Severin Joklík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Slovan s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Slované; kosmetické úpravy
m typo
Řádek 1:
[[Soubor:Joklik severin.jpg|thumb|Severin Joklík]]
MUDr. '''Severin Joklík''', (25. srpna 1857 [[Troubelice]] – 18. únor 1915 [[Kyjov]])
[[lékař]], kyjovský radní, druhý kyjovský starosta, moravský [[vlastenec]], náčelník Sokola a čestný člověk{{chybí zdroj}}.
 
== Životopis ==
Řádek 11:
od roku [[1884]]: dva roky po promoci pracoval v [[Kyjov]]ě jako praktický lékař
 
1888: Do Kyjova přicházípřišel [[Karel Kozánek]]. Společně smířísmířili radikální Mladočechy a konzervativní Staročechy. Sjednocený postup měl úspěch a časem obsazujíobsadili místa na městské radnici, doposuddo té doby byla radnice v rukou německé opozice.
 
1896: radní města, starostou byl jmenován Josef Galusek.
 
1898: bylo otevřeno gymnázium, ředitel [[Josef Klvaňa]]
 
1903: stává se stal starostou města
 
1905: zakládázaložil týdeník Stráž na Slovácku.Během svého starostování nechávánechal postavit tři školy.
 
== Malé Srbsko ==
V roce 1887 se přestěhoval z Kroměříže do Kyjova [[Karel Kozánek]], kde se zapojil do skupiny kolem Čtenářského spolku, založeného v Kyjově roku [[1864]], a působil v něm po boku svého spolužáka ze [[Slovanské gymnázium v Olomouci|Slovanského gymnázia v Olomouci]], kterým byl významný moravský vlastenec MUDr. Severin Joklík, jenž působil v Kyjově na pozici městského radního. Tuto dvojici českých vlastenců a národních buditelů doplňoval Dr. Josef Galusek na postu starosty města. Vzkřísili skomírající činnost spolku [[Sokol (spolek)|Sokol]], který byl založen v Kyjově roku [[1871]]. Všechny tři osobnosti byly velmi silně národně založeny a městu se přezdívalo "Malé [[Srbsko]]". Dr. Joklík v aféře s ruskými letáky v roce [[1914]] patřil mezi jedny z perzekuovanýchperzekvovaných, roku 1915 zemřel po dlouhém psychickém vypětí, když si ve své ordinaci vrazil [[skalpel]] do [[srdce]]. Jeho pohřbu se 25. 3. 1915 zúčastnilo nevídané množství lidí z celého Slovácka.<ref>Budínský, Jaroslav: Morava za války, kap. Persekuce moravského lidu, Moravský legionář v Brně, 1936, s.75</ref>
 
== Proces s letáky ==
Během první světové války docházelo k řadě perzekucí na Moravě. jednaloJednalo se třeba jen o držení [[Slované|slovanskslovanské]]é [[trikolóra|trikolóry]] či o [[leták]]uy rozšiřovanýchrozšiřované z [[Rusko|Ruska]]. Zpravidla byl za tak silně [[Habsburská monarchie|protirakouský]] přestupek udělován i [[trest smrti]]. Často se jednalo jen o výstražný trest, aby se nastartoval z psychický teror působící nejen na vězněné, ale i na jejich případné spolupracovníky nna svobodě. [[Kyjov]]ský proces s letáky započal v kanceláři inž. Mikeše, jenž byl tehdy úředníkem stavebního oddělení okresního hejtmanství v Uh.Uherském Hradišti a řídil v Kyjově stavbu tzv. obecních "baráků". Vyslíděny byly u něj dva opisy ruských manifestů a učiněno udání. Při vyšetřování se našly také letáky u stavebního asistenta Posoldy, jenž je opsal od stavebního tesaře Krejčího. Při výslechu se Krejčí přiznal, že je opsal od učitele Vagnera z gymnaziagymnázia, který je dostal od soukromého úředníka Malíška a tomu je předal jiný soukromý úředník Stokláska. Stokláska se přiznal, že je měl od městského lékaře dra Kellera a ten konečně od městského důchodního Kuči. Inženýr Mikeš se ve vazbě oběsil, ještě před vynesením rozsudku. Rozsudek byl zmírněn z trestu smrti pro všechny na rozsudky těžkého žaláře od 10 do 20 let. Městské zastupitelstvo bylo rozpuštěno a dosazen vládní komisař, což byla ukázka moci monarchie. Kyjovské gymnasiumgymnázium zavřeno, profesoři posláni na vojnu či přesazeni, studenti rozehnáni. Severin Joklík nyní již bývalý starosta nad nímž se stahovala mračna, spáchal sebevraždu. Učitel Vagner byl suspendován a strávil svůj dlouholetý žalář v [[Arad (rumunské město)|Aradu]] a jeho rodina nezaopatřená skončila na ulici.
 
== Reference ==