspěvky) 48 editací doplnila jsem ještě nějaké informace Přejít na další porovnání →
Řádek 20: == Životopis == Matija Murko, syn nevýznamného farmáře ze severo-východního Slovinska navštěvoval základní školu v [[Drstnik]]u a v [[Ptuj]]i, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v [[Maribor]]u. Poté odešel do [[Vídeň\|Vídně]], kde studoval [[germanistika\|germanistiku]] a [[slavistika\|slavistiku]]. Po [[doktorát]]u z germanistiky odjel v roce 1887 do [[Moskva\|Moskvy]] studijně se zdokonalovat.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Slodnjak \| jméno = A. \| příjmení2 = Bray \| jméno2 = R. G. A \| titul = Matija Murko, 1861-1952 \| periodikum = The Slavonic and East European Review \| datum vydání = 1952-12 \| datum přístupu = 2010-04-11 \| ročník = 31 \| číslo = 76 \| strany = 245-247 \| url = http://www.jstor.org/pss/4204417?cookieSet=1 \| jazyk = anglicky}}</ref> Po návratu z Moskvy do Vídně se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v rámci [[Vídeňská univerzita\|vídeňské univerzity]]. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v [[Štýrský Hradec\|Grazu]], kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v [[Lipsko\|Lipsku]]. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech [[1920]]–[[1931]] na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova\|Karlovy univerzity]] v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů [[Slovanský ústav\|Slovanského ústavu]], který se utvářel v rozmezí let [[1932]]–[[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života Jako skutečně jedinečný žák Miklosiče začal v letech [[1880]] rozširovat okruh vyučovacích metod svého učitele. Právě zde mu nepochybně pomohlo jeho studium germanistiky. Jeho první práce byla z oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k tomu, aby se plně oddal studiu Slavistiky. Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče byla tím zlomovým okamžikem, při kterém se definitivně rozloučil se studiem germanistiky, nikoliv však s jejími metodami a kritérii. Poté spolupracoval s Miklosičem na jeho učebních publikacích. Po odchodu jeho učitele do důchodu, byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S Jagičovou pomocí získal v roce [[1887]] cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní tak i po stránce lidské. Seznámil se s Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru. Po návratu z Moskvy do Vídně se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v rámci [[Vídeňská univerzita\|vídeňské univerzity]]. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v [[Štýrský Hradec\|Grazu]], kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v [[Lipsko\|Lipsku]]. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech [[1920]]–[[1931]] na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova\|Karlovy univerzity]] v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů [[Slovanský ústav\|Slovanského ústavu]], který se utvářel v rozmezí let [[1932]]–[[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života. Matija Murko pracoval s plným vědomím svých velkých fyzických sil, bystré mysli, čilého temperametu a zdravých ambic po déle než půl století v těch nejvýznamějších centrech Slovanských studií ve střední evropě. Jeho dílo je odkazem jeho dalekosáhlého a neutuchajícího ducha. Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v [[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, [[Lubor Niederle]]. Murko jako všestranná osobnost přispěl do celé řady vědních oborů ([[lingvistika]], [[literární věda]], [[etnologie]], [[folkloristika]]) a byl také organizátorem vědecké práce a [[pedagog]]em.<ref name="AVCR">{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Havlíková \| jméno = Lubomíra \| titul = Mezinárodní sympozium Matija Murko Osobnost a dílo \| periodikum = Akademický bulletin \| datum vydání = 2002-05 \| datum přístupu = 2010-04-11 \| ročník = 2002 \| číslo = 5 \| url = http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2002/5/obsah/mezinarodni-sympozium-matija-murko-osobnost-a-dilo.html}}</ref> Řádek 55 ⟶ 60: {{Překlad\|sl\|Matija Murko\|2191481}} <references /> http://www.jstor.org/pss/4204417 === Literatura === * {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Doležán \| jméno = Libor \| titul = Matija Murko a jeho výzkumy lidových písní jižních Slovanů \| url = http://is.muni.cz/th/~~53033~~53033http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Matija_Murko&action=submit/ff_m/Diplomka-text.pdf \| datum vydání = 2007 \| datum přístupu = 2010-04-11 \| vydavatel = Masarykova univerzita \| místo = Brno \| poznámka = Diplomová práce}} {{DEFAULTSORT:Murko, Matija}}

Matija Murko: Porovnání verzí