Theodor W. Adorno: Porovnání verzí

Přidáno 166 bajtů ,  před 11 lety
doplnění bibliografie
m (robot přidal: ar:تيودور أدورنو)
(doplnění bibliografie)
 
1921 maturoval na Gymnáziu císaře Wilhelma ve Frankfurtu. Následovalo studium filozofie, sociologie, psychologie a hudebních věd na Frankfurtské univerzitě. První filozofické školení obdržel Adorno od [[Siegfried Kracauer|Siegfrieda Kracauera]]. Během studií se Adorno věnuje hudební kritice v duchu radikální moderny a zasazuje se o dílo [[Arnold Scheonberg|Arnolda Scheonberga]] ve stejném období navazuje známost s [[Max Horkheimer|Maxem Horkheimerem]]. 1923 začíná známost s filozofem [[Walter Benjamin|Walterem Benjaminem]] a Margaretou Karplus, s kterou se později oženil.
V 21 letech ukončil Adorno studium promocí o [[Edmund Husserl|Edmundu Husserlovi]] u Hanse Cornelia. 1925 odchází studovat hudební kompozici do Vídně u [[Alban Berg|Albana Berga]] a klavír u Eduarda Steuermanna. Seznamuje se s Arnoldem Schönbergem, Antonem von Webern a [[György Lukács|Györgem Lukácsem]]. Zpátky ve Frankfurtu posiluje kontakt k Institutu pro sociální výzkum, který vede Max Horkheimer. 1931 se Adorno habilituje prací ''Konstrukce estetického u Kierkegaarda'' a stává se soukromým docentem filozofie ve Frankfurtu. 1933 je zbaven úřadu a odchází do anglického Oxfordu. 1937 se oženil s Margaretou Karplus, inženýrkou chemie. 1938 společně emigrují do USA. Adorno se stává členem [[Institutu pro sociální výzkum]] v New Yorku a podílí se na ''Princeton Radio Research Project''. 1941 přesídluje Adorno do Los Angeles a píše společně s Maxem Horkheimerem ''Dialektiku osvícenství'' (vyšlo 1944). Dále píše v tomto období ''Filozofie nové hudby'', ''Minima Moralia'' a spolupracuje s německým spisovatelem [[Thomas Mann|Thomasem Mannem]].
1949 se vrací do Frankfurtu jako mimořádný profesor filozofie na Frankfurtské univerzitě. Po obnovení Institutu pro sociální výzkum ve Frankfurtu v roce 1950 se Adorno ujímá funkce zástupce ředitele.
1951 vychází ''Minima Moralia'' a od roku 1958 řídí Adorno společně s Horkheimerem Institut pro sociální výzkum, v této době vycházejí mimo jiné ''Poznámky k literatuře'', 1961 ''Poznámky k literatuře II'' a 1965 ''Poznámky k literatuře III''. 6. srpna 1969 umírá Adorno během dovolené ve Švýcarsku v kantonu Vallis na následky infarktu.
== Dílo ==
 
Adorno založil spolu s [[Max Horkheimer|M. HorkeheimeremHorkheimerem]] tzv. [[Kritická teorie|Kritickou teorii]] [[Frankfurtská škola|Frankfurtské školy]], cílem byl interdisciplinarní výzkum moderních společenských jevů, které připouštějí příklon k totalitním tendencím v demokratických uspořádáních. Kritika modernity je popsaná v ''Dialektice osvícenství''. Moderní doba se vyznačuje převážením racionálního myšlení, které mělo lidstvo osvobodit od strachu a udělat je pány. Moderní masové výrobní procesy a kapitalismus zaměřené na pokrok a ekonomický růst ale lidi znovu zotročilo. Nové prostředky zotročení se zdají býti sice méně přímé, mají zato větší globální dopad a jsou navíc neustále živené moderním výzkumem a technologiemi.
 
Myšlení, které se v moderním světě přetransformovalo na důležitý sebezáchovný prvek a které se původně vyvinulo ze základních tělesných potřeb a tužeb není zaměřeno na ovládnutí přírody, jak odhaluje konceptuální sebereflexe, nýbrž na přizpůsobení se. Adorno tedy vytváří koncept myšlení identity, které se projevuje rozumem, užíváním jazyka a společenskými vlivy, které spojují myslící subjekty s objektivním věděním. V důsledku myšlení identity dochází k odcizení. V protikladu k myšlení identity se zdá být moderní umění, které se snaží být autonomní, ale protože autonomie je uvnitř totality pouhou iluzí, zabývá se Adorno v ''Estetické teorii'' především dvěma otázkami, může-li moderní umění přežít v kapitalistickém světě a může-li přispět k jeho transformaci.
== Spisy ==
{{NK ČR|jn19990000039}}
* ''Estetická teorie'', Praha 1997 ISBN 80-902205-4-1
* ''Dialektika a sociologie : výbor z prací představitelů tzv. frankfurtské školy'', Praha 1967
* ''Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty'', vyjdePraha 2009 (práce napsaná spolu s M. Horkheimerem) ISBN 978-80-7298-267-7
* ''Minima Moralia. Reflexe z porušeného života'', Praha 2009 ISBN 978-80-200-1759-8
 
== Odkazy ==
Neregistrovaný uživatel