Matija Murko: Porovnání verzí

Přidáno 1 509 bajtů ,  před 10 lety
kosmetika, pevné mezery, linky, drobné úpravy
(Vložila jsem odkazy stránek, odkud jsem čerpala.)
(kosmetika, pevné mezery, linky, drobné úpravy)
{{ověřit}}
 
{{Infobox Spisovatel
|obrázek = Murko.jpg
 
== Životopis ==
Matija Murko navštěvoval základní školu v &nbsp;[[Drstnik]]u a v &nbsp;[[Ptuj]]i, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v &nbsp;[[Maribor]]u. Poté odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval [[germanistika|germanistiku]] a [[slavistika|slavistiku]]. Po [[doktorát]]u z &nbsp;germanistiky seodjel jelv&nbsp;roce studijně zdokonalovat1887 do [[Moskva|Moskvy]]. Kdyžstudijně se navrátilzdokonalovat.<ref>{{Citace zelektronického periodika | příjmení = Slodnjak | jméno = A. | příjmení2 = Bray | jméno2 = R. G. A | titul = Matija Murko, 1861-1952 | periodikum = The Slavonic and East European Review | datum vydání = 1952-12 | datum přístupu = 2010-04-11 | ročník = 31 | číslo = 76 | strany = 245-247 | url = http://www.jstor.org/pss/4204417?cookieSet=1 | jazyk = anglicky}}</ref> Po návratu z&nbsp;Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v &nbsp;rámci [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzity]]. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v &nbsp;[[Štýrský Hradec|Grazu]], kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v &nbsp;[[Lipsko|Lipsku]]. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v &nbsp;letech [[1920]]–[[1931]] na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] v &nbsp;Praze. Murko byl mimo jiné jedním z &nbsp;prvních zakladatelů [[Slovanský ústav|Slovanského ústavu]], který se utvářel v &nbsp;rozmezí let [[1932]]–[[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života
 
Matija Murko patřil k &nbsp;poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v &nbsp;[[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, [[Lubor Niederle]]. Murko byljako výraznouvšestranná aosobnost všestrannoupřispěl vědeckoudo osobností a svým dílem se zapsal docelé řady vědních oborů, ať již to byla ([[lingvistika]], či [[literární věda nebo]], [[etnologie]] a, [[folkloristika]].) Byla byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím[[pedagog]]em.<ref pedagogemname="AVCR">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Havlíková | jméno = Lubomíra | titul = Mezinárodní sympozium Matija Murko Osobnost a dílo | periodikum = Akademický bulletin | datum vydání = 2002-05 | datum přístupu = 2010-04-11 | ročník = 2002 | číslo = 5 | url = http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2002/5/obsah/mezinarodni-sympozium-matija-murko-osobnost-a-dilo.html}}</ref>
 
== Vědecké práce ==
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo ''{{cizojazyčně|sl|Spomeniki}}'' [[1951]], vyšlo rok po jeho úmrtí u &nbsp;Slovinské matice v &nbsp;Lublani. Toto dílo bylo poté přeloženo do [[slovinština|slovinštiny]]. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.
 
Byl redaktorem časoposu [[Slavia]]. V &nbsp;prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o &nbsp;pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s &nbsp;O. Hujerem, vydávali ho v &nbsp;letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
 
== Bibliografie ==
* ''{{cizojazyčně|sl|Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v &nbsp;Beču}}'' (1883)
* ''{{cizojazyčně|sl|Enklitike v &nbsp;slovenščini. Napisal}}'' (1891–1892)
* ''{{cizojazyčně|sl|Narodopisna razstava češkoslovanska v &nbsp;Pragi l. 1895}}'' ([[1896]])
* ''{{cizojazyčně|sl|Dr. Vatroslav Oblak. S &nbsp;podobo.}}'' (1899)
* ''{{cizojazyčně|de|Die slawische Liturgie an der Adria}}'' (1905)
* ''{{cizojazyčně|de|Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen}}'' (1908)
* Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
* ''{{cizojazyčně|sl|Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi}}'' (1910)
* Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 ([[1951]])
* ''{{cizojazyčně|sh|Nauka o &nbsp;jeziku i &nbsp;književnosti Hrvata i &nbsp;Srba}}'' (1911)
* Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 ([[1896]])
* ''{{cizojazyčně|de|Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea.}}'' (1913)
* Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá ([[1937]])
* ''{{cizojazyčně|de|Das serbische Geistesleben}}'' (1916)
* Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami ([[1929]])
* ''{{cizojazyčně|de|Die slawische Philologie in Deutschlan}}'' (1917)
* Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
* ''Dobrozdáni o &nbsp;návrhu Rukověti slovanske filologie'' (1925)
* ''{{cizojazyčně|de|Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven}}'' (1927)
* Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
* ''{{cizojazyčně|fr|La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle}}'' (1929)
* Das serbische Geistesleben (1916)
* ''{{cizojazyčně|sl|Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z &nbsp;melodijami}}'' ([[1929]])
* Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
* ''Rozpravy z &nbsp;oboru slovanské filologie''. Uspořádal JiřáJiří Horá ([[1937]])
* Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
* ''{{cizojazyčně|sl|Spomeni mojega Životaživota}}'' (1939)
* La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
* ''{{cizojazyčně|sl|Spomini}}'' ([[1951]])
* Spomeni mojega Života (1939)
* ''{{cizojazyčně|sh|Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u &nbsp;godinama 1930–1932}}'' ([[1951]])
* Spomini ([[1951]])
 
<!-- == Odkazy == -->
{{Portál Slovinsko}}
<!-- === Reference ===
* http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2002/5/obsah/mezinarodni-sympozium-matija-murko-osobnost-a-dilo.html
{{Překlad|sl|Matija Murko|2191481}}
* http://www.jstor.org/pss/4204417
<references /> -->
* http://sl.wikipedia.org/wiki/Matija_Murko
 
<!-- === Reference ===
=== Literatura ===
<references /> -->
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Doležán | jméno = Libor | titul = Matija Murko a jeho výzkumy lidových písní jižních Slovanů | url = http://is.muni.cz/th/53033/ff_m/Diplomka-text.pdf | datum vydání = 2007 | datum přístupu = 2010-04-11 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | poznámka = Diplomová práce}}
 
{{DEFAULTSORT:Murko, Matija}}