Olomoucký úděl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5:
Centrem údělu byl hrad [[Olomouc]]. Na konci svého života určil kníže [[Břetislav I.]], že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. [[seniorát]]) a mladší synové dostanou území na [[Morava|Moravě]]. Břetislavův nástupce [[Spytihněv II.]] se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví [[Dynastie Přemyslovců|Přemyslovci]] založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení [[Morava|Moravy]] roku [[1061]] [[Vratislav II.|Vratislavem II.]] se vytvořily tři celky – [[brněnský úděl]], [[znojemský úděl]] a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů [[Vratislav II.|Vratislava II.]] ([[Konrád I. Brněnský|Konráda I. Brněnského]] a [[Ota I. Olomoucký|Oty Olomouckého]]).
Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s [[Uhersko|Uhrami]], kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu).
Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil [[Svatopluk Olomoucký]], který se dostal v letech 1107 - 09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze.
| |||