Incká říše: Porovnání verzí

Pizarro potom vytáhl na Cuzco. Při cestě do Cuzca potka Pizzaro družinu Manco Inky, jednoho z mála přeživších z Huáscarovy větve. Manco se chtěl připojit k Pizzarovi, který porazil Huáscarova soka Atahualpu. Pizzaro měl, pokud šlo o moc a sílu, dobrou intuici. Proto se pokusil předejít možnému odporu proti španělské nadvládě tím, že naoko udělil Mancovi naprostou suverenitu. Byl si však dobře vědom toho, že na porobení a vládnutí tak rozsáhlé říši měl málo vojáků a proto tlačil na Manca, aby sestavoval armádu. Manco velice rád Pizzarovi vyhověl, jednak i proto, že se chtěl pomstít generálu Quisquisovi, jenž dal vyvraždit téměř celou jeho rodinu. Poté se Pizzarův společník Hernando de Soto vydal s armádou 50 španělských jezdců a 10 000 inckými bojovníky vydal na tažení proti generálu Quisquisovi. Společnými silami donutili generála k ústupu a cesta do Cuzca byla volná. Ačkoliv v následujících letech vypuklo ještě několik povstání a nezávislý incký státeček ve [[Vilcabamba|Vilcabambě]] si podržel nezávislost až do roku [[1572]], věk Inků skončil.