Podvozek Krauss-Helmholtz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Princip: upravy |
→Nájezd do oblouku: úpravy |
||
Řádek 21:
Při nájezdu do oblouku předpokládejme, že první spřažené dvojkolí (5) ještě nedoléhá na vnější kolejnici (1o) kolem (5o) a na vnější kolejnici (1o) jako první dolehne běžné dvojkolí (7) kolem (7o). Opření vnějšího kola (7o) okolku běžného dvojkolí o vnější kolejnici (1o) vyvolá sílu, která vychýlí běhoun ve směru křivosti oblouku. Vychýlení osy (rámu) běhounu (3) vzhledem k rámu lokomotivy (2) vyvolá odpovídající sílu na pružinách (11) (F<sub>3</sub>) a (12) (F<sub>4</sub>) ve směru, kterým dojde k vychýlení. Velikost sil odpovádá poměru deformace pružiny a koeficientu pružiny a přenese se na rám lokomotivy. Důležité v tomto okamžiku je to, že se okolek vnějšího kola spřaženého dvojkolí (5o) doposud nedotýká vnější kolejnice oblouku (1o), tedy mezi hranou kolejnice a okolkem je vůle. V tomto okamžiku se mechanicky ještě nejedná o páku s pevným bodem otáčení, protože bod otáčení rámu běhounu (3) bude proměnný v závislosti na působících silách F<sub>1</sub> - F<sub>4</sub>. Volnost soustavy daná vzdáleností mezi okolkem prvního spřaženého dvojkolí (5) a hranou vnější kolejnice (1) dovolí, aby přes geometrický střed otáčení (nachází se poblíž pivotu (10) v ose) rámu běhounu (3) došlo k vyvození síly, která působí na první spřažené dvojkolí (5) tak, že toto dvojkolí bude mít snahu se přesunout k vnější kolejnici (1o) oblouku. principielně se jedná o práci na dvojramenné práce.
Aby došlo k posuvu spřaženého dvojkolí k vnější kolejnici, musí být síla v bodě (8) (vyvolaná pákou) větší než síla F<sub>1</sub> (zde vystupující jako tření mezi nákolkem spřaženého dvojkolí (5) a hlavou kolejnice (1) ve směru možného posunutí).
=== Průjezd obloukem ===
|