Verze z 7. 2. 2010, 23:25 editovat Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací m malá oprava ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 4. 2010, 17:37 editovat zrušit editaci Bosquete (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 911 editací m →‎Tzv. polo-salické právo resp. agnatická primogenitura Přejít na další porovnání →
Řádek 17: V minulosti bylo polo-salické právo určující pro následnictví v zemích jako [[Rakousko]] (později [[Rakousko-Uhersko]]), [[Bavorské království\|Bavorsko]], [[Hannoverské království\|Hannoversko]], [[Württemberské království\|Württembersko]], [[Ruské impérium\|Rusko]], [[Saské království\|Sasko]], [[Toskánsko]], a [[Království obojí Sicílie]]. Jestliže však měla nastoupit na trůn žena, nemusela nutně být nejstarší dědičkou rodu podle primogenitury, ale nejbližší pokrevní příbuznou posledního mužského panovníka z dynastie. Příklady jsou [[Marie Terezie]] (její právo na trůn bylo potvrzeno [[Pragmatická sankce\|pragmatickou sankcí]] a jejím vítězstvím ve [[Války o rakouské dědictví\|Válkách o rakouské dědictví]]) nebo ruská [[Marie Vladimirovna\|velkokněžna Marie Vladimirovna]]. Dánský král [[Kristián IX.]] při cestě na trůn také využil agnatické primogenitury, jelikož jeho žena [[~~Louisa~~Luisa ~~Hessenská~~Hesensko-Kasselská\|Luisa Hesenská]] byla v pořadí na trůn blíže než on, ale nemohla na trůn usednout. == Související články ==

Salické právo: Porovnání verzí