Matija Murko: Porovnání verzí

Přidáno 875 bajtů ,  před 10 lety
kosmetika, infobox, portál, kategorie, linky
m (robot přidal: en:Matija Murko, fr:Matija Murko, sl:Matija Murko; kosmetické úpravy)
(kosmetika, infobox, portál, kategorie, linky)
{{ověřit}}
Matija Murko známý také jako Mathias Murko ([[10. února]] [[1861]], Drstelja – 11.února [[1952]], [[Praha]], Československo, dnešní [[Česká republika]]) byl slovinský literární [[historik]], [[etnolog]], [[slavista]] a [[redaktor]].
 
{{Infobox Spisovatel
[[Soubor:Murko.jpg|thumb|Matija Murko]]
|obrázek = Murko.jpg
|velikost obrázku = 175px
|narození = [[10. únor]] [[1861]]
|úmrtí = [[11. únor]] [[1952]]
|národnost = [[Slovinci|slovinská]]
|období =
|žánr =
|téma =
|hnutí =
|díla =
|ocenění =
|commons =
|wikisource =
|wikicitáty =
|gutenberg =
|nk = jk01082491
}}
'''Matija Murko''' známý také jako '''Mathias Murko''' ([[10. únoraúnor]]a [[1861]], Drstelja – [[11.února únor]]a [[1952]], [[Praha]], Československo, dnešní [[Česká republika]]) byl slovinský literární [[historik]], [[etnolog]], [[slavista]] a [[redaktor]].
 
== Životopis ==
[[Matija Murko]] navštěvoval základní školu v Drstniku[[Drstnik]]u a v Ptuji[[Ptuj]]i, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru[[Maribor]]u. Poté odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval [[germanistika|germanistiku]] a [[slavistika|slavistiku]]. Po doktorátu[[doktorát]]u z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do [[Moskva|Moskvy]]. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na FilozifickéFilozofické fakultě v rámci [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzity]]. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v [[Štýrský Hradec|Grazu]], kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v Leipzigu[[Lipsko|Lipsku]]. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech [[1920]] - [[1931]] na Filozofické fakultě na[[Univerzita KarlověKarlova|Karlovy univerzitěuniverzity]] v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů [[Slovanský ústav|Slovanského ústavu]], který se utvářel v rozmezí let [[1932]] [[1941]] a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života
 
 
Matija Murko patřil k poslední generaci "renesančních" slavistů, jakým byl např. v [[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu [[Lubor Niederle]]. M. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla [[lingvistika]] či literární věda nebo [[etnologie]] a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.
 
Matija Murko patřil k poslední generaci "renesančních"„renesančních“ slavistů, jakým byl např. v [[19. století]] [[Pavel Josef Šafařík]] nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, [[Lubor Niederle]]. M. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla [[lingvistika]] či literární věda nebo [[etnologie]] a [[folkloristika]]. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.
 
== Vědecké práce ==
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo ''{{cizojazyčně|sl|Spomeniki}}'' [[1951]], vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. TtoToto dílo bylo poté přeloženo do [[slovinština|slovinštiny]]. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.
 
Byl redaktorem časoposu [[Slavia]]. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922-1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
 
Byl redaktorem časoposu [[Slavia]]. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922-19391922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
 
== Bibliografie ==
* Miklošič in Hrvati : poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
* Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
* Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
* Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
* Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
* Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
* Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 ([[1951]])
* Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 ([[1896]])
* Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá ([[1937]])
* Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami ([[1929]])
* Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
* Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
* Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
* Das serbische Geistesleben (1916)
* Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
* Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
* La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
* Spomeni mojega Života (1939)
* Spomini ([[1951]])
 
<!-- == Odkazy == -->
{{Portál Slovinsko}}
<!-- === Reference ===
<references /> -->
 
{{DEFAULTSORT:Murko, Matija}}
[[Kategorie:Narození 1861]]
[[Kategorie:Úmrtí 1952]]
[[Kategorie:Slovinští historikové]]
 
[[en:Matija Murko]]